Kuncberk (též Kunstberk) - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

9479

KATEGORIE

ÚAN I

VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA

Ano

Poř. č. SAS

13-12-18/7

KRAJ

Středočeský kraj

OKRES

Nymburk

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Nymburk

OBEC

Křinec

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Křinec

TYP

hrad; zaniklý areál; jiná archeologická lokalita; zámek

LOKALIZACE POPISEM

Severně od obce Křinec, okolí kóty 215

OBDOBÍ

pozdní středověk; novověk 2

POPIS

Zalesněné návrší se stopami středověkého opevnění, mohutných kruhových valů a velkého hlubokého příkopu. Původní hradiště slovanské, později středověká tvrz, přestavěná na hrad po r. 1470 Janem Křineckým z Ronova. V 16. století hrad zpustl, v letech 1659-1680 zde postaven barokní zámek. Ten byl zbořen v r. 1891. Hrad Kuncberk se svými mohutnými zemními valy představuje vrcholný projev rozvoje pasivní obrany před účinky dělostřelecké palby v 15. století. V současnosti je zřetelný pouze mohutný zemní val a příkop a na centrální ploše zbytky sklepení.

PODNĚT VYMEZENÍ

Vizuální průzkum

PŘESNOST VYMEZENÍ

přesně (do 10 m)

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Dnes zalesněné návrší S od Křince, o němž existují archeologické náznaky, že místo bylo využíváno jako slovanské hradiště. Ve středověku zde stála tvrz, která byla přestavěna na hrad po r.1470 Janem Křineckým z Ronova. V 16.věku hrad zpustl s z jeho kamenů byl později vystavěn při dvoře pivovar. Zbyly z něho jen mohutné náspy. Pavel z Morzina vystavěl na Kuncberku r.1659-1680 nový raně barokní zámek (nejspíše podle návrhu C.Luraga). Šlo o jednopatrovou centrální stavbu na osmibokém půdoryse, krytou jehlancovou střechou s věžičkou. Uprostřed síň s reliéfy zřícenin, perspektivně malovaným sloupovím, krajinami a štukaturami. Ve vížce malba Jupitera na orlu. Zámeček byl v r.1891 zbourán. Stav v r.1988 popsal T.Durdík:
polygonální obvod obíhá nezvykle mohutný okružní příkop (hl. přes 10 m, š.30-45 m). Před ním je vyhozen rovněž neobvykle mohutný val, jehož koruna je místy širší než 10 m. Nároží vnitřní plochy (o rozměrech zhruba 80 x 120 m) jsou nevýrazně baštovitě upravena. Vnitřní plocha v důsledku parkových úprav nevykazuje kromě porpadlých sklepů žádné reliéfní relikty. Zmíněné sklepy ze značné části přísluší morsinovskému polygonálnímu zámku a myslivně, vzniklých v areálu zpustlého hradu po třicetileté válce. Některé opukové suterénní prostory mimo půdorys zámku a hájovny lze považovat za starší. Extrémní poloha hradeb představuje jeden z nejvýraznějších projevů reakce na rozvoj dělostřelectva v 15.stol.

DATUM SCHVÁLENÍ

26. 04. 2004

DATUM AKTUALIZACE

09. 06. 2023