Ves a tvrz Holohlavy, nal. panská bažantnice - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

10802

KATEGORIE

ÚAN I

Poř. č. SAS

13-22-14/9

KRAJ

Královéhradecký kraj

OKRES

Hradec Králové

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Hradec Králové

OBEC

Holohlavy

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Holohlavy

TYP

sídliště; pohřebiště; neurčený areál

LOKALIZACE POPISEM

Intravilán obce, okolí železniční tratě a pole za bývalám panským dvorem a hřbitovem.

OBDOBÍ

kultura lineární keramiky; kultura vypíchané keramiky; doba bronzová - halštatská; lužická kultura; doba halštatská - laténská; doba laténská; středověk; novověk

POPIS

Území s doloženými archeologickými nálezy nebo důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů.

PODNĚT VYMEZENÍ

Sběr; Náhodný nález

PŘESNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 200 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

K UAN I přiléhá z východu, severu a jihu UAN II, které spojuje všechna UAN I na pravobřežní terase Labe od Semonic po Smiřice.

Holohlavy se poprvé připomínají v roce 1318, kdy zde měli majetek Jan a Miroslav z Holohlav. Z dalších majitelů je doložen roku 1365 Olkmar z Holohlav
a jeho synové. Za husitských válek se vsi a tvrze násilím zmocnil rychtář z Jaroměře, ale již roku 1425 se Holohlav zmocnili Husité. Poslední zpráva o tvrzi pochází z roku 1438. Roku 1495 připadly Holohlavy k smiřickému panství a tvrz která ztratila funkci záhy spustla. V roce 1495 se připomíná již jen dvůr. Tvrz stávala v zahradě náležející k budově děkanství a částečně v objektu dvora. Žádné viditelné stopy se však po ní nezachovaly.

Z intravilánu Holohlav a nejbližšího okolí je již od 19. století známa řada významných archeologických nálezů:
Roku 1846 vykopaly dva dělníci, když se mítila panská bažantnice za panským dvorem, jakési "zlaté předměty, kachničkám podobné", které prodali v Kolíně. V týchž místech byly při stavbě železniční tratě v letech 1857-8 objeveny "odpadkové jámy" s množstvím střepů, nádob, a kamenných nástrojů (buližníkový klínek, mlaty, kopytovyté klíny). Jeden klín koupil kněz Petera do zemského muzea v Praze. V prostoru mokrého pole, které vzniklo v místech bažantnice se i poté nacházely keramické lineární i vypíchané keramiky, jakož i kamenné nástroje.
Ve stejné době tady byla nalezena také lidská kostra podél níž ležel bronzový mečík s "rukojetí kulatou". Dělník, který kostru nalezl prodal mečík
do Černilova.

Roku 1875 byly při kopání základů domu čp.78 v sousedství děkanské zahrady nalezeny popelnicové hroby s nádobami "netuhovanými, rázu Lužicko-Slezského". Část z nálezů získal baron Liebig, jeden koflík se dostal do muzea v Hradci Králové. Další popelnicové hroby byly nalezeny při zemních pracech prováděných za panským dvorem a hřbitovem. Mezi nálezy byla nejen keramika ale i bronzové jehlice a jiné drobnosti. Nálezy však byly pohozeny.

Aktualizace M. Jančo 08:
Sběr J. Hlávko 2.2. 2002, poloha Za tratí, koordináty 68:255 (latén, středověk, novověk).

Roku 1871 nalezl majitel domu čp.75 J. Kareš při kopání cihlářské hlíny v hloubce asi 2 m kostrový hrob. U kostry nalezl jednu "neobyčejně" velkou a dvě menší laténské spony, které byly na vrchní části kostry, dále pak jednu přeraženou bronzovou přezku, kamenný klín z hadce, při nohách pak dva železné otevřené kruhy s hrbolky a nadehlavou dvě nádoby." Jedna byla podobná váze, z jakési sklovité látky, na lomu leské, na povrchu hnědé, uvnitř černé. zdobené rytými ornamenty. Druhá nádoba byla prostá, hliněná, barvy černé".
Později v těchto místech Kareš ještě nalezl několik korálků z modrého skla a brus.

DATUM SCHVÁLENÍ

02. 10. 2001

DATUM AKTUALIZACE

09. 06. 2023