Hradiště Šance u Březnice, Bozeň. - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

16989

KATEGORIE

ÚAN I

VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA

Ano

Poř. č. SAS

22-12-25/10

KRAJ

Středočeský kraj

OKRES

Příbram

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Příbram

OBEC

Počaply

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Počaply u Březnice

TYP

jiná archeologická lokalita; výšinné sídliště; opevnění; neurčený areál

LOKALIZACE POPISEM

1km S od Počapel, nad pravým břehem řeky Skalice.

OBDOBÍ

období had-lta; doba laténská; doba římská; raný středověk

POPIS

Hradiště na rulovém návrší Šance (511 m n. m.), na zalesněném jihozápadním konci hřbetu nad pravým břehem potoka Vlčavy (horní tok Skalice), do něhož zde ústí Mlýnský potok. Dvoudílné hradiště patří k menším (1,6 ha), ale je mocně opevněné, zejména jeho okrouhlá akropole na vrcholových skaliskách. K té je na severovýchodu připojeno oválné předhradí. Délka valů akropole je 360 m (průměr 100 m), výška vnější strany 6-8 m. Valy předhradí mají 3-4 metry výšky. Na řadě míst jsou ve valech stopy požáru hradeb. Přírodou je nejlépe chráněná severní a západní strana, příkře spadající k Vlčavě. Nejsilnější opevnění je proto obráceno k jihu, kde návrší přechází do plošiny. Opevnění má tři vchody. Před jedním z nich je ve skále umělá jeskyňka. Hradisko při výzkumu v 50. letech 20. století, prováděném pracovníky Národního muzea (R. Turek), poskytlo nálezy z pozdní doby halštatské. Hlavní funkci plnilo zřejmě ve střední a v mladší době hradištní, od 9. století asi do konce 12. století. Snad je totožné s hradiskem označeným v písemných pramenech jako Bozeň, středisko správního okrsku Bozeňska ve 12. století.

PODNĚT VYMEZENÍ

Archeologický výzkum; Vizuální průzkum; Geofyzikální a jiný průzkum; Sběr; Náhodný nález

PŘESNOSNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Jádro hradiště tvoří vnitřní hrad přibližně kruhového půdorysu o průměru 100 metrů, jehož větší část zajímají vrcholová skaliska, vymezující plošinu o rozměrech 27x14 metrů. Silně svažitý terén vnitřního hradu je členěn plochými terasami. Ke kruhové akropoli se od SV a V přimyká nepravidelně obdélné, mírně svažité předhradí. Rozloha těchto součástí činí dohromady asi 1,6 ha. Mohutné valy, tedy pozůstatky hradby s čelní kamennou zdí, dosahují v případě akropole vnější výšky až do 6 metrů, u předhradí pak 3 až 4 m. Na přístupové straně akropole je znatelný příkop, široký místy 2 až 3 metry a dosahující dnes asi metrové hloubky.
Hradby akropole jsou prolomeny třemi průchody, ne všechny jsou původní. Situace u jižního vchodu byla porušena novověkými zásahy. Předhradí spojuje s okolním terénem pouze jediný a tedy snad původní průchod.
Není vyloučeno, že k areálu hradiště patří další předhradí připojující se k akropoli od JZ. Velmi nízký, nevýrazný val zde ohraničuje značně svažitý terén o rozlohe zhruba 1,2 hektaru. Příslušnost této plochy k vlastnímu hradišti je ale sporná.
Hradiště bylo vybudováno v 10. století, uvažovat lze o jeho starších fázích. Existovalo bezesporu i v 11. století. Násilný zánik části opevnění dokládají stopy požáru v hradbě i nálezy hrotů šípů.

Archeologie:
počátek 20. století: J. L. Píč
Výzkum B.Dubského v letech 1946-47 nedoložil jiné než hradištní osídlení.
R. Turek: 1955 a 1956 - objekt s kamennou podezdívkou o rozměrech 7x10 metrů. Množství keramických nálezů. V roce 1915 by bylo možno několik vozů naplnit.
Po roce 1989. Ilegální výkopy za pomocí detektorů kovů:luxusní předměty z barevných kovů, bronzové kování opasku, stříbrný gombík, cínový křížek a dva denary z konce 10. století.
1998: povrchový sběr Muzea v Příbrami. Na ploše hradiště, narušení valu nebylo zjištěno. Nálezy keramiky.

Nálezy římských mincí z prostoru pod hradištěm Na šancích. Mince nemusí být dokladem germánského osídlení. Mohou zde být - jako druhotný kovový odpad určený l dalšímu zpracování. Z prostoru předhradí jsou nálezy strusky barevného kovu - doklad práce s barevnými kovy.

DATUM SCHVÁLENÍ

20. 01. 1998