Hrad Vlčinec. - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

3424

KATEGORIE

ÚAN I

VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA

Ano

Poř. č. SAS

04-33-09/1

KRAJ

Královéhradecký kraj

OKRES

Náchod

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Náchod

OBEC

Žďár nad Metují

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Žďár nad Metují

TYP

hrad; zaniklý areál

LOKALIZACE POPISEM

Ostrožna obtékaná ze Z a jihu řekou Metují a z V vymezená železniční tratí, cca 650 m SSV od V. Petrovic

OBDOBÍ

vrcholný středověk

POPIS

Zaniklý hrad dvojdílné dispozice na dlouhé, extrémně úzké ostrožně nad soutokem Metuje a Hlavňovského potoka. Na předhradí dnes nejsou patrné žádné pozůstatky zástavby. V zadní části jádra starší plánky kreslily okrouhlou věž. V současných neodborných výkopech jsou patrné dvě stěny masivní obdélné stavby. Zadní strana pod jádrem je opevněna valy a příkopy.

Hrad založenýna extrémě úzké ostrožně, či spíče skalním hřbetu táhnoucím se ve směru severojižním nad meandrem řeky Matuje. Hradní jádro přístupné ze severu po extrémě úzké šíji přeťaté dvěmi příkopy vylámaným do skály. První z nich byl široký 10 m, druhý dokonce 19 m. Hloubka obou příkopů se pohybovala mezi šesti a osmi metry. V prostoru mezi příkopy vzniklo 15 metrů dlouhé a kolem tří metrů široké předhradí. Dnes na něm nejsou patrny žádné pozůstatky zástavby, a je pravděpodobné, že zde také žádné větší stavby nikdy v minulosti nestály.

Vlastní jádro hradu zaujalo závěr skalnatého hřebene o délce zhruba 30 metrů a bylo ještě užší než předhradí. Na jižní týlové straně bylo jádro obehnáno dvojicí srpkovitých příkopů, které ho chránily ze směru nevelké planinky na konci opyše. Jediným objektem hradu tak patrně byla pouze věž nacházející se na samém konci akropole. Na starých plánech je znázorněna jako kruhová stavba. Při sérii neodborných amatérských výkopů v 80. letech 20. století však byly odkryty základy hranolové stavby.

První písemnou zmínku o Vlčinci nalezneme v urbáři břevnovského kláštera z roku 1406. Uvedený záznam se však netýká hradu, ale pouze hory (monte Wlczinecz), která je zde uvedena při popisu Žďáru a Bavorova. Tehdy za její užívání či pronájem platil jakýsi Strádal (Stradal) dvakrát do roka po jednom groši. Hrad tedy musel zaniknout již dlouho před rokem 1406, nebo byl naopak založen až později. V tomto směru se názory značně liší.

A. Sedláček předpokládal, že hrad mohl být založen již za opata Bavora pro ochranu okolních vsí, nebo po roce 1341, kdy byly od Hynka z Dubé přikoupeny k polickému panství vsi Petrovice, Petrovičky, Dřevíč a polovina Hodkovic. Uvažoval o tom, že na Vlčinci mohl sídlit Jan Kudinec se svou manželkou Bohuší, kterým opat Oldřich zřejmě někdy v letech 1366-1378 pronajal na dobu "jich obou životův" vsi Petrovice, Petrovičky, Dřevíč a část Maršova. O Vlčinci se v souvislosti s pronájmy ale nikde nemluví a Sedláčka zřejmě inspirovala pouze vzájemná blízkost hradu a Petrovic. Bohužel tuto Sedláčkovu hypotézu později převzali mnozí další autoři již jako holý fakt a někteří dokonce vydávali rok 1366 za první písemnou zmínku o Vlčinci.

V. V. Tomek si představoval, že hrad vznikl až po roce 1406. Jeho zrod pak kladl do neklidných dob husitských válek, kdy měl také zaniknout, aniž by po něm zůstala nějaká historická zpráva. K tomuto jeho názoru se posléze přiklonil i Bohumil Palma a Stanislav Brandejs. Podle jejich úvah mohl být hrádek ale postaven až po známém vraždění na Ostaši a bitvě u Petrovic v roce 1421 a zanikl nejpozději v roce 1447, kdy byly okolní hrady odprodány Slezanům a zbořeny. Podle autora hesla o Vlčinci v šestém díle Hradů, zámků a tvrzí byl hrad naopak zničen již v roce 1422 při tažení Husitů na Broumov (ve skutečnosti k němu došlo v roce 1421) a tuto domněnku pak převzal Tomáš Durdík.

Nálezy:

A. Tocháček 1968, keramika a železné šipky
B. Ekrt 1968-1969, Keramika, mazanice, železné šipky, železné hřeby

V muzeích v Náchodě a v Hradci Králové je dnes uloženo, včetně nových nepublikovaných nálezů, kolem 170 zlomků keramických nádob, dva kusy přepálené mazanice, osm železných šipek k šípům, 44 železných hřebů a 14 dalších železných zlomků.

Podle posledního rozboru (M. Novák), lze keramiku z Vlčince datovat s jistými přesahy do první třetiny 14. století. Hrad byl zřejmě postaven opatem Bavorem a sloužil jako pohraniční hrádek. O mnoho let zřejmě nepřežil ztrátu svého významu.

PODNĚT VYMEZENÍ

Vizuální průzkum; Sběr

PŘESNOST VYMEZENÍ

přesně (do 10 m)

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Rozsah území byl vymezen na základě odborného vyhodnocení dostupných informací o výskytu archeologických nálezů.

DATUM SCHVÁLENÍ

05. 02. 2001

DATUM AKTUALIZACE

09. 06. 2023