Nový hrad - Sedlecký, zřícenina - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

25510

KATEGORIE

ÚAN I

VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA

Ano

Poř. č. SAS

24-33-03/2

KRAJ

Kraj Vysočina

OKRES

Třebíč

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Náměšť nad Oslavou

OBEC

Sedlec

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Sedlec u Náměště nad Oslavou

TYP

hrad

LOKALIZACE POPISEM

asi 2,5 km východně od obce na ostrohu řeky Jihlavy

OBDOBÍ

pozdní středověk

POPIS

11. Nový hrad - Sedlecký hrad (kat. Sedlec -TR - 365 m.n.m.- řeka Oslava 308 m)
Zbytky tohoto hradu nalezneme východně od obce Sedlec na ostrohu vybíhajícím k řece Oslavě. Ticho a klid okolních lesů občas naruší hukot startující či přistávající stíhačky z nedalekého vojenského letiště. Hrad byl vybudován jedním z manů třebíčského kláštera jako protiváha na protějším břehu již stojícího šlechtického hradu Lamberk. Těchto klášterních hradů se nachází na panství třebíčského benediktinského kláštera několik, a klášter tak pomocí svých manů eliminoval tlak okolní šlechty, usazené na svých hradech vždy na opačné straně řeky. Je tedy i jasné, že tyto klášterní hrady vznikaly vždy až po výstavbě jejich šlechtického protějšku. Klášter se tímto opatřením bránil proti uchvacování a zabírání svého majetku okolní rozpínavou šlechtou.

Stejně jako v případě ostatních hradů třebíčských klášterních manů nemáme ani zde příliš hojné písemné zmínky a týkají se až zaniklého hradu. První písemná zmínka byla v urbáři náměštského panství z roku 1545, kdy se uvádí "louka nad Novým hradem" a "lesové proti Novým hradům a Lamberku (Voldán 1971, 14-15). Tento urbář se bohužel ztratil takže jej známe pouze z výpisu, který pořídil účetní náměštského panství J. Strniště v minulém století (MZA Brno, Sbírka Historického spolku č.8, sv.9, 57,58,68). V roce 1550 je v registrech gruntovních a sirotčích náměštského panství uváděno "?.z kusu řeky od novohradského brodu po Jinošovice i s vírem Lamberským? ?z kusu řeky u Chocholáče až po novohradský brod?" (? - z urbáře ! Lysák 1997, 53). Další zmínka je pak až z roku 1556, kdy je Nový hrad zmíněn jako pustý. Můžeme tedy předpokládat, že hrad byl postaven někdy v poslední čtvrtině 14. století a již podle názvu lze soudit, že byl vybudován až po výstavbě protilehlého hradu Lamberk. Nezanikl-li hrad za husitských válek pak jistě nepřečkal rozsáhlé "hradoborectví" moravských stavů po roce 1440. Nepřímo o této skutečnosti svědčí i to že v roce 1465 zastavil opat třebíčského kláštera Matěj bratřím Peškovi a Jakubovi Škorňovým z Litrbachu ves Sedlec (Voldán 1971, 18). Těžko by toto činil, kdyby ještě existoval Nový hrad. Stavebníkem hradu mohl být třebíčský klášterní man Michek ze Sedlce uváděný v roce 1378 či Zikmund Prvák ze Sedlce uváděný v roce 1436 a 1464 (Dvorský 1908, 303). Za pozemkové reformy uskutečněné v letech 1922 až 1924 byla vlastníku náměšťského panství Dr. Jindřichu Haugvicovi zábrána většina lesního hospodářství spolu se zříceninami hradů Kozlov, Kufštejn, Lamberk, Sedlec a Kraví Hora (Hosák 1938, 141-142).

Stavba hradu zaujala ostroh se strmými svahy spadajícími prudce k jihu i k severu asi 250 jižně od již stojícího hradu Lamberk. Přístup ke hradu byl ze západní strany, kde vede po úbočí úzké šíje původní příjezdová cesta. Ze dvou stran byl hrad chráněn strmými svahy a ze západní strany pak mohutným šíjovým příkopem širokým 20 m a hlubokým až 8 m, který přístupová komunikace překonávala a poté pokračovala zrejmě do jižního parkánu a odtud dále do hradního jádra. Obloukový příkop s valem pak chránil hrad i z východní strany opyše. Jádro hradu, obklopené parkánem na jižní, západní a východní straně, tvořila dvoupalácová dispozice (podobně jako u blízkého Rabštejnu), oblíbená v lucemburském období za vlády Karla IV. V čele lichoběžníkového jádra o rozměrech 36 x 22 m stojí dvouprostorový palác s viditelnými mohutnými otvory pro stropní trámy. Na východní straně jsou pak zbytky po další budově-paláci, zřejmě trojprostorové. Mezi nimi se nacházelo nevelké vnitřní nádvoří přístupné z jižního parkánu. Svůj vzor našel stavebník na některém hradu karlovské doby (např. Dívčí Kámen, Helfenburk), i když provedení na rozdíl od ideové úrovně nebylo tak dokonalé. Stavba nebyla pravidelně vyměřena, chybí architektonické články či armování nároží. Místo dnešního hradu mohlo být osídleno již v pravěkém období (snad neolit) jak nasvědčují nálezy černě leštěné keramiky (Lysák 1997, 53).

PODNĚT VYMEZENÍ

Vizuální průzkum

PŘESNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Rozsah území byl vymezen na základě odborného vyhodnocení dostupných informací o výskytu archeologických nálezů.

DATUM SCHVÁLENÍ

07. 11. 2000

DATUM AKTUALIZACE

09. 06. 2023