Náhledový výřez ÚAN z mapy


ID SAS
26200
KATEGORIE
ÚAN I
VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA
Ano
Poř. č. SAS
24-41-16/2
KRAJ
Jihomoravský kraj
OKRES
Brno-venkov
OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
Šlapanice
OBEC
Bílovice nad Svitavou, Kanice
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Bílovice nad Svitavou, Kanice
TYP
hrad
LOKALIZACE POPISEM
600-700 m jižně od obce Bílovice n. Svitavou
OBDOBÍ
pozdní středověk

POPIS

Území s doloženými archeologickými nálezy nebo důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů.

PODNĚT VYMEZENÍ
Sběr
PŘESNOST VYMEZENÍ
s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Výše uvedená lokalita byla jako KP zapsána v roce 1964 pravděpodobně pod rejstř. č. 650 jako "hrádek Šumbera" na katastru obce Bílovice n. Svitavou. Lokalita se však nachází na k.ú. KANICE a v odborné literatuře je vedena jako zřícenina hradu Obřany (původní název patrně souvisel s nedalekou vsí Obřany - nyní brněnská čtvrť). Vrchol Šumbera je vzdálen od hradu vzdušnou čarou asi 700 m JV směrem a nejsou zde doloženy pozůstatky žádných staveb. Odborný archeologický výzkum na zřícenině hradu Obřany proveden nebyl. V současnosti je tato KP ohrožována nelegálními výkopy amatérů.
Pozůstatky hradu Obřany byly lokalizovány teprve v roce 1957. Jádro vlastního hradu tvoří v půdoryse axiálně pravidelný protáhlý a na západě se zužující útvar. Prostor mezi východní čelní zdí hradního jádra a příkopem zaujímal parkán. Parkánová zeď se na severu i na jihu pravidelně přimykala k hradebnímu jádru. Mohutná čelní zeď je přerušena vetknutou válcovou věží, která má v průměru přes 10 m. V severním úseku čelní zdi, vedle věže, jsou pozůstatky hradní brány, jjíž procházela štětovaná cesta od někdejšího dřevěného mostu, spojujícího parkánovou zeď s předhradím. Dispozice hradního jádra je rozvržena do dvou základních podélných traktů. Jižní trakt je rozdělen do 3 prostorových jednotek, z nichž byl neodborně prozkoumán podsklepený několikapodlažní palác ve východní části. Severní trakt zaujímaly stavby hospodářského charakteru. V jeho nejzápadnější části byla situována cisterna. Vlastnímu hradu je předloženo asi 40 m dlouhé předhradí, oddělené od hradu i od horského hřbetu příkopy.
Hrad je výsledkem jediné organické stavební etapy započaté někdy v 70. letech 13. století. Jeho definitvní zánik spadá již do první čtvrtiny 14. století, podle písemných pramenů se tak mělo stát v letech 1315 až 1316. Tomuto chronologickému zařazení odpovídá získaný archeologický materiál.

DATUM SCHVÁLENÍ
04. 12. 1996
DATUM AKTUALIZACE
12. 06. 2023
Stáhnout data v XLS

Zobrazení na mapě

ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE

Území s archeologickými nálezy jsou členěné na základě principu očekávatelnosti a předpokladu výskytu archeologických nálezů v krajině do 4 kategorií:

  • UAN I – území s jednoznačně prokázaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN III – území, kde v současnosti, dle dostupných informací, není možné výskyt archeologických nálezů vyloučit (zbývající prostor mezi územím ostatních kategorií),
  • UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.

V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy. Online formulář pro oznámení.

Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.

Režim archeologické památkové péče
Základní ochrana
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

PRVKY

Archeologické prvky a lokality

Aktuálně chráněné prvky

SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY

  • Konečný, L. Dosavadní výsledky archeol. průzkumu hradu Obřan u Brna. In: Archaeologia Historica. Brno, 1976. 229-238.
  • AUTORIZACE POPISU

    • Merta David, Archaia Brno (společnost) (04.12.1996)

    ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST

    • NPÚ ÚOP v Brně