Kněžmost - Žantov - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy


ID SAS
2481
KATEGORIE
ÚAN I
VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA
Ano
Poř. č. SAS
03-34-11/1
KRAJ
Středočeský kraj
OKRES
Mladá Boleslav
OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
Mnichovo Hradiště
OBEC
Kněžmost
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Kněžmost
TYP
tvrz; zaniklý areál; sídliště; usedlost; jiná archeologická lokalita; neurčený areál; město; sídlo elity
LOKALIZACE POPISEM
Intravilány obcí
OBDOBÍ
neolit; kultura vypíchané keramiky; doba bronzová; středověk - novověk; raný středověk 3; vrcholný středověk; novověk

POPIS

Tvrziště se nachází na jihovýchodním okraji městečka, nad čp. 88. Na jihu zachován čelní příkop. Vlastní tvrziště bylo oválného tvaru a jeho středověký původ dokládají archeologické nálezy, kladené do 13. století.

PODNĚT VYMEZENÍ
Archeologický výzkum; Vizuální průzkum; Sběr; Náhodný nález
PŘESNOST VYMEZENÍ
přesně (do 10 m)

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

10/2003: sloučeno se zrušeným záznamem 03-34-11/5 (MB 99) a doplněno dle karet J. Waldhausera (MB01).
Kněžmost:
Tvrziště Hrádek a městečko Kněžmost:
Již r. 1318 predikát "Syeczecz de Knyezmost" dokládá přítomnost zdejšího rytířského sídla při osadě Kněžský most, pocházející pak z doby knížecí. Podle archeologických nálezů existující tvrziště Hrádek existovalo pouze ve 13. století. Po zániku lokality nebylo toto nejstarší sídlo již využito.
Z tvrze se zachovalo tvrziště a příkop. Přes poškození v mladší době je tvrziště posud dobře výrazné, má dnes trojúhelníkový tvar.
Asi na místě čp. 68 - nová tvrz - roku 1617 se při oddělení statku uvádí jen dřevěný dům; roku 1654 již panské sídlo; 1759 prodána a zbořena.

Doplnění dle karet J. Waldhausera (MB01):
Škola (střed intravilánu V od kostela) - hromadný nález železných předmětů náleží do bahnitého (zavodněného) prostředí, když byly počátkem 20. století nalezeny při kopání základů školy. Z téhož místa "hradištní" zlomky (13.-16.stol.), poloha Kačenka (1988).
Centrum městečka - v 70.-90.letech 20.století došlo k početným záchranným archeologickým dokumentačním akcím areálu historického městečka Kněžmost, které prováděl jednak neprofesionální archeolog ing. T. Honický, jednak od r.1995 J. Waldhauser. Všechny nálezy s dokumentací byly uloženy v mladoboleslavském muzeu. Doloženo bylo osídlení minimálně od 13.století. Ojediněle bylo možno lokalizovat předválečné nálezy. Zachycen rozsah destrukčního požárového horizontu z roku 1468, kdy byl Kněžmost vypálen slezskými křižáky. Zmíněný horizont byl zjištěn v různých výkopech během minulého desetiletí pouze v samém středu intravilánu.
Bytovky u náměstí - záchranná akce ing. T. honického při stavbě bytovek v sedmdesátých letech 20.století, kde doloženo neolitické osídlení.
Pole pod Hrádkem - předválečné ojedinělé nálezy z pollohy Maudrovo pole; určené do neolitu a lužické kultury, dnes nezvěstné. Novými sběry (1986) doloženy ojediněle zlomky keramiky z 13.-17.? století.

Žantov - jádro vsi - první písemná zmínka k r. 1390.

Doplnění dle karty J. Waldhausera (MB01):
U bývalého mlýna Na Písku - povrchovým sběrem zjištěno r.1990 raněstředověké osídlení na terase říčky Kněžmostky (J. Waldhauser).

DATUM SCHVÁLENÍ
31. 05. 2000
DATUM AKTUALIZACE
09. 06. 2023
Stáhnout data v XLS

Zobrazení na mapě

ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE

Území s archeologickými nálezy jsou členěné na základě principu očekávatelnosti a předpokladu výskytu archeologických nálezů v krajině do 4 kategorií:

  • UAN I – území s jednoznačně prokázaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN III – území, kde v současnosti, dle dostupných informací, není možné výskyt archeologických nálezů vyloučit (zbývající prostor mezi územím ostatních kategorií),
  • UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.

V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy. Online formulář pro oznámení.

Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.

Režim archeologické památkové péče
Základní ochrana
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY

  • Filip, J. Dějinné počátky Českého ráje. Praha, 1947. 114-115.
  • Svoboda, L. a kol. Encyklopedie českých tvrzí. Praha, 2000. II, K-R.
  • Sedláček, A. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Boleslavsko. Praha, 1895. X, 135.
  • Kuča, K. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha, 1997. II, H-Ko, 920-923.
  • Profous, A. a kol. Místní jména v Čechách. Praha, 1949. II, CH-L, 258-259, 805.
  • Bartošková, A. Slovanské depoty železných předmětů v Československu In: Studie Archeologického ústavu ČSAV v Brně. Brno, 1986. 18/2, 20.
  • Šimák, J. Soupis památek historických a uměleckých v okresu Mnichovohradišťském. Praha, 1930. 419-421,367-8.
  • Hornický, T. Z historie Kněžmosta a okolí In: Zpravodaj MNV Kněžmost. Kněžmost, 1984. 3, 5-7.
  • Výzkumy v Čechách. Praha, 1998. 1996-1997, 72-73.
  • Výzkumy v Čechách. Praha, 1997. 1993-1995, 100-101.
  • Waldhauser, J. Výzkumy v Čechách. Praha. 1998-1999, 77-78.

    • AUTORIZACE POPISU

    • Waldhauser Jiří, Muzeum Mladoboleslavska (Mladá Boleslav, Česko) (31.05.2000)
    • Fišera Zdeněk (31.05.2000)
    • Osvaldová Helena , Národní památkový ústav, ústřední pracoviště (31.05.2000)

    ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST

    • NPÚ ÚOP středních Čech