Náhledový výřez ÚAN z mapy
- ID SAS
- 26200
- KATEGORIE
- ÚAN I
- VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA
- Ano
- Poř. č. SAS
- 24-41-16/2
- KRAJ
- Jihomoravský kraj
- OKRES
- Brno-venkov
- OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
- Šlapanice
- OBEC
- Bílovice nad Svitavou, Kanice
- KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
- Bílovice nad Svitavou, Kanice
- TYP
- hrad
- LOKALIZACE POPISEM
- 600-700 m jižně od obce Bílovice n. Svitavou
- OBDOBÍ
- pozdní středověk
POPIS
Území s doloženými archeologickými nálezy nebo důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů.
- PODNĚT VYMEZENÍ
- Sběr
- PŘESNOST VYMEZENÍ
- s rozptylem cca 50 m
POZNÁMKA K VYMEZENÍ
Výše uvedená lokalita byla jako KP zapsána v roce 1964 pravděpodobně pod rejstř. č. 650 jako "hrádek Šumbera" na katastru obce Bílovice n. Svitavou. Lokalita se však nachází na k.ú. KANICE a v odborné literatuře je vedena jako zřícenina hradu Obřany (původní název patrně souvisel s nedalekou vsí Obřany - nyní brněnská čtvrť). Vrchol Šumbera je vzdálen od hradu vzdušnou čarou asi 700 m JV směrem a nejsou zde doloženy pozůstatky žádných staveb. Odborný archeologický výzkum na zřícenině hradu Obřany proveden nebyl. V současnosti je tato KP ohrožována nelegálními výkopy amatérů.
Pozůstatky hradu Obřany byly lokalizovány teprve v roce 1957. Jádro vlastního hradu tvoří v půdoryse axiálně pravidelný protáhlý a na západě se zužující útvar. Prostor mezi východní čelní zdí hradního jádra a příkopem zaujímal parkán. Parkánová zeď se na severu i na jihu pravidelně přimykala k hradebnímu jádru. Mohutná čelní zeď je přerušena vetknutou válcovou věží, která má v průměru přes 10 m. V severním úseku čelní zdi, vedle věže, jsou pozůstatky hradní brány, jjíž procházela štětovaná cesta od někdejšího dřevěného mostu, spojujícího parkánovou zeď s předhradím. Dispozice hradního jádra je rozvržena do dvou základních podélných traktů. Jižní trakt je rozdělen do 3 prostorových jednotek, z nichž byl neodborně prozkoumán podsklepený několikapodlažní palác ve východní části. Severní trakt zaujímaly stavby hospodářského charakteru. V jeho nejzápadnější části byla situována cisterna. Vlastnímu hradu je předloženo asi 40 m dlouhé předhradí, oddělené od hradu i od horského hřbetu příkopy.
Hrad je výsledkem jediné organické stavební etapy započaté někdy v 70. letech 13. století. Jeho definitvní zánik spadá již do první čtvrtiny 14. století, podle písemných pramenů se tak mělo stát v letech 1315 až 1316. Tomuto chronologickému zařazení odpovídá získaný archeologický materiál.
- DATUM SCHVÁLENÍ
- 04. 12. 1996
- DATUM AKTUALIZACE
- 12. 06. 2023
Zobrazení na mapě
ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE
- UAN I – území s jednoznačně prokázaným výskytem archeologických nálezů,
- UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
- UAN III – území, kde v současnosti, dle dostupných informací, není možné výskyt archeologických nálezů vyloučit (zbývající prostor mezi územím ostatních kategorií),
- UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.
V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy. Online formulář pro oznámení.
Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.
Režim archeologické památkové péče
Základní ochrana
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.
PRVKY
SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY
AUTORIZACE POPISU
- Merta David, Archaia Brno (společnost) (04.12.1996)
ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST
- NPÚ ÚOP v Brně