hradiště na vrchu Chotuc - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

9463

KATEGORIE

ÚAN I

VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA

Ano

Poř. č. SAS

13-12-17/6

KRAJ

Středočeský kraj

OKRES

Nymburk

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Nymburk

OBEC

Křinec

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Křinec

TYP

výšinné sídliště; opevnění; jiná archeologická lokalita; sídliště; kostel; neurčený areál

LOKALIZACE POPISEM

vrch Chotuc

OBDOBÍ

pravěk; středověk; novověk

POPIS

Návrší s pozůstatky osídlení z doby bronzové, hradištní a VS. Na východním okraji stojí kostel Nejsvětější Trojice se slohovými znaky pozdní renesance (vystavěn zřejmě v druhé polovině třináctého století, později několikrát přestavován), od ostatního masivu vrchu oddělen ještě dnes místy dobře patrným valem a příkopem. To by mohlo znamenat, že kostelík byl vystavěn na místě původní akropole, zatím přesně nedatovaného hradiště (1362/48 zpráva sběratele p. Vonky, že na Chotuci bylo lužické hradiště; K. Sklenář uvádí hradiště halštatské).

PODNĚT VYMEZENÍ

Archeologický výzkum

PŘESNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Výňatky ze zpráv v archivu AÚ: 1178/74 (A. Hejna): Táhlé návrší Z od obce má na svém temeni na V okraji kostel se hřbitovem a se zděnou hrobkou rodiny Vonků. Kostel: plochostropá loď se čtyřbokým závěrem, konstrukce zdiva je kamenná, doplňovaná cihlami. Na J straně lodi portál se slohovými znaky pozdní gotiky a renesance, ostatní architektonické fragmenty jsou renesanční. První historická zpráva pochází z r. 1568 (Sedláček, Hrady 10, s. 374, Profous, MJČ 2, s. 45 uvádí 1569). Podle Sedláčka byla po r. 1650 stavěna za Morzinů na Chotuci kaple, lze předpokládat, že šlo o přestavbu staršího kostela.
1328/26 zpráva J. Böhma, že v soukromé sbírce je keramika 13.-14. století a málo typický pravěk (eneolit?)
1362/48 zpráva sběratele p. Vonky, že na Chotuci bylo lužické hradiště
Koncem r. 1973 provedla H. Sedláčková menší sondáž a to ve směru V-Z na úroveň podloží s příčnou sondou v J polovině lodi. Sonda Z-V zachytila na Z straně konstrukci základového zdiva, na V substrukci menzy a před ní hrobku s cihlovou konstrukcí. J od menzy zachytila rovněž konstrukci základového zdiva závěru. A. Hejna se domnívá, že kaple mohla vzniknout kolem r. 1500 a kolem 1650 byla přestavěna. Tehdy byl zazděn původní portál od jihu. ".. situace na návrší je však pozoruhodná a kolem hřbitova i kostela je možno pozorovat dobře patrný příkop a částečně i náznak vnějšího valu.." Z plošiny Z od kostela mají pocházet nálezy jak pravěké, tak středověké. H. Sedláčková zde pak položila 6 "sondiček". Z tohoto výzkumu uloženy v PM Poděbrady (staré č. 311) zlomky keramiky, hladká záušnice, malý přeslen, zlomek brousku a zlomek Fe nože. Bližší kulturní zařazení asi zatím neprovedeno?
V r. 1997 při opravě kaple při výkopu pro uzemnění hromosvodu podél S stěny kaple konstatována pravěká kulturní vrstva v délce asi 3 m. Vrstva byla černá, hlinitá, a obsahovala velmi drobné zlomky vypálené mazanice a 1 atypický pravěký střep.
K. Sklenář uvádí hradiště halštatské.

DATUM SCHVÁLENÍ

05. 06. 2000

DATUM AKTUALIZACE

09. 06. 2023