Náhledový výřez ÚAN z mapy


ID SAS
31289
KATEGORIE
ÚAN I
Poř. č. SAS
34-22-02/7
KRAJ
Jihomoravský kraj
OKRES
Hodonín
OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
Kyjov
OBEC
Kyjov
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Kyjov
TYP
kostel; město; pohřebiště
LOKALIZACE POPISEM
200m V od náměstí v okolí kaple sv. Josefa
OBDOBÍ
středověk; raný středověk 3; raný středověk 4

POPIS

Území s doloženými archeologickými nálezy nebo důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů.

PODNĚT VYMEZENÍ
Archeologický výzkum
PŘESNOST VYMEZENÍ
s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Kostel sv. Martina stával v místech dnešní kaple sv. Josefa až do r. 1784, kdy se farním kostelem stal bývalý kapucínský klášterní kostel přímo ve městě. Opuštěný kostel vyhořel a na jeho místě byla k starší věži přistavěna r. 1833 kaple sv. Josefa. / Unger NZ 405/95 ARÚ AV Brno / Kostel sv. Martina byl postaven pravděpodobně v letech 1171 - 1196, jako nejstarší zděná stavba v Kyjově, z tesaných kvádrů, které dávaly dohromady řádkové zdivo, tak typické pro současné kostely románského slohu. O jeho vzhledu nevíme jinak nic bližšího. Zprávy z konce 17.století vytýkají, že byl celý kamenný a úzký....Neměl původně ani věž. Ještě v třetí čtvrtině 17.stol. tu byla jen dřevěná věž, která stála mimo kostel. Zdá se však, že kostel nebyl ani po celé své délce vybaven kamennou klenbou. R. 1670 měl klenbu jen v presbitáři. / R. Hurt, 1970 /
Roku 1893 objevil dr. M. Kříž tři slovanské hroby. Hroby byly zachyceny při kopání sklepa Paternova a Sonnenvendova na levém 15m vysokém břehu Stupavky, která tudy již dnes neprotéká . R. 1910 jen 25m od předešlého nálezu byly odkopány další slovanské hroby. / I.L. Červinka, 1933 / Toto slovanské pohřebiště z druhé poloviny 9. stol. těsně přiléhá ze S k bývalému katolickému hřbitovu
/ dnes park / a je v nevelké vzdálenosti od prvního kyjovského kostela. Není tudíž vyloučeno, že na stejném kopci poblíž slovanského pohřebiště stávala od dřívějška nějaká svatyně. / R. Hurt, 1970 /
Další slovanské pohřebiště bylo zachyceno 1000m S r.1989 B. Kavánovou./viz. SAS 34-22-02/6/

Kolem polygonu je vyznačeno UAN II (společné také pro lokality 34-22-02/14, 15), které vymezuje pravděpodobný prostor původního středověkého Kyjova poprvé připomínaného r. 1126.

DATUM SCHVÁLENÍ
30. 04. 1996
DATUM AKTUALIZACE
09. 06. 2023
Stáhnout data v XLS

Zobrazení na mapě

ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE

Území s archeologickými nálezy jsou členěné na základě principu očekávatelnosti a předpokladu výskytu archeologických nálezů v krajině do 4 kategorií:

  • UAN I – území s jednoznačně prokázaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN III – území, kde v současnosti, dle dostupných informací, není možné výskyt archeologických nálezů vyloučit (zbývající prostor mezi územím ostatních kategorií),
  • UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.

V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy. Online formulář pro oznámení.

Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.

Režim archeologické památkové péče
Základní ochrana
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

PRVKY

Aktuálně chráněné prvky

SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY

  • Hosák, L., Zemek, M. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jižní Morava. Praha, 1981. I, 134.
  • Hurt, R. a kol. Kyjovsko In: Vlastivěda moravská. Brno, 1970. 271-275.
  • Červinka, I. Kyjovsko a Ždánsko v pravěku In: Vlastivědný sborník Kyjovska a Ždánicka. 1933. 39.
  • Buchtela, K., Niederle, L. Rukověť české archeologie. 1910. 93.
  • Kříž, M. Ueber Ein Skeletgrab aus Flavifchen Heidenzeit bei Gaya in Mähren In: Mitteilungen der k. k. Central-Commissiom zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale. Wien, 1896. XXII, 5.-10.
  • AUTORIZACE POPISU

    • Knechtová Alena, Národní památkový ústav, ústřední pracoviště (30.04.1996)
    • Juřík Zbyněk, Národní památkový ústav, ústřední pracoviště (30.04.1996)

    ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST

    • NPÚ ÚOP v Brně