Pol. "Na Hrádnici", vrchy Doubí, "Červenka"-op.Hr. - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

9069

KATEGORIE

ÚAN I

VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA

Ano

Poř. č. SAS

12-44-22/1

KRAJ

Středočeský kraj

OKRES

Příbram

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Dobříš, Sedlčany

OBEC

Chotilsko, Radíč

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Křeničná, Radíč

TYP

jiná archeologická lokalita; výšinné sídliště; opevnění; sídliště; neurčený areál; tvrz

LOKALIZACE POPISEM

ostrožna mezi Vltavou, pot. Mastníkem a bezejm. pot., SV od os. Hrazan

OBDOBÍ

starší paleolit; mladší paleolit; mezolit; chamská kultura; štítarská kultura; období had-lta; doba laténská; raný středověk; vrcholný středověk

POPIS

Hradiště v poloze Na Hrádnici, na protáhlé skalnaté ostrožně nad pravým břehem Vltavy (dnes Slapské přehradní nádrže), v místě nad soutokem s potokem Mastníkem. Byla opevněná především plocha (asi 30 ha) kolem dvora Hrádnice v sedle (330-340 m n. m.), mezi vrchy Doubí a Červenka. Srázy k Vltavě na západní straně byly původně 100 m vysoké, podobně i údolí Mastníku na východě. Systematický výzkum Archeologického ústavu ČSAV v Praze, PhDr. L. Jansová, v letech 1951-1963 prokázal stopy přítomnosti člověka v paleolitu a mezolitu. To je ve středním Povltaví výjimečné. Dále zjistil výšinné sídliště eneolitické chamské kultury, osídlení z doby bronzové a halštatské. V mladší době laténské tu Keltové vybudovali oppidum. Jeho plocha byla rozdělena na vnitřní hradiště a dvě předhradí. Hradby na přístupných stranách jižní a severní byly původně široké 5-10 m a vysoké 4-5 m. Lícní kamenná zeď byla nasucho skládaná, o síle 1-2 m. Zpevněna byla dřevěnými kůly svisle zaraženými do země. Na zadní straně pak byla přikryta přiléhajícím hlinitým valem s dřevěnou konstrukcí. Před hradbou byl příkop. Na všech čtyřech stranách mělo oppidum brány zčásti klešťovité, s konci valu zahnutým dovnitř. Dvě další byly v opevněném předhradí. V severní bráně, 6 m široké, byly nalezeny koleje vyježděné v kamenném podkladu vozy, o rozchodu asi 1,2 m. Uvnitř oppida byly zemědělské dvorce, železářské a kovářské dílny a jiné. Předhradí na severu, na Července, bylo zbudováno na terasových plošinách zpevněných kamennými zídkami. Oppidum bylo součástí řetězu opevnění míst podél toku Vltavy. Oppidum bylo založeno kolem roku 120 před Kristem. Zaniká kolem roku 50 před Kristem, následkem požáru. Na severním konci ostrožny, už mimo prostor oppida, stál ve středověku hrad Ostromeč.

PODNĚT VYMEZENÍ

Archeologický výzkum; Vizuální průzkum; Sběr; Náhodný nález

PŘESNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Celá plocha ostrožny; osídl. od pravěku do současnosti.
(A) na ppč. 1455,
(B) v sedle,
(C) ppč. 1455, 1459, 1464,
(D) ppč. 1455, 1464,
(E) v sedle a na svahu Červenky,
(F) kolem Hradnice,
(G) všude.
Náhod. nálezy a sondáž amat. arch. MUDr. B. Kareš ze Sedlčan, pak průzkum ARÚ Praha 1950, sondáž 1951, výzkum syst. 1951-63 L. Jansová, ARÚ Praha.
Na vrchu července (k. 377,6) soustava příkopů obklop. podkovovitou plochu (H); k lok. chybí písemné zprávy. Snad souvisí s hradem Ostromečem (S odtud).
Dn. dvůr Hradnice byla pův. zemanským sídlem - r. 1369 se přip. Olbram z Hradnice. L. Jansová ztotožňuje původní Hradnici s tvrzí na Července (H).
R. 1419 se zde opevnila skupina poutníků ze Sezimova Ústí proti útoku král. jízdy.
R. 1846 sběr "Na Hrádnici" A. V. Maloch, střepy ztraceny.

DATUM SCHVÁLENÍ

10. 03. 2000

DATUM AKTUALIZACE

09. 06. 2023