Měst. památková rezervace - středověké jádro města - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

11310

KATEGORIE

ÚAN I

VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA

Ano

Poř. č. SAS

13-24-03/1

KRAJ

Královéhradecký kraj

OKRES

Hradec Králové

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Hradec Králové

OBEC

Hradec Králové

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Hradec Králové

TYP

výšinné sídliště; opevnění; jiná archeologická lokalita; městské opevnění; hrad; vojenské a opevňovací stavby; protourbánní aglomerace; areál vojenských aktivit; město

LOKALIZACE POPISEM

Návrší 239 - 245 m. n.m. nad soutokem Labe a Orlice

OBDOBÍ

kultura nálevkovitých pohárů; lužická kultura; středověk - novověk; raný středověk; přechod ranný středověk/vrcholný středověk; novověk 2

POPIS

Na návrší SV od soutoku Labe a Orlice, v místech nynějšího starého města, se nacházelo vícenásobné pravěké a raně středověké hradiště, přemyslovské správní centrum. Tento prostor bývalých hradišť byl výrazně porušen mladšími aktivitami. Pozůstatky opevnění a sídlištních situací jsou nalézány na různých místech při stavebních a jiných terénních aktivitách zasahujících pod povrch starého města. První hradiště v období kultury nálevkovitých pohárů bylo chráněno zapuštěnou jednoduchou palisádovou hradbou. Později, v období lužické kultury, bylo návrší obehnáno opevněním, které se skládalo z příkopu a valu, na němž stála ještě palisáda. Destrukce lužické hradby posloužila za základ pro výstavbu nejstarší fortifikace raného středověku. Jednalo se o hradbu s kamennou opukovou zdí v čele, a s vnitřní roštovou konstrukcí, vyplněnou zeminou. Na počátku 11. století bylo uvnitř areálu vybudováno menší opevnění interpretované jako akropole. Hradba měla v čele kamennou zeď a dřevem armované těleso za ní bylo zasypané. Vrchol hradby doplňovala dřevěná konstrukce s ochozem na vnitřní straně. Někdy před polovinou 13. století se postupně plocha středověkého hradiště přeměňuje na středověké město.

PODNĚT VYMEZENÍ

Archeologický výzkum; Sběr; Náhodný nález

PŘESNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Cca 13-ti ha návrší nad soutokem Labe a Orlice osídleno již v období eneolitu kulturou nálevkovitých pohárů (výšinná osada snad opevněná palisádou). V mladší době bronzové (BC/D) hradisko lužické kultury. Mohutný, až 8 m široká dřevohliněná hradba na hraně návrší. Nálezy keramiky, bronzových předmětů. Proslulé jsou svitky zlatého drátu - "hradecké osmičky", jichž nalezeno veliké množství, již od 18.století. Těleso dřevohliněného opevnění využili v 9.století Slované jako základ pro val hradiska. Nejméně od 10.století má toto hradisko centrální funkci, a v podhradí se rozvíjí sídelní aglomerace na ostrovech a vyvýšených místech nad oběmi řekami.
Ve 13.století v rámci hradiska vzniká město. V SZ části návrší, na místě akropole slovanského hradiska, se konstituuje královský hrad (zánik 1423). Rozvoj města a jeho předhradí (5000-8000 obyvatel) zbržděn důsledky zejména 30-ti leté války, jež město postihla.
V 18.století se Hradec ocitá v pásmu válečných operací pruských a rakouských armád, ve válkách o dědictví rakouské a 7-letou válkou. Především následky posledně jmenovaného konfliktu krutě postihly město i předměstí. V polovině 60.let 18.století rozhodnuto proměnit Hradec ve vojenskou pevnost. Stavba proběhla v letech 1766-1789. V jejím rámci došlo k demolici původního předměstí Pražského a Mýtského, včetně kostelů a klášterů (jedná se o druhou vlnu zániku těchto staveb, první proběhla za husitských válek, zejména v letech 1419-1420 a 1436). Stavba pevnosti si vyžádala rozsáhlé terénní změny. při nich nacházeny četné archeologické nálezy (rozvážení kopce Rožberka, lužické a slezskoplatěnické artefakty, dále movité i nemovité nálezy slovanské, středověké - popsal K.J: Biener z Bienenberka(.
Přestavbu části původního jádra města v 50.letech 19.století (okresní soud, čp.90, 230, radnice - čp.1, pošta - Borromeum - čp.184, 192 atd.) sledoval a archeologické nálezy popsal M. Lüssner.
R.1880 založeno muzeum. od r.1897 do své smrti r.1937 zde působí L.Domečka. S kustodem Fr. Žaloudkem provádějí četné výzkumy na Hradecku, včetně samotného města, kde v důsledku zrušení pevnosti probíhá od r.1894 rozsáhlá výstavba, hlavně v místech bývalých předměstí.
Za 2.světové války archeologické sbírky pořádá J. Filip. Na počátku 50.let v HK působí archeolog J. Tomský. S tehdejším studentem M.Richterem pořádají sbírku středověké keramiky ze starších hradeckých nálezů (především jímky zachycené při přestavbách domů v jádře města). Od r.1959 nástupem J.Sigla vzniká archeologické oddělení. V 60.letech systematický výzkum Hradce v souvislosti s geologickou sondáží (M.Richter + V.Vokolek).
Zprávy o výzkumech pravidelně uveřejňovány ve Zpravodaji muzea v Hradci Králové (poslední č.29/2003), Výzkumech v Čechách a v Supplementech zpráv ČAS.

DATUM SCHVÁLENÍ

09. 11. 1999

DATUM AKTUALIZACE

09. 06. 2023