Městečko a tvrz Smiřice - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy


ID SAS
10788
KATEGORIE
ÚAN I
Poř. č. SAS
13-22-14/10
KRAJ
Královéhradecký kraj
OKRES
Hradec Králové
OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
Hradec Králové
OBEC
Smiřice
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Smiřice
TYP
zámek; tvrz; město
LOKALIZACE POPISEM
Intravilán obce kolem zámku a západně od něj.
OBDOBÍ
středověk - novověk; pozdní středověk; přechod pozdní středověk/novověk; novověk; novověk 2

POPIS

Území s doloženými archeologickými nálezy nebo důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů.

PODNĚT VYMEZENÍ
Archeologický výzkum; Vizuální průzkum
PŘESNOST VYMEZENÍ
s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

K UAN I přiléhá ze severu a západu UAN II, které spojuje všechna UAN I na pravobřežní terase Labe od Semonic po Smiřice.

Smiřice se poprvé uvádějí v roce 1361. První doloženou majitelkou Smiřic byla v roce 1380 Eliška, vdova po Sezemovi z Dobrušky. Smiřická tvrz se poprvé uvádí roku 1392. Roku 1406 získal Smiřice příslušník starého zemanského rodu Václav, který se stal předkem rodu Smiřických ze Smiřic. Ti drželi tvrz do roku 1476, kdy ji vlastnila vdova po Hynkovi ze Smiřic Kateřina. V roce 1495 náležely Smiřice s tvrzí a dvorem Haškovi Střížkovi z Lužan.

Od roku 1498 náleželi Smiřice Trčkům. V této době přestala tvrz být sídlem majitelů a stala se sídlem hospodářských úředníků. V 16. století došlo
k renezanční přestavbě původní tvrze. Jak nasvědčují silné zdi i nepravidelnost půdorysu, byla stavba tvrze pojata do východního křídla dnešního zámku. Tvrz byla v roce 1645 vypleněna švédským vojskem. Po roce 1661 nechal Antonín Pankrác Galas přestavět tvrz na raně barokní zámek. Výstavba hospodářských budov byla pak dokončena roku 1687 a v letech 1696.1999 byl postaven zámecký kostel.

Aktualizace M. Jančo 08:
Výzkum J. Horák 2005, stavba kanalizace v těsné blízkosti smiřického zámku, koordináty 88:134. Nalezeno zdivo ohrady zámecké zahrady. Rovněž došlo ke zjištění části masivní trámové konstrukce, ktará sloužila patrně ke zpevnění terénu ohrožovaného spodní vodou v souvislosti s původním labským meandrem a později s režimem dnes mlýnského náhonu a dnes již zaniklého mlýnského rybníka. Movité nálezy tvoří keramika novověká, za zmínku stojí střep ze stěny poháru z 14. či 15. století, který souvisí s výbavou tehdejší tvrze.

DATUM SCHVÁLENÍ
02. 10. 2001
DATUM AKTUALIZACE
09. 06. 2023
Stáhnout data v XLS

Zobrazení na mapě

ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE

Území s archeologickými nálezy jsou členěné na základě principu očekávatelnosti a předpokladu výskytu archeologických nálezů v krajině do 4 kategorií:

  • UAN I – území s jednoznačně prokázaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN III – území, kde v současnosti, dle dostupných informací, není možné výskyt archeologických nálezů vyloučit (zbývající prostor mezi územím ostatních kategorií),
  • UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.

V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy. Online formulář pro oznámení.

Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.

Režim archeologické památkové péče
Základní ochrana
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

Archeologická mapa ČR - akce a lokality

PŘILEHLÁ ÚAN

SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY

  • Kopačka, L., Louda, J. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Východní Čechy. Praha, 1989. VI, 455-457.
  • Horák, J. Smiřice, okr. Hradec Králové In: Výzkumy v Čechách. Praha, 2008. 2005, 255.

    • AUTORIZACE POPISU

    • Tůma Jan, Muzeum Náchodska (Náchod, Česko) (02.10.2001)

    ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST

    • NPÚ ÚOP v Josefově