Obec Horní Slivno s dvorem a snad bývalou tvrzí - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy


ID SAS
9218
KATEGORIE
ÚAN I
Poř. č. SAS
13-11-11/2
KRAJ
Středočeský kraj
OKRES
Mladá Boleslav
OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
Mladá Boleslav
OBEC
Horní Slivno
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Horní Slivno
TYP
vesnice; pohřebiště; dvůr; kostel
LOKALIZACE POPISEM
Intravilán obce.
OBDOBÍ
doba laténská; středověk - novověk

POPIS

Území s doloženými archeologickými nálezy nebo důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů.

PODNĚT VYMEZENÍ
Vizuální průzkum; Náhodný nález
PŘESNOST VYMEZENÍ
s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

J.Waldhauser (MB01):
Zahrádka čp.4 - nález kostrového hrobu z doby před r.1914.

Z.Fišera (MBF01):
Nejstaršími držiteli Horního Slivna byli Albert a Rudolf ze Slivna a to v letech 1223 až 1240. Postupně se zdejší panství (z kterého pochází známý válečník Jaroš ze Slivna jinak z Podělus) rozdělilo na zemanské díly se Slivinkem a Dolním Slivnem. Po zemanech ze Slivna zde vládli rytíři z Vořtmíle. V 15.století tu byly tři díly. Zemanský dvorec a obě tvrze v Horním Slivně zanikly zcela jistě po připojení majetku k sousedním Košátkám.
Jedna tvrz zvaná Hankovská nebyla polohou zatím zjištěna. Druhá tvrz ležela ve dvoře na severní straně vsi a podle všeho je její součástí dolní základ západní stavby dvora či jde o zbořenou stavbu, ta stála uprostřed dvora jako samostatná stavba.
Původní farní kostel se nezachoval. Dnes zde stojí novorománský kostel sv. Martina z 19.století na starším stanovišti.
Autor identifikace (Z. Fišera) navštívil lokalitu 16.10.2000 a pak 31.08.2001.

DATUM SCHVÁLENÍ
17. 06. 2002
DATUM AKTUALIZACE
09. 06. 2023
Stáhnout data v XLS

Zobrazení na mapě

ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE

Území s archeologickými nálezy jsou členěné na základě principu očekávatelnosti a předpokladu výskytu archeologických nálezů v krajině do 4 kategorií:

  • UAN I – území s jednoznačně prokázaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN III – území, kde v současnosti, dle dostupných informací, není možné výskyt archeologických nálezů vyloučit (zbývající prostor mezi územím ostatních kategorií),
  • UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.

V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy. Online formulář pro oznámení.

Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.

Režim archeologické památkové péče
Základní ochrana
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY

  • Košnar, L., Waldhauser, J. Archeologie Germánů v Pojizeří a v Českém ráji. Praha-Mladá Boleslav, 1997. 86.
  • Dějiny obcí okresu mladoboleslavského a benáteckého. 1928. 254-255.
  • Sedláček, A. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Boleslavsko. Praha, 1895. X, 393-394.
  • Anděl, R. a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha, 1984. III, 140.
  • Šulc, J. Košátky, Slivna a okolí od minulosti k dnešku. 1999. 19-30.
  • Profous, A. a kol. Místní jména v Čechách. Praha, 1957. IV, S-Ž, 104.

    • AUTORIZACE POPISU

    • Waldhauser Jiří, Muzeum Mladoboleslavska (Mladá Boleslav, Česko) (17.06.2002)
    • Fišera Zdeněk (17.06.2002)

    ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST

    • NPÚ ÚOP středních Čech