polykul. nal. na p. břehu Jizery-k.ú. Přepeře - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

2055

KATEGORIE

ÚAN I

Poř. č. SAS

03-32-22/1

KRAJ

Liberecký kraj

OKRES

Liberec, Semily

OBEC ORP

Turnov

OBEC

Čtveřín, Ohrazenice, Přepeře, Příšovice, Turnov

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Čtveřín, Ohrazenice u Turnova, Přepeře u Turnova, Příšovice, Turnov

TYP

tvrz; kostel; neurčený areál; sídliště; pohřebiště; vesnice

LOKALIZACE POPISEM

prostor mezi železniční tratí a Jizerou západně od Turnova

OBDOBÍ

pravěk; mladší paleolit; neolit-eneolit; kultura lineární keramiky; kultura vypíchané keramiky; eneolit; časný eneolit; řivnáčská kultura; kultura šňůrové keramiky; lužická kultura; slezskoplatěnická kultura HaB; slezskoplatěnická kultura HaC-D; mladší doba halštatská; doba laténská; doba stěhování národů; středověk - novověk; raný středověk; raný středověk 1; raný středověk 2; vrcholný středověk; datace neurčena

POPIS

Rozsáhlé polykulturní naleziště rozkládající se na pravém břehu Jizery v k.ú. Přepeře a Turnov. Rozptýlení nálezů dovoluje zahrnout do UAN celou plochu. Polohy na mapě:
k.ú. Přepeře
1) kostel sv. Jakuba Většího (VS2)
2) sušírna na cihly p. Buriánka (ml.d.bronzová)
3) zahrada p. Žďárského (ml.d.bronzová, st. d. železná)
4) zahrada p. Nováka a Bičíka (RS - VS2)
5) poloha "Na Černavách" (paleolit, neolit, eneolit)
6) zahrada p. Kouřila (neolit)
7) přibližné místo nálezu Ag mince Justiniána I. (527 - 565)
8) prostor sondáže A. Ouhrabky (1953) a povrch. sběr V. Daněčka (1995)
9) tvrz - VS2, v areálu ZD tvrz renesanční - letecké snímkování 3/6/2000
10) nález je součástí rozsáhlého neolitického sídliště, které se rozkládá v prostoru S od místa nálezu (neolit, StK)

11) poloha "Na Bubnu" (Turnov -Nudvojovice, neolit, pop. pole, RS.cas)
12) výzkum a sběry J. Klápště (RS-VS1)
13) kostel sv. Jana Křtitele v Nudvojovicích (VS1)
2003 - Kostel sv. Jana Křtitele
Kostel leží na levém břehu řeky Jizery na ostrohu vyvýšeném cca 10 m nad okolní terén. Jde o jednolodní stavbu bez věže s pravoúhlým závěrem (12,35 m x 8,15 m), vystavěnou okolo poloviny 13. století. V roce 1894 proběhla rozsáhlejší rekonstrukce, při rozebírání oltářní mensy byla nalezena cínová krabička s 31 závitky svatých ostatků, opatřená pečetí pražského biskupa Daniela II. (doba episkopátu 1197 - 1214).
V letech 2001-2002 proběhl v interiéru kostela archeologický výzkum, při kterém byla objevena kamenná podezdívka starší stavby, datovaná do poloviny 12. století (rozměry 9,50 x 6,23 m). Bylo nalezeno též 17 kostrových hrobů (12. - 15. stol.). Za velmi zajímavý předmět, nalezený při archeologickém výzkumu, lze pokládat bronzový ostatkový křížek typu enkolpion (1. pol. 13. stol.). Jde o import z Kyjevské Rusi nebo z okolí polské Přemyšle.

Přepeře - ves - nejstarší zmínka 1323 (pertold de Przieperz)
KP: kostel sv. Jakuba Většího pozdně gotický, přestavěn 1545 a 1557 (č. 2736) , 1871 rozšířen, socha sv. J. Nepomuckého (č. 2727). domy čp. 212,159,185,68 (č. 2738,-2740, 2742)
Nudvojovice - ves - nejstarší zmínka 1352 (Nudwoyouicz circa Turnow)
- v Nudvojovicích je zmiňována ves zaniklá po třicetileté válce, v zemědělském dvoře na počátku století sbořena renesanční tvrz
2005-letecké snímkování dispozice osady
2008-V měsících září a říjnu letošního roku proběhl ZAV na území projektované zástavby rodinných domů v rozvojové lokalitě Přepeře - západ. Ještě před zahájením vlastních zemních prací pro inženýrské sítě a přístupovou komunikaci pro projektovaných 17 rodinných domů zde proběhla zjišťovací sondáž, která postihla všechny klíčové body plánované zástavby včetně sondáží pod každým budoucím staveništěm rodinného domu. Při sondáži jsme prokázali doklady po lidských činnostech, které spadají do oblasti zájmu archeologie na dvou vedle sebe ležících parcelách (parc. č. 93/73, 93/74). Zde následně proběhla mechanizovaná skrývka ornice a následoval vlastní záchranný archeologický výzkum. Na skryté ploše bylo nalezeno 29 zahloubených objektů. Šlo o reliktů kůlových a sloupových jam, žlabů, zásobních objektů a blíže neurčitelných sídlištních jam. Ve východní části skryté plochy byl objeven pozůstatek kůlové stavby obdélníkové konstrukce u rozměrech cca 7 x 12 m, která svou delší stranou respektovala osu sever - jih. Východní i západní stěnu stavby tvořily kůly původně zapuštěné do žlabů, ze kterých se dochovaly jen v podobě nepatrných náznaků. Při západní straně stavby byly objeveny sídlištní jámy a zásobní jámy zahloubené do sprašového podloží. Ve zkoumaném prostoru docházelo v minulosti k intenzivnímu zemědělskému hospodaření, neboť se zachovaly pouhé relikty dna původních kůlových a sloupových jam. Je zřejmé, že horní partie zahloubených objektů byly zničeny opakovanou orbou a nalezla se tak pouze jejich dna. Z výplní objektů byly odebrány vzorky pro paleobotanické analýzy a radiokarbonové datování. Na základě keramických nálezů bylo možné tuto antropogenní aktivitu sídelního charakteru datovat do starší doby železné (7./6.. stol. př.n.l. - HaD1). Šlo o jednofázové sídliště, nacházející se v bezprostřední blízkosti vodního zdroje (vodoteč ve vzdálenosti 130 m SZZ od zkoumané plochy). Vzhledem k výsledkům ZAV bude nutné sledovat veškeré zemní zásahy (např. stavba bazénu či jiné stavby zasahující pod stávající terén), které zde budou v budoucnu prováděny. 2008: V květnu 2008 byl v Turnově - Nudvojovicích na parc.č. 3758/7 zahájen záchranný archeologický výzkum, který byl vyvolán rozšířením výrobního závodu Kamax s.r.o. Turnov. Lokalita se nachází na pravobřežní terase řeky Jizery s překryvem sprašové návěje (parc. č. 3758/7, ZM 10 03-32-23, plocha je vymezena koordináty od západní sekční čáry a jižní sekční čáry: 67/264 mm; 73/272 mm; 104/273 mm; 102/262 mm, nadmořská výška dosahuje 260 m). Převýšení nad řekou, která protéká jižně od lokality ve vzdálenosti 500 m, činí 16 výškových metrů. Na západní straně ve vzdálenosti 250 m obtéká areál dotčený stavbou Odolenovický potok (IV. řád).
Před provedením zjišťovacích sondáží proběhly na lokalitě průzkumy nedestruktivní (povrchová prospekce,letecké snímkování, detektorový průzkum). Geofyzikální měření nebylo možné s ohledem na průběh kabelů vysokého napětí a středotlakého plynovodu provést. Ve stavbou dotčeném prostoru byl terénní výzkum zahájen v první etapě formou zjišťovacích sondáží. Na severním okraji budoucí haly byly položeny dvě sondy v ose západ východ ve vzdálenosti 15 m od sebe. Byly zde registrovány povrchové projevy menších zahloubených objektů (kůlové a sloupové jámy) a relikt kulturní vrstvy. Objekty měly světle hnědou až středně šedou výplň s ojedinělými nálezy uhlíků a mazanice. V sondách 1 a 2 jsme objevili 2 výrazné zahloubené objekty - v sondě 1 se nachází objekt kruhového půdorysu o průměru 4 až 5 m (obj. č. 1/08); v sondě 2 byl objeven zahloubený objekt o délce cca 12 m a šířce 9 m (obj. č. 81/08). Objekty jsou vyplněny černou silně ulehlou výplní prachové konzistence a lze je vzhledem k nálezům fragmentů broušené industrie (relikt týlu sekerky, vývrtek) i vzhledem k analogickým objektům nalezeným při archeologickém výzkumu v Příšovicích v roce 2007 interpretovat jako dílnu na výrobu kamenné industrie.
Výzkum pokračoval položením sond 3 a 4, kde byly registrovány nepříliš výrazné koncentrace kůlových jam a jeden sídlištní objekt o délce cca 1,5 m. V sondě 4, ve východní polovině, se nachází zahloubený objekt, který se výrazným způsobem projevuje již v úrovni ornice cca 0,2 m pod současným povrchem; objekt má délka přes 17 m, šířka zatím nebyla registrována (mohlo by jít též o relikt zachované kulturní vrstvy). Při východním okraji objektu se nachází řada nejméně 3 kůlových jam.
Výzkum pokračoval položením sond 5 a 6 - opět zde byla registrována nálezová situace ve formě několika menších zahloubených objektů (kůlových a sloupových jam). Bylo patrné, že sídelní aktivita je detekována zejména v severní polovině budoucího staveniště haly.
Z tohoto důvodu bylo přistoupeno ke skrývce ornice od severní hranice. Povrchy zahloubených objektů byly detekovány v úrovni 0,3 - 0,5 m od stávajícího povrchu. Byla skryta plocha cca 60 x 50 m, na které jsme nalezli 162 zahloubené objekty. Ve většině případů šlo o kůlové a sloupové jámy, které tvořily půdorysy vertikálních nadzemních konstrukcí. Tyto stavby měly půdorys obdélníka a byly tvořeny 4 až 5ti řadami kůlů (šířka stavby 5 - 7 m), délka staveb byla variabilní - odvislá zejména od stavu dochování reliktů kůlových jam. Na základě nálezů mobilních artefaktů i podle typů staveb lze tyto objekty datovat do mladší fáze mladší doby kamenné (V. fáze kultury s vypíchanou keramikou, počátek 5. tisíciletí př.n.l.). Mocnost výplní kůlových jam se pohybovala od 0,1 po 0,7 m, což svědčí o tom, že došlo při orbě k rozrušení nálezové situace nejméně do hloubky 0,5 m od soudobého povrchu v období neolitu. Vedle těchto konstrukcí se nalezly i větší objekty - šlo zejména o objekt kruhového půdorysu (obj. 1/08) a skupinu nejméně 3 kruhových zahloubených objektů, které tvořily řadu (obj. 81/08). Tyto objekty byly zahloubeny v průměru 1 m od stávající úrovně podloží a obsahovaly četné doklady po výrobních činnostech (největší zahloubení dosáhlo 1,6 m od současné úrovně podloží). Nalezly se zde artefakty, které svědčí o výrobě broušené a štípané industrie (metabazity typu Pojizeří, silicity glacigenních sedimentů).
Podle keramiky náleží sídelní a výrobní aktivita do závěrečného období mladší doby kamenné. Jde o vůbec první doklad pro osídlení v oblasti středního Pojizeří v závěru mladší doby kamenné. Datování bude ještě potvrzeno absolutními daty (kalibrovaná data C14). Rekonstrukce soudobého přírodního prostředí bude provedena na základě rozborů makrozbytků a uhlíků, které pocházejí z výplní zahloubených objektů a byly získány rozplavením flotační metodou na plavící lince typu Ankara.
Další doklad antropogenní aktivity spadá do závěru 4. tisíciletí př.n.l. Jde o doklad pohřební aktivity kultury se šňůrovou keramikou .
Lokalita v Nudvojovicích patří mezi tradiční pohřební polohy, které se nacházely na okraji terasy nad řekou. V objektech 43, 46 a 49 byly objeveny keramické nádoby, které tvořily výbavu hrobů. Vzhledem k agresivitě podloží se však v naší oblasti nedochovávají kosterní pozůstatky (agresivní půdní podloží likviduje půdní karbonát a destruuje i uloženiny a ekofakty, které obsahují vápenné sloučeniny). Na lokalitě se původně vyskytovalo více hrobů kultury se šňůrovou keramikou, ale právě rozpad kostí v hrobech chudých na milodary způsobil, že je nelze tradičními exkavačními metodami nalézt (např. obj. 14, 69 ad.). Proto se využívá u těchto potenciálních objektů odběru celé výplně a její rozplavení na jemných sítech.
Ritus u hrobů byl zřejmě kostrový, ačkoliv rozměry některých hrobů by mohly odpovídat i pohřbům žárovým. Za zajímavý nález lze pokládat trojúhelníkovou šipku s dělenou bází, která se nalezla v objektu 156.
Za nejmladší antropogenní aktivitu, která spadá do oblasti zájmu archeologie, lze pokládat zahloubené objekty, které jsou vyplněny světle šedým až bílým ulehlým prachovitým sedimentem s ojedinělými nálezy rozplavených uhlíků, mazanice a korodovaných zlomků keramiky. Identická nálezová situace byla zkoumána již v roce 2005 při stavbě přeložky silnice I/10 v Turnově - Daliměřicích (Hartman - Prostředník - Šída 2007), dále při stavbě Logistického centra Ontex CR v Turnově - Vesecku v roce 2006 (Prostředník 2008), stavbě haly pro spol. SFS INTEC na Vesecku v roce 2008 a při zemních pracích pro "Wellness centrum Všeň" v roce 2008 (Prostředník 2008a). Pro dataci nálezové situace je třeba použít sekvenci kalibrovaných radiokarbonových dat.
Na lokalitě v Nudvojovicích se nám podařilo prokázat kontaminaci tímto sedimentem u objektů datovaných do mladší doby kamenné. Záteky kyselého sedimentu jsou patrné na řezech zejména u větších objektů (obj. 1/08, 81/08), kde se kontaminace projevuje bílými vertikálními klíny, které prostupují cca do 1/3 - ? mocnosti výplně a dále pokračují směrem k bázi objektu (a také hluboko do podloží) tenkými kapilárami.

Prameny a literatura
Hartman, P. - Prostředník, J. - Šída, P. 2007: Záchranný výzkum v souvislosti se stavbou silnice I/10 Turnov, Vesecko - Hrubý Rohozec. In: K. Sklenář (Red.), Archeologické výzkumy v Čechách 2006, Zprávy ČAS, Supplément 68, 20 - 21, Praha.
Prostředník, J. 2008: Nálezová zpráva ze záchranného archeologického výzkumu, Turnov (okr. Semily) - Průmyslová zóna Turnov - Vesecko, Logistické centrum Ontex CR s.r.o. Archiv Muzea Českého ráje v Turnově.
Prostředník, J. 2008a: Nálezová zpráva ze záchranného archeologického výzkumu. Všeň u Turnova (okr. Semily) - "Wellness centrum Všeň". ID 04/07, 11/2007 - 04/2008. Archiv Muzea Českého ráje v Turnově.
2009 - Na parc.č. 94/103 byl při zemních pracích protnut mělký zahloubený objekt nebo relikt kulturní vrstvy. Podle konzistence výplně jde s největší pravěpodobností o pravěkou sídelní komponentu. V bezprostředním sousedství jsou registrovány jak starší archeologické nálezy pravěkého stáří (žárové hroby kultury lužické z mladší doby bronzové, sídlištní keramika téže kultury), tak i nově objevené sídliště ze závěru starší doby železné na parc.č. 93/73 a 74. Vzhledem k absenci datovacího materiálu nelze však tento objekt bezpečně přiřadit žádné z registrovaných komponent. Při zemních pracích v dalších částech výkopu již nedošlo k narušení historických terénů.
2011-V termínu od 18.5. do 16.6. 2011 proběhl v Přepeřích na pozemcích parc. č. 137/10, 194/2, st.p. 250/1 záchranný archeologický výzkum vyvolaný stavbou nové rozvodny TR 110/35 kV. (Investor ČEZ Distribuce, a.s., Teplická 874/48, Děčín IV-Podmoklice, 405 02). Areál rozvodny se nachází na území s archeologickými nálezy kategorie I (UAN I ? 03-32-22/1). Lokalita leží na severním okraji obce Přepeře v poloze Vlkovsko vzdálené 900 m od středu obce. Jde o téměř plochou až mírně konkávní polohu s nadmořskou výškou v intervalu 256,5 ? 257,8 m. Ve vzdálenosti cca 400 m obtéká polohu na západní straně Ohrazenický potok (IV. řád), který se za Přepeřemi vlévá do Jizery. Ta protéká ve vzdálenosti cca 1 km jižně od zkoumané lokality.
Při sondážích i následném plošném odkryvu bylo v úrovni povrchu detekováno 240 potenciálních nemovitých objektů. Pět objektů (č. 91; 199; 215; 216; 218) bylo následně zrušeno, protože se neprokázal jejich antropogenní původ. Z celkového počtu 235 objektů 209 náleží objektům typu A (kůlová jamka), 14 objektů lze interpretovat jako sloupové jámy (objekt typu B) a 12 nemovitých objektů lze pokládat za sídlištní (druhotně odpadní) jámy ? objekty typu C. Objekt 25 tvořila kostra menšího zvířete uložená na boku, bohužel nebyly při výzkumu patrné stopy po deponování ani není možné tento nález blíže datovat.
Nemovité objekty byly vyplněny prachovým sedimentem s větší škálou světlých odstínů šedé barvy. Na základě přírodovědných analýz z lokalit s výskytem těchto specifických výplní dáváme jejich vznik do souvislosti s procesem vyluhování. V řadě případů se dochovaly i bloky původních výplní s výrazně tmavými odstíny šedé barvy a ulehlé konzistence. Ve výplních se vyskytovaly relikty zuhelnatělých dřevěných konstrukcí ? ty byly vybírány při terénním výzkumu. Další paleobotanický materiál byl získán při proplavování výplní. Výjimečně se dochovaly i fragmenty keramiky jako jediný tradiční datovací materiál. Byly však značně korodované vzhledem k agresivnímu prostředí uložení. Pro datování nálezové situace bylo proto nutné použít sekvenci radiokarbonových dat. Velmi cenným datovacím a interpretačním pramenem se ukázal být paleobotanický materiál, zejména vzorky uhlíků z výplní kůlových jam.
Na zkoumané ploše bylo možné rekonstruovat 8 hypotetických půdorysů nadzemních konstrukcí (konstrukce A ? H). Jde o kůlové stavby drážkové konstrukce nebo s pletenou a mazanicí omazanou stěnou. Šířky se pohybují od 4,2 m do 8,2 m, délky od 4,2 m po 11,3 m. U staveb převažuje orientace S ? J až SV ? JZ. Konstrukce C, G a H jsou datovány i kalibrovanými radiokarbonovými daty.
Podle přehledu hloubek kůlových a sloupových jam je patrné, že se pohybují od 0,2 do 0,6 m. Z této statistiky i z terénních pozorování stratigrafických poměrů je zřejmé, že v prostoru sídliště nedocházelo k erozi soudobého povrchu sídliště. Naopak v jižní části lokality docházelo k akumulacím sedimentu. Mizivá přítomnost zahloubených objektů svědčí o vysoké hladině vodonosného horizontu (svod srážkové povrchové vody). Objev odvodňovacích kanálů středověkého a raně novověkého stáří (obj. č. 201 a 202) při jižní hranici zkoumané plochy tuto situaci umocňuje.
Při výzkumu bylo prozkoumáno 12 větších sídlištních objektů, které byly druhotně použité jako odpadní jámy. Primárně sloužily zřejmě jako exploatační jámy na hlínu. Zvrstvení však nesvědčí pro složitější způsob zaplňování, pravděpodobně došlo k jejich zazemění krátce po opuštění sídliště.
Všechna radiokarbonová data pocházejí z časového intervalu 678 ? 880 AD. S touto datací korespondují i ojedinělé nálezy zlomků keramiky získané z kulturní vrstvy. Nemůžeme vyloučit, že jsme radiokarbonovými daty nepostihli sídelní komponentu mladšího pravěku, protože se v kulturní vrstvě objevily i zlomky keramiky lidu popelnicových polí.
Na základě antrakologické analýzy je zřejmé, že dominantním stavebním materiálem nadzemních konstrukcí byla jedle bělokorá (Abies alba). Její výrazný podíl v souborech je samozřejmě ovlivněn lidským impaktem a nelze tuto skutečnost pokládat za objektivní stav soudobé vegetace ? konkrétně dominant v dřevinném pásmu. Procentuální zastoupení ostatních dřevin víceméně koresponduje se stavem vegetace v okolí raně středověkého sídliště Turnov ? Maškovy zahrady. Další lokalita s velmi obdobnou skladbou dřevin je sídelní komponenta datovaná do 4. stol. n. l. Vedle jedle bělokoré má v analyzovaných souborech vysokou frekvenci dub, borovice lesní a habr Z dalších dřevin byla bříza, buk, líska, jasan, smrk a topol/vrba přítomna zhruba v 10% vzorků. Lípa a javor měly velmi nízkou frekvenci zastoupení ve vzorcích.
Záchranný archeologický výzkum, který proběhl v souvislosti se stavbou rozvodny v Přepeřích u Turnova, přinesl řadu nových zjištění. Nečekaný byl objev sídliště ze střední a mladší doby hradištní, které bylo situované již mimo tradiční sídelní polohu na terase Jizery. Díky agresívnímu podloží se artefakty dochovaly spíše výjimečně. Rozhodující význam pro datování, interpretaci a rekonstrukci přírodního prostředí v okolí lokality proto mělo radiokarbonové datování v kombinaci se širokospektrálními paleobotanickými analýzami.

2013 - Záchranný archeologický výzkum v souvislosti s odvodněním chaty č.p. 12 na parc.č.3779/2 v k.ú. Turnov (ves Nudvojovice) proběhl v červnu 2012. Podnět k výzkumu byl dán nálezem zlomků keramiky lužické kultury při výkopu pro trativod na podzim roku 2011. Terénní výzkum v roce 2012 spočíval v sondě S1 trasované před severním a západním průčelím chaty (délka 13,5 m, šířka 0,5 m). Na jižním okraji byla sonda následně rozšířena východním a západním směrem vzhledem k objevu nemovitých objektů 501 a 503 (sonda 4, 2,1 x 1,4 m). Další sondy byly umístěny do prostoru nálezu zlomků keramiky na podzim 2011 (sondy S2 a S3 - 2 obdélníky L půdorysu 1,5 x 1,6 x 2,4 m). Při záchranném archeologickém výzkumu byla prozkoumána plocha 15,7 m?. Při terénním výzkumu v sondě S1 byla registrována jednoduchá stratigrafická situace, která se skládala z kontextu 108 (drn), pod ním ležela uloženina 101 a ta překrývala podloží (kontext 103). Složitější stratigrafické situace přinesly výplně objektů 501 a 503 v sondě 4 na jižním okraji sondy 1 (rozšíření nad objekty 501 a 503). Pod vrstvou 101 byly dokumentovány výplně 106, níže pak 102 a 107. Další složitější nálezová situace byla registrována v sondách S2 a S3 nad objektem 502. Pod uloženinou 101 se nacházela výplň 104, která nasedala na podloží 103.Historické terény jsou jednoznačně datovány nejenom chronologicky citlivou keramikou, ale také kalibrovaným radiokarbonovým datem z objektu 502 (1053 - 911 BC) a antrakologickou analýzou biomateriálu v výplní objektů (Novák 2012). Nejstarší artefakty náležejí lužické kultuře (II. -III.stupeň). Pocházejí z vrstvy 101 a zejména z výplně zahloubeného objektu 502. Ten můžeme interpretovat jako zásobní objekt - silo. Dominantní postavení mezi zuhelnatělými makrozbytky mělo proso seté (Panicum miliaceum; 1430 určení). Z dalších plodin byla velmi hojně zastoupena pšenice dvouzrnka (Triticum dicocum; 206 určení), ojediněle pšenice jednozrnka (Triticum monococum; 6 určení), lnička cf. Setá (Camelina cf. Sativa; 12 určení) a ojediněle i čočka jedlá (Lens culinaris; 2 určení). Další chronologický úsek zachycený v movitých artefaktech lze datovat do závěru raného a počátku vrcholného středověku (RS - VS1). Z výplní objektu 501 pocházejí vedle zlomků keramiky i slitky bronzoviny, které mohou souviset s metalurgií barevných kovů.

PODNĚT VYMEZENÍ

Archeologický výzkum; Vizuální průzkum; Letecká prospekce; Geofyzikální a jiný průzkum; Sběr; Náhodný nález

PŘESNOSNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Rozsah území byl vymezen na základě odborného vyhodnocení dostupných informací o výskytu archeologických nálezů.

DATUM SCHVÁLENÍ

12. 05. 1999