Zřícenina hradu Třemšín (Voltuš). - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

16972

KATEGORIE

ÚAN I

VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA

Ano

Poř. č. SAS

22-12-22/1

KRAJ

Středočeský kraj

OKRES

Příbram

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Příbram

OBEC

Rožmitál pod Třemšínem

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Voltuš

TYP

výšinné sídliště; opevnění; hrad; zaniklý areál; jiná archeologická lokalita

LOKALIZACE POPISEM

Zaniklý hrad na výrazném vrcholu nejjižnějšího výběžku Brd, jihozápadně od Rožmitálu pod Třemšínem.

OBDOBÍ

doba bronzová - halštatská; raný středověk 4; vrcholný středověk; novověk 2

POPIS

Hradiště na vrchu Třemšín (827 m n. m.), táhlém zalesněném hřbetu ve směru sever-jih, končícím na opačné, severní straně Kobylí hlavou (Hengstem, 759 m n. m). Na Kobylí hlavě jsou stopy hrádku. Na Třemšíně podle tradice stál hrad, vzniklý ve 13. století a zničený v 15. století. Kromě jeho opevnění jsou tu zbytky kamenných valů a příkopů, snad i vícenásobných. Snad tu bylo dvoudílné hradiště. Ulicová brána v jihovýchodním valu měla pravěký charakter. Byla porušena v 60. letech lomem. Celek ostatně narušily úpravy vrcholu v 19. století. Části kamenných valů jsou zachovány ne sever od studánky. Stáří těchto fortifikací není dosud určeno. Podle povahy lze soudit na pozdní dobu bronzovou či pozdní dobu halštatskou. Nálezy však ukazují na využití vrcholku v pozdní době hradištní, ve 12. století.

PODNĚT VYMEZENÍ

Vizuální průzkum; Náhodný nález

PŘESNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Voltuš:
Blíže nedatované pravěké hradiště, snad z pozdní doby bronzové či halštatské. Pravěké hradiště bylo dvoudílné, o čem svědčí k jihu vybíhající vnitřní a na něj se napojující vnější obloukový val z nasucho kladených, hlínou nekrytých kamenů. Ten byl v nejvzdálenějším bodě na okraji svahu opatřen ulicovitou bránou, umožňující vstup na předhradí, příčemž jeho výška zevnitř dosahovala 1,5 metru a z vnějšé strany dokonce 3 metry. Plocha vnitřního hradiště je značně poznamenána pozůstatky středověkého hradu, z něhož zůstaly dochovány části hradeb, příkopu a mostu.
Středověký hrad.
První zmínka 1349, majetek Beneše z Třemšína. Jeho potomci drželi hrad do počátku 15. století. Jako odúmrť hrad získal Václav IV. Ten ho v roce 1403 daroval Janu Zajíci, později z Třemšína. Po smrti Mikuláše Vepře byl opuštěn, z důvodu připojení k Rožmitálu. V roce 1528 získal Zdeněk Lev z Rožmitálu povolení k opravě rozbořeného hradu, ke které však nedošlo. V 18. století vznikla v hradním areálu kaple. Za arcibiskupa Salm-Salma na přelomu 18. a 19. století byl areál upraven a v 19. století vznikla rozhledna.
Dispozice středověkého hradu byla patrně dvoudílná. Vnitřní plocha rozměrného předhradí byla při romantických úpravách zplanýrována. Za rozměrným příkopem na nejvyšším místě leží jádro oválného obyrysu, původně zřejmně dvoudílné. Vnitřní plocha zadní částo zplanýrovaná při výstavbě rozhledny.

Archeologie:
srpen 1907: nálezy pozdně hradištních střepů z popelovité vrstvy u kapličky sv. vavřince na vnitřním hradišti zaznamenané J. L. Píčem. Snad ukazují na nějakou formu raně středověkého osídlení.
J. Maličký - zařazení - pozdní halštat-časný latén (možný i bronz).
1996: vizuální a kartografický průzkum - T. Durdík.

DATUM SCHVÁLENÍ

31. 12. 1997

DATUM AKTUALIZACE

09. 06. 2023