ves Karlovice - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

2384

KATEGORIE

ÚAN I

Poř. č. SAS

03-34-04/5

KRAJ

Liberecký kraj

OKRES

Semily

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Turnov

OBEC

Karlovice

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Karlovice

TYP

jiná archeologická lokalita; sídliště; neurčený areál; vesnice; dvůr

LOKALIZACE POPISEM

ves leží 4,5 km jv od Turnova

OBDOBÍ

mezolit; neolit; kultura vypíchané keramiky; vrcholný středověk; novověk 1; datace neurčena

POPIS

ves Karlovice poprvé připomínána k 1543 (1534) - Karlowicze
v Přáslavicích gotický kostel sv. Jiří - ves připomínána k 1352 - Przaslauicz
v Přáslavicích ON BI
- Přáslavice - pole pana Karely - poloha "Hrobka" - mezi hlavní silnicí a cestou k Přáslavicím - 2 zl. BI
- Vystrkalov u Turnova - pole p. Koláře - keramika a BI - (StK)
- ZSO "Hořensko" - údajně v okolí kostela sv. Jiří v Přáslavicích
- ZSO "Přáslavice" - údajně u kostela sv. Jiří v Přáslavicích - zánik v 15. stol. - lokalita ověřena leteckým snímkováním v srpnu 2000, vedle vlastní ZSO zde můžeme předpokládat existenci dvora (zřejmě dojde k propojení s poř. č. SAS 03-34-04/7)
KP: kostel sv. Jiří (14. stol. - č. 2633), dvůr Vadštejnsko (č. 2631), kaplička se sochou (2630)

Při stavbě STL plynovodu v roce 2000 dokumentována na parcelách 632/1C a 632/24 (jejich severní hranice) kulturní vrstva o délce cca 12 m a mocnosti 0,2 - 0,3 m (sytě hnědá hlína s příměsí rozplavené mazanice a uhlíků).

2001 - průkop pro DOK, ojedinělé nálezy keramiky ve splachových vrstvách - 1) u kostela sv. Jiří, před obj. ZD Karlovice

2001 - stavba STL plynovodu v okolí kostela sv. Jiří - nález vrstvy s destrukcí mazanice
2003 - Sedmihorky - fotbalové hřiště, motel Eden plynofikace:- V areálu dvora Sedmihorky (dnešní motel Eden) byly registrovány uloženiny výhradně z doby existence režijního velkostatku (destrukce pískovcových kamenů, relikt kulturní vrstvy - pravděpodobně 16. - 17. století). Další dohled byl prováděn v areálu fotbalového hřiště, kde v jeho západní části probíhaly zemní práce v souvislosti se stavbou sportovního zařízení. Uloženiny, které byly registrovány, jsou fytogenního původu, jejich výzkum má však velký význam pro poznání nejstarších dějin regionu. Pod soliflukcí přemístěnou půdou a vrstvami z období výstavby železniční trati (Turnov - Jičín) se nacházejí několik metrů mocné vrstvy humolitu. Mocnost se pohybuje okolo 4 - 5 m podle vrtů prováděných v červnu 2003 v prostoru západně od dotčeného areálu. Vrstvy rašeliny jsou pozůstatkem rozsáhlého jezera, které se rozkládalo v území mezi Turnovem a Borkem pod Troskami (resp. Ktovou). Po jeho severním břehu probíhá železniční trať, jižní hranu tvoří pata křídových usazenin (skupina Hruboskalsko). Stáří tohoto jezera je dosud ve zkoumání. Předběžně můžeme datovat zánik jezera do přelomu mezolitu a neolitu (7. - 5. tisíciletí). Toto jezero, pracovně nazvané Pelešanské, patří mezi nejrozsáhlejší útvary tohoto druhu.
2009-Ve dnech 13. - 15. listopadu proběhla terénní část záchranného archeologického výzkumu v souvislosti s výměnou povrchu na fotbalovém hřišti v Sedmihorkách Lokalita se nachází v intravilánu obce jižně od silnice I/35. Zasahuje do ekosystému zazeměného staroholocenního pelešanského jezera, které se rozkládá v údolí Libuňky mezi Ktovou a Pelešany. Podloží zde tvoří blok sesuvu neurčeného stáří. Níže pak pokračují jezerní sedimenty arašelina. Lokalita je na východní straně obtékána Karlovickým potokem.Při skrývce ornice a podorničí jsme v severní polovině plochy nalezli půdní příznak nemovitého zahloubeného objektu. Podle nálezů artefaktů z jeho povrchu jsme objekt datovali do průběhu 16. století. Objekt (1/09 a 6/09) měl půdorys nepravidelného čtyřúhelníka orientovaného delší stranou přibližně v ose severozápad-jihovýchod. Rozměry byly přibližně 14 x 10 m. Západní částí objektu 1/09 procházel zasedimentovaný liniový výkop o šířce cca 1,3 m (obj. 2/09). Respektoval osu sever-jih a protínal celou skrytou plochu. Při západní hranici skryté plochy, ve vzdálenosti 2 a 4 m od objektů 1 a 6/09, se nacházely 2 menší zahloubeného objekty (4 a 5/09) vyplněné rozlámanými pískovcovými kameny (stavební prvky) a fragmenty drcené železné rudy. Tuto nálezovou situaci bylo možné předběžně interpretovat jako technologické zařízení s vodním dílem.S největší pravděpodobností šlo o technologický objekt zpracovávající železnou rudu, která byla získána z kontaktu mezi bazaltovou žílou a křídovými sedimenty. Zde došlo k vysrážení železitých sloučenin, které mají mocnost až 10 cm (tyto výchozy byly registrovány například v Příhrazských skalách u Branžeže). Podobné technické zařízení zpracovávající železnou rudu se nalezlo v roce 2008 ve Všeni v poloze Lavička. Šlo o hospodářskou usedlost s troprostorovým domem a hospodářskými objekty (venkovní pec, haltýř, hnojiště, špýchar ad.). Technické zařízení se sestávalo z vodního žlabu a nádrže. S největší pravděpodobností zde docházelo k propírání a dalším nemetalurgickým úpravám železné rudy. V případě
Sedmihorek můžeme dokonce uvažovat o rudním mlýnu nebo hamru. Napovídá tomu vodní náhon, který byl původně napojen na Karlovický potok. Náhon probíhal při západní hranici objektu 1 a dělil jej na 2 části (obj. 1 a 6/09). Obj. 6/09 pracovně interpretujeme jako relikt mlýnské lednice. Její konstrukce byla zřejmě z pískovcových kamenů, čemuž napovídají i zlomky pískovců nacházející se průběžně po celé skryté ploše. Konstrukce stavby mlýna mohla být kombinovaná dřevo-kamenná (např. kamenná podezdívka a roubená konstrukce). Jde o nadmíru zajímavou nálezovou situaci, která podobně jako na Všeni, poněkudodporuje našim dosavadním znalostem o využívání pro osídlení nepříznivých poloh. Lokality ve Všeni i Sedmihorkách se totiž nalézají v naprosto nevhodných sídelních podmínkách, které jsou způsobeny vysokou hladinou spodní vody. Na druhou stranu technologická zařízení tohoto typu se bez vydatného vodního zdroje neobejdou. Vodní dílo v Sedmihorkách bohužel postrádá jakoukoliv oporu v písemných pramenech.Proto je archeologické zjištění a datování do průběhu 16. století nezastupitelné. Písemné prameny jsou uváděny například pro obec Přáslavice s kostelem sv. Jiří, která je jako stojící zaznamenána již k roku 1352. Jižně od přáslavického kostela se nacházejí relikty původní zaniklé osady Přáslavice. Sedmihorky právě rozrodem Přáslavic západním a jižním směrem vznikly. Další písemné zmínky máme například pro obce Karlovice a Radvánovice k roku 1514 (1543). Do této doby by mohlo spadat i funkční období sedmihorského mlýna.Metodika archeologického výzkumu vycházela z technologie stavby.Celá nálezovásituace byla nejprve ručně začištěna a následně fotograficky a kresebně dokumentována. Sondy byly položeny výhradně v úsecích,kde byly projektovány odvodňovací drenáže. Stavbou neničené sektory proto nebyly archeologicky zkoumány a byly tudíž zakonzervovány pro výzkum budoucí. Celá skrytá plocha byla následně překryta geotextilií a převrstvena inertním materiálem (makadamem). Využití plochy pro potřeby fotbalového hřiště poskytují archeologicky zajímavé nálezové situaci adekvátní ochranu před případným poškozením.

PODNĚT VYMEZENÍ

Archeologický výzkum; Vizuální průzkum; Letecká prospekce

PŘESNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Rozsah území byl vymezen na základě odborného vyhodnocení dostupných informací o výskytu archeologických nálezů.

DATUM SCHVÁLENÍ

05. 08. 1999

DATUM AKTUALIZACE

09. 06. 2023