Hrob (Klostergrab) - historické jádro obce - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

303

KATEGORIE

ÚAN II

VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA

Ano

Poř. č. SAS

02-32-12/8

KRAJ

Ústecký kraj

OKRES

Teplice

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Teplice

OBEC

Hrob

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Hrob

TYP

kostel

OBDOBÍ

novověk 1

POPIS

Území s doloženými archeologickými nálezy nebo důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů.

PODNĚT VYMEZENÍ

Archeologický výzkum; Vizuální průzkum; Neznámý

PŘESNOST VYMEZENÍ

přesně (do 10 m)

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Nejstarší písemná zpráva je z roku 1282, kdy cisterciácký klášter v Oseku kupuje Hrob a Verneřice od tepických benediktinek. Původ názvu města Hrob není přesně znám, nejpravděpodobněji to byl příkop nebo jáma, jimiž horníci pronikali ke stříbrné nebo jiné rudě. Hrob se od roku 1282 postupně jmenoval Grap, Grab, Hrob, Clostergrob, Klostergrab, Hroby, a nyní Hrob. Město vzniklo poblíž obchodní stezky z Halle nad Sálou do Prahy. Zhruba v pol. 15. století se v Hrobu začalo dolovat.
1458 bylo uděleno Hrobu privilegium týdenního trhu Jiřím z Poděbrad. Touto výsadou získal Hrob městský charakter. 1477 bylo uděleno právo používat městský znak. 1478 udělil král Vladislav II. Hrobu právo pečetit červeným voskem. 1594 byl Hrob povýšen na královské horní město. 1602 byla dokončena výstavba kamenného katolického kostela sv. Barbory (patronky horníků). 1617 12. prosince byl v Hrobě vypálen a rozbořen protestantský kostel, vystavěný v letech 1611 - 1614 (znovuobjeven byl archeologickým výzkumem v roce 1913 - o něm jsou známy pouze zprávy z tisku, nálezy se zřejmě nedochovaly). Dolování stříbra v okolí končí s třicetiletou válkou.

DATUM SCHVÁLENÍ

26. 04. 2011

DATUM AKTUALIZACE

11. 06. 2023