Nové Město nad Metují - město a předměstí. - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

13597

KATEGORIE

ÚAN I

Poř. č. SAS

14-11-08/1

KRAJ

Královéhradecký kraj

OKRES

Náchod

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Nové Město nad Metují

OBEC

Nové Město nad Metují

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Nové Město nad Metují

TYP

výšinné sídliště; město; kostel; opevnění; tvrz; neurčený areál; sídliště; hrad

LOKALIZACE POPISEM

Plocha kolem náměstí a přiléhající Krajské a Horské předměstí.

OBDOBÍ

starší paleolit; eneolit; období popelnicových polí; doba laténská; přechod pozdní středověk/novověk; novověk

POPIS

Aktualizace 2001 - původní karta (NA97, B.Dragoun, OMOH) nahrazena novou. Změny se týkají vymezení rozsahu plochy (rozšíření o Horské předměstí), k UAN I přiléhá UAN II (Krajské předměstí). Nové údaje o komponentách, nemovitých i movitých obj., literatuře, nález.zp.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UAN I zabírá historické jádro města (husovo nám., ul. Na Zadomí), areál zámku a Horské Předměstí. K UAN I přiléhá ze S UAN II - Krajské Předměstí a ZSO Bořetín (zmiňována 1513, loklaizace Z:164, J:296).

Z mindelských teras v Novém Městě n.M. jsou známy staropaleotické (?) nálezy - sběr Dr. Sekyra v roce 1964.

Výrazná skalnatá ostrožna v místě dnešního náměstí osídlena již v pravěku, s největší pravděpodobností pravěké hradiště. Přímo z prostoru náměstí mají pocházet kamenné broušené nástroje, kamenný sekeromlat byl vykopán J. Hüblem před domem č.1220.

Silné osídlení je doloženo z období popelnicových polí. V Zelené ul. čp.71 byla při stavbě chléva nalezena bronzová sekerka "mohylového" charakteru. Při výkopech vr dvoře domu čp.1243 (parc.č. 1092/1,2) nalezeny lužické, slezkoplatěnické, laténské a středověké střepy (1. 1. 1988 J. Boček). V roce 1998, při rekonstrukci kanalizace mezi kostelem Nejsvětější Trojice a radnicí, nalezena bronzová štítová spona (M. Beková, OMOH Rychnov n.K.). V roce 1999 při rekonstrukci plynovodu v týchž místech zachycena kulturní vrstva s kůlovými jamkami a zahloubeným objektem obdélníkového profilu, s nálezy silně přepálené slezkoplatěnické keramiky (J.Tůma, OM Náchod).

Rozsáhlé stopy osídlení z období popelnicových polí byly zachyceny při archeologickém výzkumu provedeném v roce 2009 v souvislosti s celkovou rekonstrukcí náměstí (M. Beková, OMOH Rychnov n.K.). Přímo v prostoru podloubí byl nalezen objekt kultury popelnicových polí (cca 7.-8. st. př. Kr.). V objektu byla rovněž objevena hlavice spony. Na první polovině náměstí bylo asi 40 objektů, v druhé části pak přes 550. V jižní části náměstí bylo téměř dochováno sídliště popelnicových polí, půdorysy kůlových staveb z několika fází osídlení, které se překrývají, od lužické kultury až po slezsko - platěnickou kulturu. Ty kůlové stavby jsou překryty kulturní vrstvou, která vznikla při jejich zániku. V ní se nacházely poměrně bohaté keramické nálezy a několik ojedinělých nálezů bronzu. Poměrně zachovalé sekerky, srpové čepele a jehlice. Kromě těchto nálezů se podařilo již při zahájení prací na jižní části náměstí najít bronzový depot zlomků, obsahující zhruba 40 předmětů, především srpy, sekerky s tulejkou, zdobené náramky, zlomky bronzových nádob a bronzové slitky. V samotném závěru výzkumu nelezeno několik žárových hrobů slezsko - platěnické kultury. Jeden z nich byl poměrně bohatý s několika nádobami a patrně přikrytý původně štítem s bronzovou puklicí.

Kromě kultury popelnicových polí byly zachyceny i situace, které souvisejí přímo se založením města. Na jižní straně náměstí byly domy posunuty asi metr oproti současnému půdorysu a jejich původní vzezření bylo podstatně skromnější, podloubí bylo na dřevěných sloupech. Po požáru došlo k radikální přestavbě, kde byla vytvořena konstrukce pernštejnské zdi, která všechny stavby sjednotila. Dnešní vzhled je výsledkem situace po požáru v roce 1527. Našlo se několik příležitostných zařízení, které fungovaly v ploše náměstí, jako boudy a drobnější stavby, vodovod studna.

V roce 1501 bylo na ostrohu založeno Janem Černčickým z Kácova město. Dřevěná zástavba zcela zanikla při požáru 1526. Poté město obnoveno v poněkud jiné dispozici. Na části městských parcel postaven kostel Nejsv. Trojice. V prostoru před kostelem byla v roce 1999 ve výkopu pro plynovod zachycena přepálená maznicová vrstva, s největší pravděpodobností destrukce domu z požáru 1526 (J.Tůma, OM Náchod). V SZ části města stála původně tvrz (hrádek ?), po požáru v roce 1526 přestavěná na hrad a poté několikráte přestavována do podoby zámku.

PODNĚT VYMEZENÍ

Archeologický výzkum; Vizuální průzkum; Sběr; Náhodný nález; Neznámý

PŘESNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 200 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Rozsah území byl vymezen na základě odborného vyhodnocení dostupných informací o výskytu archeologických nálezů.

DATUM SCHVÁLENÍ

14. 02. 2001

DATUM AKTUALIZACE

09. 06. 2023