Náhledový výřez ÚAN z mapy


ID SAS
21360
KATEGORIE
ÚAN I
VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA
Ano
Poř. č. SAS
23-13-18/1
KRAJ
Jihočeský kraj
OKRES
Tábor
OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
Tábor
OBEC
Chýnov
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Chýnov u Tábora
TYP
výšinné sídliště; opevnění; hrádek; zaniklý areál; město
LOKALIZACE POPISEM
historické jádro města
OBDOBÍ
raný středověk; přechod pozdní středověk/novověk

POPIS

V terénu nejsou patrné žádné relikty opevnění, existence hradiště je potvrzena pouze údaji z raně středověkých písemných pramenů. Poprvé zmiňováno k r. 981 v Kosmově kronice jako jeden z údajných pohraničních hradů panství rodu Slavníkovců, další písemné údaje hovoří, podstatně hodnověrněji, o chýnovské provincii přemyslovského státu a o chýnovských kastelánech. V areálu předpokládaného hradiště nebyl dosud proveden rozsáhlejší archeologický výzkum, z povrchových nálezů pocházejí jen nepočetné nálezy raně středověké keramiky z 11. a 12. století. Stávalo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, čtvrtá strana měla opevnění umělé. Po vyvraždění Slavníkovců se majiteli Chýnova stávají Přemyslovci. V polovině 14. století, za arcibiskupa Arnošta z Pardubic, byla na místě hradiště vystavěna tvrz. V letech 1730-1732 za Františka Schwarzenberka došlo k přestavbě tvrze (z níž se dochovaly části gotického zdiva v přízemí) na barokní zámek.

PODNĚT VYMEZENÍ
Archeologický výzkum
PŘESNOST VYMEZENÍ
přesně (do 10 m)

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Hradiště, zmiňované jako hraniční bod slavníkovské domény k r. 981. V roce 1250 byl Chýnov darován pražskému biskupovi. kostel N. Trojice z 2/2 14. stol. Prostor ostrožny je pravidelně sledován formou archeologického dohledu při všech stavebních aktivitách - nálezy hradištní keramiky zvl. ve V svahu za zámkem. V 80.-tých letech proveden archeologický výzkum Husitského muzea v Táboře Z od silnice Tábor Pelhřimov v prostoru budovaného obchodního centra v JZ od náměstí - nezjištěny žádné stopy mladohradištního osídlení, dokumentovány relikty novověkých objektů.

DATUM SCHVÁLENÍ
15. 08. 2001
DATUM AKTUALIZACE
09. 06. 2023
Stáhnout data v XLS

Zobrazení na mapě

ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE

Území s archeologickými nálezy jsou členěné na základě principu očekávatelnosti a předpokladu výskytu archeologických nálezů v krajině do 4 kategorií:

  • UAN I – území s jednoznačně prokázaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN III – území, kde v současnosti, dle dostupných informací, není možné výskyt archeologických nálezů vyloučit (zbývající prostor mezi územím ostatních kategorií),
  • UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.

V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy. Online formulář pro oznámení.

Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.

Režim archeologické památkové péče
Základní ochrana
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

Digitální dokumenty (MIS)

Všechny dokumenty v MIS

SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY

  • Sedláček, A. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Vysočina táborská. Praha, 1995. IV, 282-291.
  • Poche, E. a kol. Umělecké památky Čech. Praha, 1977. 1, 557.
  • AUTORIZACE POPISU

    • Dragoun Michal , Národní památkový ústav, ústřední pracoviště (15.08.2001)
    • Krajíc Rudolf, Husitské muzeum v Táboře (15.08.2001)

    ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST

    • NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích