Středověké a novověké jádro obce Obecnice - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

8139

KATEGORIE

ÚAN II

Poř. č. SAS

12-34-25/4

KRAJ

Středočeský kraj

OKRES

Příbram

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Příbram

OBEC

Obecnice

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Obecnice

TYP

sídliště; tvrz

LOKALIZACE POPISEM

Na březích Obecnického potoka.

OBDOBÍ

středověk - novověk; pozdní středověk

POPIS

První zmínka o obci je z roku roku 1394, kdy se příbramský purkrabí dovolává jako svědka Hanuše z Obecnice. Jako v mnoha podobných případech se jednalo o soudní při ve věci desátků z Drahlína ve prospěch příbramského plebána Adama.
Tvrz založena před rokem 1544, v roce 1544 pustá, dnes na místě rodinné domy.
První zpráva o dolování v Obecnici z roku 1556 hovoří o jámě Reichentrost (Bohaté potěšení) a jámě Gabe Gottes (Boží Dar). V novější době byla před Obecnicí při silnici ze Lhoty hloubena šachta (1912) zvaná Bohatá naděje. Dosáhla hloubky 59 m, ale naděje do ní vkládané se nesplnily a v roce 1919 byly veškeré důlní práce v Obecnici zastaveny.
Prvním známým vlastníkem Obecnice byla až do roku 1419 Zbraslavský klášter. Poté však byla církev za husitských hnutí oloupena téměř o všechen majetek a sama Obecnice v roce 1421 přešla do rukou Jana Zajíce z Valdeka, jehož rod ji držel až do roku 1544, kdy ji převzal karlštejnský purkrabí Jan Bechyně z Lažan. Po něm sedí na panství Jan Korba z Korkyně od roku 1560 a v letech 1563 -1580 Eva a Johana z Lažan. V rodě Lažanských byly statky až do roku 1603, kdy připadla Obecnice Dobříšskému panství, tedy královské koruně. Ta celé panství prodala v roce 1630 Bruno Mannsfeldovi, jehož dědicové vlastnili většinu těchto statků až do první pozemkové reformy v roce 1919, kdy byla část zkonfiskována ve prospěch rolníků, a v roce 1928 pak byla většina lesů poskytnuta na výstavbu vojenské střelnice.
Katastrální území Obecnice měří celých 4124 hektarů, z čehož tvoří les 3404 hektarů. Obec je rozdělena Obecnickým (Čepkovským) potokem na dvě části,. jižní Borek a severní Ves. Ke vsi patří i několik samot a především osada Oseč, která kdysi patřila příbramskému panství. Zajímavý je vývoj osídlení. V roce 1641 měla 32 domů, v roce 1710 již 78 domů, kdy k ním patřila i dodnes zachovalá hospoda Na Knížecí, v roce 1800 již 91 domů; v roce 1863 v souvislosti s rozvojem zdejšího železářství pak 129 domů.
Obživu původním obyvatelům Obecnice zajišťovalo zřejmě nejdříve zemědělství doplněné o těžbu dřeva. Když nastal veliký rozvoj těžby stříbrné a olovnaté rudy na Příbramsku, sloužily zdejší lesy jako bohatá zásobárna suroviny pro výrobu dřevěného uhlí. V povodí nedaleké Litavky pak existovalo historicky zřejmě několik hutí na zpracování těchto rud, z nichž nejvýznamnější byla a dodnes je huť ve Lhotě. V 16.století byl dokonce na svahu zdejšího tzv. Lískového vrchu otevřen důl na stříbrnou rudu, který se jmenoval Bohaté potěšení. V druhé pol.16. stol. a počátkem století sedmnáctého prý dokonce zabránil zrušení privilegii pro město Příbram, protože byl po řadu let jediným dolem s těžbou stříbrných rud na Příbramsku. Těžba na Obecnicku zanikla koncem 18. století, kdy se již nahrazovalo stříbrnorudné hornictví železářstvím.
Za nejstarší je považován rekonstruovaný roubený statek č. 32 pana Sobotky, který pochází z počátku 17.století a dodnes patří k nejkrásnějším stavbám na Příbramsku, byt' má řadu pozdějších přestaveb.
Z počátku 18.století pak pocházejí hospoda Na Knížecí, bývalá lesní správa, několik domů se také zachovalo z druhé pol. 18.století včetně mlýna U Šachty.
Zajímavou památkou je též žulový sloup s litinovou soškou Panny Marie z 18..století na návrší u hřbitova, které se nazývá Panenka.
Z období zdejšího dolování a hutnictví se taktéž příliš mnoho nezachovalo, kromě odvalů a dvou silně přestavěných budov.
Z bývalých rybníků, které sloužily pro zdejší hamry, zbyly již jen rybníček U Šachty a Dolní Vesský rybník.
Hlavní památkou obce je však kostel sv. Šimona a Judy, který pochází z roku 1807, doby,rozkvětu zdejšího železářství. Věž pochází z roku 1825 a v roce 1854 byly přistavěny dvě boční kaple. Z vnitřního zařízení je cenná klasicistní kazatelna z konce 18.stol. a empírové dveře v západním portálu.
Zajímavou budovou je též dům č. 97, který se dodnes nazývá Stará fara. Pochází z roku 1842.
Nová fara z roku 1864 dnes slouží jako velice zajímavá místní výstavní síň.

PODNĚT VYMEZENÍ

Vizuální průzkum

PŘESNOST VYMEZENÍ

přesně (do 10 m)

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Rozsah území byl vymezen na základě odborného vyhodnocení dostupných informací o výskytu archeologických nálezů.

DATUM SCHVÁLENÍ

13. 04. 2000

DATUM AKTUALIZACE

09. 06. 2023