Hradiště "Na valech" u Horního Přímu - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

11010

KATEGORIE

ÚAN I

VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA

Ano

Poř. č. SAS

13-22-21/7

KRAJ

Královéhradecký kraj

OKRES

Hradec Králové

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Hradec Králové

OBEC

Dolní Přím

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Horní Přím

TYP

výšinné sídliště; opevnění; sídliště; neurčený areál

LOKALIZACE POPISEM

Les "Přímský", cca. 350 m jižně od komunikace vedoucí ze Stěžer do Horního Přímu

OBDOBÍ

pravěk; přechod pozdní středověk/novověk

POPIS

Blíže nedatovaná fortifikovaná poloha, snad hradiště z doby bronzové (nález hrobu kultury únětické pod tělesy valů) či destrukce středověké tvrze/hrádku. Poloha Na Valech, opevnění nepravidelného kruhu. Fortifikovaná poloha o rozloze cca 150 x 180 m. Fortifikace se dochovala pouze na S-SV až JV straně v podobě dvojice souběžných valů. Podle jiných názorů se jedná o novodobý vojenský tábor, snad datovaný do třicetileté války.

V rámci reidentifikace v roce 2006 vyplývá, že ojediněné nálezy nemají přímou stratigrafickou souvislost s fortifikací. Jsou pouze dokladem využití areálu, nikoliv indikátorem samotné doby výstavby.

Les "Přímský", cca 350 m jižně od komunikace vedoucí ze Stěžer do Horního Přímu, západně od rozbočení lesněpolní cesty od Těchlovic do směru SV na STěžery a směru SZ na Jehlici.
Fortifikovaná poloha o rozloze cca 150x180 m. Fortifikace se dochovala pouze na S-SV až JV straně v podobě dvojice souběžných valů (viz dále( a krátkého valu na Z a Z-SZ. SZ až S stranu areálu zcela zničila pískovna a štěrkovna, na J až JZ straně není fortifikace patrná - jedinou obranu skýtá mírný svah, místy s cca 1-1,5 m převýšením (část této partie terénu je navíc podmáčena - mokřad).
Váše zmíněná fortifikace sestává z dvojice valů, které se táhnou nejprve směrem SSZ-JJV (tedy de facto sledují průběh lesněpolní cesty od Přímu do Těchlovic) a následně - cca 30 m od odbočky z této lesněpolní cesty směrem na Stěžery - se otáčejí přibližně na západ. Místo, kde se fortofikace otáčí západním směrem, je poškozeno lesní cestou (konkrétně recentně vybudovaným vjezdem do areálu).
Vnější val je v úseku SSZ-JJV dlouhý cca 85 m, vysoký až 2,5 m, široký až 7 m, s cca 5 m šířkou koruna. Severní konec valu je odtěžen pískovnou a kamenolomem (dnes zaváženo komunálním odpademú, jižní konec valu, respektive místo jeho zlomu na západ, je poškozeno cca 3-3,5 m širokou lesní cestou. Před valem (tedy mezi valem a lesněpolní cestou) se nachází cca 2-2,5 m široký až 2,5 m hluboký příkop. Těleso valu v západním úseku je cca 65 m dlouhé, vysoké cca 3,5 m a až cca 7-10 m široké. I zde se před valem (směrem do volného terénu) nachází cca 2,5 m široký příkop.
Vnitřní val je na severu rovněž odtěžen pískovnou a šterkovnou, o cca 30 m délce, a cca 5 m šířce (šíře koruny činí cca 1,5 m) a cca 2 m výšce. Mezi ním a vnějším valem je patrný až cca 2,5 m široký příkop. Západní úsek vnitřního valu je cca 27 m dlouhý, cca 2 m široký a stejně tak vysoký. Příkop mezi ním a vnějším valem je široký cca 1,5 m.
Relikt valu v západní až Z-SZ části, který se nachází mezi mokřadem a jižním okrajem pískovny je dlouhý cca 10 m, vysoký cca 1,5-2 m a široký cca 5 m.
Ve vnitřní areálu nejsou patrny žádné další stopy po dalším členění, přestože L. Domečka (ředitel Hradeckého musea a archeolog) ještě na počátku 20. století hovoří o "trojím valu a dvojím příkopu na straně SV a JV" a v souvislosti a nálezy hrobů se zmiňuje o "středním valu" - tuto část fortifikace pravděpodobně zničila postupující těžba písku a štěrku.

Datace nejasná: dle některých badatelů jde o pravěké či raně středověké (tj. slovanské) hradiště, jiní mu přiřazují středověké stáří - relikt tvrze či hrádku (A. Sedláček), případně novověké stáří - vojenský tábor snad z třicetileté války (mimo jiné též J.L.Píč v roce 1912). Pro určení pravěké datace je zásadní, že hroby a sídlištní jámy ze starší doby bronzové, konkrétně z období únětické kultury (cca 2100-1600př.n.l.), byly nacházeny pod tělesy valů odtěžovanými spolu s těžbou písku a štěrku. Je-li tedy fortifikace pravěká, musí být mladší než toto starobronzové osídlení.
Využití areálu v době hradištní indikuje nález sídlištní jámy (výzkum L. Domečky). Pozdně středověkou až novověkou aktivitu dokládají ojedinělé nálezy keramiky. Vzhledem k tomu, že žádný z těchto nálezů nemá přímou stratigrafickou souvislost s fortifikací, je pouze dokladem využití sreálu, nikoliv indikátorem doby výstavby opevnění.

PODNĚT VYMEZENÍ

Archeologický výzkum; Vizuální průzkum; Sběr

PŘESNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Rozsah území byl vymezen na základě odborného vyhodnocení dostupných informací o výskytu archeologických nálezů.

DATUM SCHVÁLENÍ

08. 09. 2004

DATUM AKTUALIZACE

09. 06. 2023