"Špitálky" - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

28768

KATEGORIE

ÚAN I

VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA

Ano

Poř. č. SAS

25-33-23/19

KRAJ

Zlínský kraj

OKRES

Uherské Hradiště

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Uherské Hradiště

OBEC

Uherské Hradiště

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Sady

TYP

jiná archeologická lokalita; výšinné sídliště; neurčený areál

LOKALIZACE POPISEM

cca 800 m S od nádraží v Kunovicích, na ostrožně nad silnicí Kunovice - Uh. Hradiště

OBDOBÍ

lengyelská kultura; doba bronzová; doba halštatská; raný středověk 3; raný středověk 4

POPIS

V SZ části sadské výšiny byly odkryty zděné základy kostelní stavby složitého půdorysu, která byla budována během 9. století v několika fázích. Na původní kostel křížového půdorysu navázala sálová stavba s půlkruhovou apsidou a na jeho severní zeď kaple a hrobová komora. Vně i uvnitř areálu bylo prozkoumáno 87 velkomoravských hrobů. Západně církevního komplexu bylo vybudováno kruhové baptisterium. Severně bylo objeveno 14 srubových staveb, které byly odděleny od církevního komplexu dvěma zídkami. Na jižní straně přiléhala k areálu halová stavba srubové konstrukce, 36 m dlouhá a 6 m široká. Původní velkomoravské pohřebiště bylo převrstveno mladohradištními hroby. Půdorys sakrálního komplexu včetně baptisteria a zídek je prezentován veřejnosti in situ. Lokalita je součástí tzv. velkomoravské aglomerace Staré Město-Uherské Hradiště-Modrá.

PODNĚT VYMEZENÍ

Archeologický výzkum; Sběr

PŘESNOST VYMEZENÍ

přesně (do 10 m)

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Lokalita je známá již od poloviny 19. století, systematicky začala být zkoumána až po druhé světové válce V. Hrubým, který existenci slovanského sídliště doložil nejprve sběry. Při výzkumu slovanského osídlení byla zachycena ovšem také keramika a štípaná industrie MMK a také nálezy z doby popelnicových polí a halštatu. Podnět k vlastnímu výzkumu přišel v roce 1958, kdy tu byly orbou porušeny kostrové hroby. Archeologicky se zde podařilo doložit komplex církevních staveb, který tvořil kostel s náznakem křížového půdorysu a s pravoúhlým kněžištěm. K němu byla přistavěna malá čtvercová místnost a kostelík s půlkruhovou apsidou. V blízkosti kostela stála kruhovitá stavba baptistéria. Sakrální komplex tedy vznikal v několika stavebních fázích a to v návaznosti na zvýšenou christianizační aktivitu související s příchodem cyrilometodějské misie. Podle některých badatelů měl být tento církevní komplex hlavním působištěm arcibiskupa Metoděje, který zde, stejně jako kníže Svatopluk, mohl být pohřben. Později se kostel nejspíše stal učilištěm katechumenů. Malá kaple v severní části komplexu měla zpočátku charakter vlastnického kostela, posléze se z ní stala hrobová kaple. K areálu dále náleželo 87 velkomoravských hrobů (z celkového počtu 944) a 15 staveb velkomoravského sídliště. Přičemž výrazně převažovaly srubové stavby. Středohradištní horizont nálezů překrylo rozsáhlé mladohradištní pohřebiště datované od konce 10. po konec 12. století. Zdá se, že i v mladohradištním období plnila lokalita významnou roli. Je pravděpodobné, že původní velkomoravská svatyně by mohla být totožná s mariánským kostelem, tzv. Popovickou kaplí zmiňovanou v průběhu 11.-13. století. Ke kapli příslušela ves zmiňovaná jako Popovice, dnes zaniklá. Ta bývá lokalizována do míst, kde se dnes nachází zástavba obcí Sady a Míkovice. Význam kostela však upadl během 12. století a kostel postupně ztrácel svou funkci. Z četných velkomoravských hrobových nálezů pochází z lokality např. olověný křížek s řeckým nápisem,ostruhy, sekery, nože, vědra, stříbrné, rovněž i pozlacené gombíky, převážně hrozníčkovité náušnice a další šperky. Mezi další nálezy patří zlomky tabulkového skla, pisátka - stily, zlomky omítek, střešní krytina. Druhotně byly při stavbě velkomoravského chrámu užity také římské cihly, pocházející z dosud nelokalizované římské stavby.

DATUM SCHVÁLENÍ

28. 01. 2002

DATUM AKTUALIZACE

09. 06. 2023