Náhledový výřez ÚAN z mapy
- ID SAS
- 8833
- KATEGORIE
- ÚAN I
- Poř. č. SAS
- 12-43-18/2
- KRAJ
- Středočeský kraj
- OKRES
- Příbram
- OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
- Dobříš
- OBEC
- Obořiště
- KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
- Obořiště
- TYP
- tvrz
- LOKALIZACE POPISEM
- Podél silnice Praha-Písek kolem rybníka Příkop napájeného Kotenčickým potokem
- OBDOBÍ
- pozdní středověk
POPIS
Území s doloženými archeologickými nálezy nebo důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů.
- PODNĚT VYMEZENÍ
- Vizuální průzkum
- PŘESNOST VYMEZENÍ
- s rozptylem cca 50 m
POZNÁMKA K VYMEZENÍ
Ves Obořiště se připomíná poprvé v r. 1333, kdy patřila Jenovéfě, vdově po Matěji z Obořiště; r. 1360 je zde zmiňován Štěpán z Obořiště a v r. 1371 Ješek z Obořiště. V r. 1394 byl majitelem statku Jindřich Kolman z Durnštejna a Křikavy, který za husitských válek stál na katolické straně. Proto 4. června 1425 oblehli jeho tvrz, v pramenech poprvé zmíněnou právě v této souvislosti. Bohuslav ze Švamberka, Jan Hvězda z Vícemilíc, řečený Bzdinka, Jan a Petr Zmrzlíkové a Buzek ze Smolotel se 40 pěšími a 10 jezdci ji dobývali střelbou zděl. Když se Jindřich po třech dnech vzdal, byl spolu s deseti dalšími obránci upálen, zbylých 45 bylo odvezeno do zajetí a tvrz vypálena.
Další osudy statku nejsou známy až do r. 1508, kdy Obořiště s pustou tvrzí patřilo Břekovcům z Ostromeče, sídlícím na Červeném Hrádku u Sedlčan. Tvrz byla pustá i v roce 1550, kdy ji od bratrů Jana a Petra Břekovců koupili Zikmund Valkoun z Adlaru a Petr Zálužský z Podhoří na Nedrahovicích. Co se s tvrzí dělo v následujících letech nevíme. Za třicetileté války byla majetkem Jana Vitanovského z Vlčkovic, který ji r. 1641 odkázal svému synu Ctiborovi. Od Ctiborových dědiců koupil Obořiště r. 1675 světící biskup Tomáš Pěšina z Čechorodu. Panské sídlo dal zbořit a na jeho místě postavit v letech 1681-1688 pavlánský klášter. Z bývalé tvrze se nic nedochovalo. Stávala bezpochyby tam, kde se rozkládá nový rybník a kde do roku 1901 stávaly jakésy náspy na tvrzi řečené.
Hospodářský dvůr: pozdně barokní z konce 18. století.
Klášter Paulánů a kostel sv. Josefa:
kostel postavený 1702-1711 podle návrhu Kr. Diesenhofera?, sochařská výzdoba, J. O. Mayer, fresky J. Kubáta.
klášter postaven v letech 1681-1688 - 4 křídla kolem dvora, 2 patrový a mansartová střecha, fresky J. V. Spitzgera
- DATUM SCHVÁLENÍ
- 05. 05. 1997
- DATUM AKTUALIZACE
- 09. 06. 2023
Zobrazení na mapě
ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE
- UAN I – území s jednoznačně prokázaným výskytem archeologických nálezů,
- UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
- UAN III – území, kde v současnosti, dle dostupných informací, není možné výskyt archeologických nálezů vyloučit (zbývající prostor mezi územím ostatních kategorií),
- UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.
V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy. Online formulář pro oznámení.
Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.
Režim archeologické památkové péče
Základní ochrana
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.
SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY
AUTORIZACE POPISU
- Korený Rastislav, Hornické muzeum Příbram (05.05.1997)
ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST
- NPÚ ÚOP středních Čech