intravilán - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

31555

KATEGORIE

ÚAN I

Poř. č. SAS

34-23-03/5

KRAJ

Jihomoravský kraj

OKRES

Břeclav

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Břeclav

OBEC

Podivín

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Podivín

TYP

kostel; sídliště; pohřebiště; město; hrad; neurčený areál; vesnice

LOKALIZACE POPISEM

centrum + zástavba kolem starého centra města

OBDOBÍ

pravěk; kultura lineární keramiky; kultura zvoncovitých pohárů; únětická kultura; věteřovská kultura; období popelnicových polí; doba laténská; doba římská; středověk; raný středověk 4; novověk

POPIS

V r. 1933 došlo při kladení potrubí k narušení 2 kostr. pohřbů z různých období pravěku. Proti domu č. 50 byl rozkopán hrob skrčence KZP, poblíž měšťanské školy došlo k porušení laténského hrobu. V základech domu pod farním kostelem byly zachyceny 2 větší bronz. esovité záušnice a 3 menší záušnice, pravděpodobně z hrobu rozkopaného v r. 1934 "Za bránou" pod školou.
Další hrob z doby laténské byl objeven v r. 1954 při hloubení jámy na dvoře domu č. 380. V prostoru za hospodářskou školou bylo objeveno 6 konzulárních denárů, datovaných mezi léta 83 - 491, které pocházejí pravděpodobně z početnějšího nálezu.
Při průzkumu vnějšího základového zdiva podivínského kostela v r. 1957 byly odkryty v blízkosti portálu z poloviny 13. stol. ploché opukové kameny kladené na sucho; v jiném místě byl objeven jiný typ základového zdiva, související s rozšířením původního kostela, také věž byla přistavěna k lodi z poloviny 13. pol. až později.
V r. 1959 zachytil výkop vodovodního potrubí v podélné ose podivínského náměstí středověkou kultutrní vrstvu. Při stavbě nové samoobsluhy, asi 100 m SV od věže kostela, byla v r. 1976 odkryta kulturní vrstva včetně středověkých a novověkých objektů. Na přelomu r. 1995 a 1996 při výkopu vodovodního potrubí byla proti základní škole zjištěna mohutná kulturní vrstva, která obsahovala menší množství nedatovatelného pravěkého materiálu a snad i několik zlomků střepů z ne.lin.
Při odkopávaní svahu a získávání hlíny na regulaci říčky Trnkmanky došlo v r. 1922 k narušení několika kostrových hrobů a zahloubených sídlištních objektů br.une. V průběhu regulačních prací na Habánici byly porůznu nacházeny a amtérsky zachraňovány další pravěké (velatická a horákovská k) a také raně středověké nálezy.
V souvislosti s novým rozvodem plynu a vody v prostoru uvnitř městského jádra, vymezeného někdejšími městskými hradbami, i po obvodu hradeb došlo k narušení ae. objektů. Od listopadu 1995 do května 1996 zde byly odkryty doklady pravěkého osídlení (věteřovská, velatická, laténská, římská k. - Šedo). V menším měřítku byla zkoumána i středověká hradba. Na vnější straně hradeb byla z druhotných poloh získána keramika, datována do 13. stol. Množství materiálu lze datovat do období vrcholného středověku i novověku. Zajímavý objev představují snad sudy, vyplněné jílem, popelem, uhlíky, které by mohly souviset se životem habánské komunity.
V roce 1998 zjistil v centru obce M. Geisler a M. Bálek porušený nedatovatelný hrob.
Samotný Podivín je jedno z nejstarších měst na Moravě, které je uváděno v Kosmově kronice k r. 1067 jako hrad Podiuin. Půdorys města je zřejmě ovlivněn komplikovanou situací spojenou s 2 trhovými vesnicemi - Slivnicí a Sekyřkostelem, kdy jsou patrné 2 agomerace a obě mají náves i kostel. Je to jednak dnešní město na mírném návrší nad inundací, jednak dnešní část zvaná Rybáře, kde rovněž stával až do r. 1711 kostel.

Kostelík v Rybářích využívala po pol. 16. stol. Jednota bratrská, která se v městě usadila. V Podivíně působila také silná novokřtěnská obec. Novokřtěnci se poprvé připomínají v Podívíně r.1536 a 1557 si začali stavět nový velký dům. Z Podivína museli odejít v r. 1621, stejně jako Jednota bratrská r. 1622. V Podivíně bylo také silné židovské osídlení. Existuje zde vůbec nejstarší místně doložená zpráva o Židech na Moravě z r.1067. Rozvoj žid. komunity až v 17. stol., která tvořila až do r. 1919 zvláštní pol.obec. Židovská komunita se sestávala ze dvou lokalit - Dolní židovské části (JZ od náměstí) a Horní židovské části(SV od náměstí), které měly téměř 65 domů. Dnes jich zbývá 17, včetně školy čp.24 a lázně čp.122. Barokní Synagoga ze 3/4 17st.v Dolní části za války vážně poškozena a zbořena. Dodnes je zachován židovský hřbitov založený nejpozději v 17. stol. Při jeho vstupu obřadní síň z 2.pol.19.stol.

PODNĚT VYMEZENÍ

Archeologický výzkum; Vizuální průzkum; Náhodný nález

PŘESNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 200 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Rozsah území byl vymezen na základě odborného vyhodnocení dostupných informací o výskytu archeologických nálezů.

DATUM SCHVÁLENÍ

12. 02. 2000

DATUM AKTUALIZACE

09. 06. 2023