Stradonice - hradiště - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

8182

KATEGORIE

ÚAN I

VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA

Ano

Poř. č. SAS

12-41-06/6

KRAJ

Středočeský kraj

OKRES

Beroun

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Beroun

OBEC

Nižbor

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Nižbor, Stradonice u Nižboru

TYP

opevnění; výšinné sídliště

LOKALIZACE POPISEM

vrch Hradiště obtékaný na S a SV Berounkou, na J az SZ Habrovým potokem, jižně od Nižboru, Z od vsi Stradonice

OBDOBÍ

doba laténská; datace neurčena

POPIS

Území s doloženými archeologickými nálezy nebo důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů.

PODNĚT VYMEZENÍ

Archeologický výzkum; Vizuální průzkum; Geofyzikální a jiný průzkum; Sběr; Náhodný nález

PŘESNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 200 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Stradonice - keltské oppidum zabíralo plochu asi 90,3 ha, rozdělenou patrně na akropoli a předhradí. Zbytky dvakrát přestavovaného opevnění jsou zachovány jen zlomkovitě. Předpokládány jsou čtyři brány, jedna z nich (označovaná jako A) dokonce zdvojená. V rýze plynovodu zjistili keltologové 26 staveb s mírně zahloubenou podlahou. Zmíněné stavby s často obytnou plochou mezi 10-20 čtverečnými metry se shlukovaly do dvorců o rozloze v průměru 50-60 m a navzájem od sebe byly odděleny volným nezastavěným prostorem. Oppidum protínala podélně hlavní komunikace , a to již od výstavby prvních hradeb po polovině 2. století. Nejpozději okolo roku 25 mělo zaniknout. Ekonomický růst oppida tak trval přes sto let, údajně až do jeho zániku. Zmínky zaslouží hypotéza o kultovním centru na nejvyšším místě oppida naproti dnešnímu hradu v Nižboru. Nejslavnější objev oppida v Čechách byl učiněn v roce 1877, kdy se na severním svahu oppida nalezlo na 200 zlatých mincí, ale původně jich mohlo být i 700. Měly být uloženy v koženém měšci staženém řemínkem. zachovalo se jen několik kusů, zbytek byl roztaven. Ukrytí pokladu bylo datováno mezi léta 90-70, ale mohlo k němu dojít i později. Tento objev rozpoutal "zlatou horečku" a téměř celá plocha vrchu Hradiště byla proryta a ztracena pro budoucí výzkum. Obrovské množství nejrůznějších předmětů se odtud dostalo do Národního muzea, ale také jiných muzeí a sbírek. Je jich dnes známo více než 100 000 kusů. Podle nich lze soudit, že bylo zničeno snad nejvýznamnější středisko řemesel a obchodu v Čechách. V roce 1929 poskytl prezident T.G. Masaryk značnou sumu pro archeologický výzkum profesora A. Stockého, nicméně tento výzkum je bez nálezové zprávy . Podobný osud potkal sondáž opevnění. V roce 1957 zde kopal nearcheolog J. Vajnar, až v letech 1981-84 byl uskutečněn výzkum při budování plynovodu, kdy se ukázalo, že východní část oppida nebyla výkopy po roce 1877 postižena.

DATUM SCHVÁLENÍ

27. 02. 2006

DATUM AKTUALIZACE

11. 06. 2023