Hořice na Šumavě - intravilán. - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

29670

KATEGORIE

ÚAN I

Poř. č. SAS

32-23-13/1

KRAJ

Jihočeský kraj

OKRES

Český Krumlov

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Český Krumlov

OBEC

Hořice na Šumavě

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Hořice na Šumavě

TYP

město; kostel; pohřebiště; jiná archeologická lokalita

LOKALIZACE POPISEM

11 km JZ od Č. Krumlova

OBDOBÍ

střední doba bronzová; středověk - novověk

POPIS

První písemná zmínka z roku 1272, Kuča (2000, 210) a Mareš-Sedláček (1918) uvádí nejstarší zmínky již roku 1248, kdy doložena fara.

Kostel sv. Kateřiny - původně zřejmě pozdně románský, doložený roku 1248 i roku 1358 jako farní, ve 14. stol. snad nahrazený větším.
Rozsáhlá pozdně gotická přestavba mezi lety 1483 a1510 (nový presbytář, přestavba lodi). Věž spolu se spodní částí severní stěny zřejmě zbytek staršího kostela. Kostel vyhořel 1791 a 1834, exteriér necitlivě regotizován v letech 1900-01, kdy nově postavena i věž.
Hřbitov - původní kolem kostela, 1787 zrušen.
Poutní kaple sv. Anny na Randlesbergu (jižně od městečka, v lese, 778,4 m n. m.) - z let 1781-82, obnovena 1882 a1904, 1980 vyhozena do povětří.
Pranýř na náměstí z roku 1549.
Hořice vznikly při staré cestě z Pasovska přes Dolní Vltavici do Boletic a dále do jižních Čech, která spolu s utvářením terénu podmínila půdorys městečka - úzké vřetenovité náměstí s kostelem v dolní části, za nímž prostor uzavírala pravděpodobně tvrz (dvorec?) Jindřicha z Kosovy Hory, po roce 1290 změněná na grangii vyšebrodského kláštera. Farní kostel zde zřejmě existoval již roku 1248.
Městečko původně české, po roce 1290 v majetku vyšebrodského kláštera a jeho vlivem v okolí rozsáhlá kolonizace. Hořice jsou sídlištěm vzniklým na rozhraní vnitřní a vnější kolonizace. Půdorysné analogie se Světlíkem a Chvalšinami (parcely se záhumenicovou plužinou). V Hořicích parcelace patrně před polovinou 13. stol., od počátku charakter městečka, na které opět povýšeny roku 1549. Později se již půdorys neměnil, kromě vzniku izolované enklávy v úžlabí potoka jihovýchodně pod městem. Koncem třicetileté války - Hořice zpustošeny a vypáleny Švédy, další požáry 1657, 1701,1704. V roce 1791 postihlo městečko velký požár (vyhořelo 67 domů, fara, škola a kostel), další četné požáry, jež setřely ráz města 1834, 1863, 1879 a 1898, přesto v řadě domů zachována pozdně středověká jádra. Po 2 sv. válce Hořice postiženy odsunem německého obyvatelstva, což vedlo k zániku mnoha vsí v okolí.
V roce 1995 se Hořice staly městskou památkovou zónou.

DEPOT bronzů: 7. 7. 1948 objeven při těžbě zeminy za usedlostí čp. 94 depot bronzových předmětů. Předměty byly uloženy ve svahu skalnatého vrchu v hloubce 3 m pod dnešním povrchem, v písčité hlíně přecházející ve zvětralé skalnaté podloží. Depot obsahoval 6 jednoduchých náramků (průměr 51 - 65 mm), 2 ploché náramky z tenkého plechu se dvěmi spirálovitými růžicemi na obou koncích (většinou odlomeny), oba zdobeny vbíjeným ornamentem. Jehlice s hlavicí svinutou v očko s jehlou čtvercového průřezu, zlomek jehlice s pečetítkovou hlavicí (na krčku a hlavici výzdoba rýžkami), terčovitá hlavice dvoudílné jehlice s s trnem uprostřed a s tulejkou na rubu, zdobena vybíjením. Dolní část čepele meče. Polovina srpu se zesíleným hřbetem, zlomek dalšího srpu se zesíleným hřbetem a souběžným žebérkem. 5 ks zlomků silnějšího zprohýbaného drátu. Většina predmětů poškozena - ve zlomcích - surovina k roztavení. Kolekce datována do středního bronzu - k. jihočeská mohylová.
Nález mincí - bližší údaje neznámy - bude doplněno (Nohejlová-Prátová 1966, 113-290).
Roku 1910 147 domů s 1158 obyvateli.
Samoty: Dürnau, Ennenhäuser, Grörethäuser, Pannberg, Schottermühle, Strassenhäuser, Wieshaus.
Německý název: Höritz.

1270 dům čp. 30
1271 dům čp. 58
1272 kostel sv. Kateřiny s ohr. zdí
1272/1 kotel
1272/2 ohradní zeď býv. hřbitova
1273 pranýř a 2 mísy
1273/1 pranýř
1273/2 1 mísa
1273/3 2 mísa
1274 boží muka u pionýr. tábora
1275 soubor kašen
1275/1 kašna na náměstí
1275/2 kašna cestou k pašiím
1275/3 kašna u čp. 12
1275/4 kašna u čp. 10
1275/5 kašna pod pranýřem
1275/6 kašna u čp. 47
1275/7 kašna u čp. 54.
5828 čp. 2, 12, 29, 32, 33, 38, 41, 42, 43, 44, 45, 55, 56, 57, 89, 90
5908 železniční most
6032 čp. 73 (zemědělská usedlost v části Peklo)
6033 čp. 76 (dtto)
6034 čp. 77 (dtto)
6035 čp. 79 (dtto)

PODNĚT VYMEZENÍ

Vizuální průzkum; Náhodný nález

PŘESNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Rozsah území byl vymezen na základě odborného vyhodnocení dostupných informací o výskytu archeologických nálezů.

DATUM SCHVÁLENÍ

30. 04. 2001

DATUM AKTUALIZACE

09. 06. 2023