Středověké a novověké jádro osady Slivice - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

17517

KATEGORIE

ÚAN I

Poř. č. SAS

22-21-06/6

KRAJ

Středočeský kraj

OKRES

Příbram

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Příbram

OBEC

Milín

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Milín

TYP

kostel

LOKALIZACE POPISEM

Osada V od Farského rybníka, který napájí bezejmenný pravobřežní přítok Příbramského potoka.

OBDOBÍ

středověk - novověk

POPIS

Území s doloženými archeologickými nálezy nebo důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů.

PODNĚT VYMEZENÍ

Vizuální průzkum

PŘESNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Kostel sv.Petra připomínán v r.1352 na samotě uprostřed hřbitova. Gotický, obnovený v roce 1696. Ve hřbitovní zdi, uzatvírající areál kostela osm zděných barokních kapliček křížové cesty.
Osada leží asi 1 km severozápadně od Milína, na silnici z Milína do Příbrami, v nadmořské výšce kolem 567 m. Odedávna je Slivice farní osadou, jíž dominuje kostel sv. Petra. První zmínka o slivické osadě pochází z r. 1362, kdy na faru "Sliwitz" byl dosazen kněz Václav. V roce povýšení Příbrami na královské město majestátem císaře Rudolfa z r. 1579 se v listině uvádí jako "Soli" (lat. výraz solitudo - samota). Lesy původně sahaly až ke kostelu.
Jméno Slivice odvozuje prof. Klíma od místa, kde byly sázeny slívy.
Původní slivický kostel byl asi dřevěný s poustkou. Jeho zakladateli byli buď templáři nebo němečtí rytíři. Zakladatelem nynějšího kostela sv. Petra je první arcibiskup pražský Arnošt z Pardubic. Rozhodnutí o právu patronátním je datováno r. 1362. Původně postaven ve slohu gotickém., ale z této dispozice se zachoval jen presbytář.
Gotická kamenná polychromovaná socha sv. Petra je vzácnou prací z 2. pol. 15. stol. a prozrazuje florentinskou školu. Dnes je však v kotele pouze kopie (originál v Národní galerii v Praze, representoval české gtické umění na světových výsavách v Paříži a Montrealu). Teprve v r. 1826 vznikly na Slivici první obytné domy. Kostel sv. Petra má mohutnou, 21 m vysokou, věž z masivního kamenného zdiva o šířce 1,75 m, což potvrzuje domněnku, že stavba měla také ráz obranný. Objekt se nalézal nedaleko Zlaté stezky, která měla strategický obchodní, dopravní a vojenský význam. R. 1639 byl kostel dobyt a vyloupen Švédy, r. 1866 zde také ležela část pruského vojska.
Hřbitovní areál slivického kostela se stal posledním odpočinkem mnoha okolních šlechtických rodů - Běšínů, Hupků, Měsíčků, Chanovských, Bechyňů z Lažan aj.

DATUM SCHVÁLENÍ

23. 01. 1998

DATUM AKTUALIZACE

09. 06. 2023