hrádek - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

22710

KATEGORIE

ÚAN I

VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA

Ano

Poř. č. SAS

23-42-10/1

KRAJ

Kraj Vysočina

OKRES

Třebíč

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Třebíč

OBEC

Vlčatín

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Vlčatín

TYP

hrádek; zaniklý areál

LOKALIZACE POPISEM

500 m západně od obce, na zalesněném kopci Hradisko

OBDOBÍ

vrcholný středověk

POPIS

Na osamoceném pahorku s příznačným názvem ?Hradisko? se asi 500 m západně od obce nacházejí pozůstatky opevněného feudálního sídla. Pahorek je porostlý borovým lesem a jeho svahy jsou zbrázděny zářezy po těžbě kamene. Na vrcholku kopce s nepříliš strmými svahy je situováno oválné jádro bývalé tvrze o rozměrech přibližně 30 x 25 m. Toto jádro bylo původně obklopeno dvojitým prstencem valů s příkopem. Valy s příkopem se částečně zachovaly v podobě krátkých úseků pouze na jižní a východní straně jádra. Na severním a východním svahu byly val s příkopem srovnány do odstupňovaných asi 5 m širokých teras, které mohly být použity později jako přístupové cesty pro těžbu kamene. Zbytek opevnění byl zničen při těžbě, která se nevyhnula ani opevněnému jádru a narušila jej zejména v jeho severní a západní části. Dochované valy nejsou příliš mohutné a dosahují asi 2-3 m šířky a 1m výšky. Plošina jádra je oproti příkopu převýšena o 3-4 m. Jádrem probíhá severojižním směrem asi do dvou třetin délky asi metr hluboká rýha nejasného účelu, mající snad souvislost s těžbou kamene. Na východním okraji jádra se nalézá oválná jáma o průměru asi 2 m a hloubce 1 m. Plošina tedy nenese stopy po zástavbě a terénní nerovnosti mohly být způsobeny těžbou kamene. Na jižním okraji jádra byl nalezen nevýrazný zlomek tuhové keramiky a hrudka vypálené mazanice (Sadílek 1997, 38).
K lokalitě se může vztahovat první písemná zmínka z roku 1296, kdy oslavanský klášter vyměnil ves Vlčatín (Wulschazin) s vladykou Staňkem za ves Hrbov (CDM V, 44). Hosák- Šrámek 1980, 722, Hosák 1938, 346, 148. Další zmínku máme pak až z roku 1373, kdy Vlčatín držel Ondřej z Okarce a kdy patrně již sídlo zaniklo a vesnice se stala součástí okareckého statku (ZDB VI, 95). V tomto roce jmenovaný zapsal své manželce Elišce ves Vlčatín s příslušenstvím a ta ji v roce 1376 darovala svým vnukům Jindřichovi a Benešovi. U okareckého statku zůstala ves i nadále, neboť v roce 1417 ji držel Vlček z Okarce. Ten zapsal na Vlčatíně roční úrok Jindřichovi z Radkova a jeho ženě Marketě. Ta pak v roce 1437 přijala na spolek na tuto ves svoji příbuznou Markétu z Okarce, vdovu po Arklebovi z Říčan (Sadílek 1997, 38). Součástí okareckého statku zůstal Vlčatín až do roku 1447, kdy jej Ondřej z Říčan, syn jmenované Markéty z Okarce, vložil Mikuláši Něprovi z Vojslavic na Pozďatíně (ZDB XII, 629). Roku 1484 seděli na Pozďatíně Ondřej a Václav z Vojslavic (ZDB XIII, 8, Stav. arch. 450). Roku 1497 Mikuláš Něpr z Vojslavic vložil Pozďatín s tvrzí, Vlčatín, Hroznatín a Bochovice Zikmundu Valečskému z Mírova (ZDB II, č.41, 86), který v roce1538 vložil tvrz se dvorem a ves Pozďatín, vsi Vlčatín, Bochovice, Hroznatín, Popůvky a kostelní podací v Hartvíkovicích Smilovi Osovskému z Doubravice (ZDB II, č.3, 265). Po Smilovi dědil jeho bratr Burian Osovský, který vložil roku 1556 Oldřichovi z Lomnice k náměšťskému panství tvrz a ves Okarec, Pyšel, pustou ves Říčánky, tvrz a ves Pozďatín, vsi Vlčatín, Bochovice, Hroznatín a šest lidí v Popůvkách a devět v Hartvíkovicích (ZDB II, č.22, 376). Tak byl tedy statek připojen k Náměšti, kde již natrvalo zůstal a sdílel s ním i další osudy.

PODNĚT VYMEZENÍ

Vizuální průzkum

PŘESNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Rozsah území byl vymezen na základě odborného vyhodnocení dostupných informací o výskytu archeologických nálezů.

DATUM SCHVÁLENÍ

28. 08. 1998

DATUM AKTUALIZACE

09. 06. 2023