Cerhovice - intravilán - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy


ID SAS
7990
KATEGORIE
ÚAN II
Poř. č. SAS
12-34-03/1
KRAJ
Středočeský kraj
OKRES
Beroun
OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
Hořovice
OBEC
Cerhovice
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Cerhovice
TYP
vesnice; kostel
LOKALIZACE POPISEM
intravilán
OBDOBÍ
středověk - novověk

POPIS

Území s doloženými archeologickými nálezy nebo důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů.

PŘESNOST VYMEZENÍ
s rozptylem cca 200 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Cerhovice: městys, první zmínka se váže k roku 1275 (Profous 1954,244), kdy obdrželi právo trhové. Tehdy Cerhovice získal Sulislav, syn Sulislava z Trnovan. Roku 1516 povýšil král Vladislav Cerhovice na město a kromě týdenního a výročního trhu udělil i právo várečné. V 16. století dvůr, ležící u Cerhovic, zpustl. Erb z roku 1516 tvořil zlatý štít se zvířetem (polovina jelena a zadek medvěda) (Sedláček 1998,97).
Na náměstí se nachází gotický kostel sv. Martina, zbarokizovaný podle plánů T. Haffeneckera z roku 1730. Kostel je jednolodní, obdélný, s věží po jižní straně lodi a s polygonálně ukončeným presbytářem opatřeným opěráky a dvěma kvadratickými přístavky po jeho stranách. Na klenbě lodi je nástěnný obraz Krista v zástupu světců od F.F. Müllera, před rokem 1735. Presbytář je sklenut gotickou křížovou klenbou. Pseudogotický hlavní oltář, jižní rokokový. Oltář sv. Jana Nepomuckého z doby kolem roku 1740, barokní, se soudobým obrazem. Na severní straně lodi oltář sv. Kříže, barokní z 2. čtvrtiny 18. století. Barokní kazatelna z téže doby, s původní stříškou. Obraz sv. Anny rovněž z 2. čtvrtiny 18. století je v původním akantovém rámu.
Při silnici na Komárov je barokní kaplička, na hřbitově hrobka rodiny Röthlingshöferovy s medailónem od J.V. Myslbeka z roku 1881 (Poche a kol.1980,161).

DATUM SCHVÁLENÍ
12. 11. 2000
DATUM AKTUALIZACE
09. 06. 2023
Stáhnout data v XLS

Zobrazení na mapě

ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE

Území s archeologickými nálezy jsou členěné na základě principu očekávatelnosti a předpokladu výskytu archeologických nálezů v krajině do 4 kategorií:

  • UAN I – území s jednoznačně prokázaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN III – území, kde v současnosti, dle dostupných informací, není možné výskyt archeologických nálezů vyloučit (zbývající prostor mezi územím ostatních kategorií),
  • UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.

V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy. Online formulář pro oznámení.

Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.

SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY

  • Profous, A. a kol. Místní jména v Čechách. Praha, 1954. I, A-H, 244.
  • Sedláček, A. Místopisný slovník historický království Českého. Praha, 1998. 97.
  • Poche, E. a kol. Umělecké památky Čech. Praha, 1980. 3, 161.

    • AUTORIZACE POPISU

    • Fonioková Vlasta, Archaia Praha, z. ú. (12.11.2000)

    ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST

    • NPÚ ÚOP středních Čech