Náhledový výřez ÚAN z mapy


ID SAS
8136
KATEGORIE
ÚAN I
VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA
Ano
Poř. č. SAS
12-34-25/1
KRAJ
Středočeský kraj
OKRES
Příbram
OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
Příbram
OBEC
Drahlín
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Drahlín
TYP
tvrz; zaniklý areál
LOKALIZACE POPISEM
Z od centra vsi, sousedí s místním sportovním areálem.
OBDOBÍ
pozdní středověk

POPIS

Ves Drahlín se připomíná poprvé v r. 1324, kdy tu sídlil Heřman z Drahlína a Litně, předek pánů z Valdeka. Písemné prameny neobsahují výslovnou zmínku o zdejší tvrzi, nýbrž uvádějí jen další držitele v Drahlíně usedlé. Na základě těchto nepřímých svědectví se můžeme domnívat, že zdejší tvrz stála již počátkem 14. století. Roku 1413 koupili Drahlín Dobeš ze Tmaně a Zdeněk z Podmokel. Roku 1553 patřilo drahlínské zboží k Hluboši. Po tomto roce snad tvrz zanikla, protože přestala plnit funkci střediska statku.
Z tvrze se dochovaly pouze zbytky propadlých sklepů obklopené příkopem se zbytky vnějšího valu na plošině obdélného půdorysu, která tvoří vrchol asi 8 m vysokého návrší na západním okraji obce Drahlína.
Od roku 1533 se Drahlín připomíná již jako součást panství hlubošského, takže patřil před třicetiletou válkou Vtelenským z Vtelna a v roce 1623 Bechyňům z Lažan, dále pak Öttingen-Wallersteinům. V 18. stol. ho vlastnili opět Bechyňové z Lažan, poté Hochbergové z Hennersdorfu, jejichž poslední potomek dal panství do loterie, z které je vykoupil kníže Schönberg-Waldenburg v roce 1816. V roce 1835 se stává panství majetkem hraběte Ludvíka de Pourtales.

PODNĚT VYMEZENÍ
Vizuální průzkum
PŘESNOST VYMEZENÍ
s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Tvrz:
Věs Drahlín se připomíná poprvé v r. 1324, kdy tu sídlil Heřman z Drahlína a Litně, předek pánů z Valdeka. Písemné prameny neobsahují výslovnou zmínku o zdejší tvrzi, nýbrž uvádějí jen další držitele v Drahlíně usedlé. Na základě těchto nepřímích svědectví se můžeme domnívat, že zdejší tvrz stála již počátkem 14. století. Roku 1413 koupili Drahlín Dobeš ze Tmaně a Zdeněk z Podmokel. Roku 1553 patřilo drahlínské zboží j Hluboši. Po tomto roce snad tvrz zanikla, protože přestala plnit funkci střediska statku.
Z tvrze se dochovaly pouze zbytky propadlých sklepů obklopené příkopem se zbytky vnějšího valu na plošině obdélného půdorysu, která tvoří vrchol asi 8 m vysokého návrší na západním okraji obce Drahlína..
Od roku 1533 se Drahlín připomíná již jako součást panství hlubošského, takže patřil před třicetiletou válkou Vtelenským z Vtelna a v roce 1623 Bechyňům z Lažan, dále pak Ottingen - Wallersteinům. V 18. stol. ho vlastnili opět Bechyňové z Lažan, poté Hochbergové z Hennersdorfu, jejichž poslední potomek dal panství do loterie, z které je vykoupil kníže Schonberg - Waldenburg v roce 1816. V roce 1835 se stává panství majetkem hraběte Ludvíka de Pourtales.
9. 10. 1866 tvrziště prozkoumal Jan Zykan (1818-1884). Zprávu předal archeologickému sboru Národního muzea.
Celý prostor tvrziště byl v listopadu 2003 vyklučen, což usnadňuje identifikaci, ale vrstva dosud volně ležících větví a pořezaného křoví nám znemožňuje lépe dokumentovat překvapivou výšku a strmost valu.

DATUM SCHVÁLENÍ
05. 12. 1997
DATUM AKTUALIZACE
09. 06. 2023
Stáhnout data v XLS

Zobrazení na mapě

ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE

Území s archeologickými nálezy jsou členěné na základě principu očekávatelnosti a předpokladu výskytu archeologických nálezů v krajině do 4 kategorií:

  • UAN I – území s jednoznačně prokázaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN III – území, kde v současnosti, dle dostupných informací, není možné výskyt archeologických nálezů vyloučit (zbývající prostor mezi územím ostatních kategorií),
  • UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.

V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy. Online formulář pro oznámení.

Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.

Režim archeologické památkové péče
Základní ochrana
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

PRVKY

Archeologické prvky a lokality

Aktuálně chráněné prvky

SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY

  • Sedláček, A. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Podbrdsko. Praha, 1995. VI, 139.
  • Památky archeologické. Praha, 1885-1886. 13, 469.
  • Fiala, Z., Hosák, L., Janáček, J., Kotek, L., Pavel, J. Drahlín - tvrz. In: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Praha, 1985. 4, 69.
  • Chvál, V. Drahlín. In: Horymír. Příbram, 2001. 24/5, 16-17.
  • Sklenář, K. Lidoví archeologové v kraji pod Plešivcem. In: Vlastivědný sborník Podbrdska. Příbram, 1983. 25, 86.
  • Podlaha, A. Drahlín. In: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Příbramském. Praha, 1901. 13, 33.
  • AUTORIZACE POPISU

    • Dragoun Michal , Národní památkový ústav, ústřední pracoviště (05.12.1997)

    ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST

    • NPÚ ÚOP středních Čech