Intravilán města Turnov. - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

2062

KATEGORIE

ÚAN I

Poř. č. SAS

03-32-23/1

KRAJ

Liberecký kraj

OKRES

Semily

OBEC ORP

Turnov

OBEC

Turnov

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Turnov

TYP

město; klášter; kostel; neurčený areál; sídliště; pohřebiště; jiná archeologická lokalita

LOKALIZACE POPISEM

historické jádro města

OBDOBÍ

neolit; období popelnicových polí; doba halštatská - laténská; období had-lta; středověk - novověk; vrcholný středověk; pozdní středověk; přechod pozdní středověk/novověk; novověk; novověk 1; novověk 2; datace neurčena

POPIS

MPZ:
nejstarší zmínka o Turnově z r. 1272 - Jaroslaus de Turnow, mětská lokace 2. pol. - závěr 13. století
Čp.1 na náměstí Českého ráje prohlášeno kulturní památkou - v "černé kuchyni - stratigrafie - VS1, VS2-NO1 - (250 mm od zsč, 295 mm od jsč, 264 m).
Nález převážně drobné české i cizí mince 16.-17. stol. - Skálova čp. 69 "U Švorců"
Aehrentálská cihelna u nádraží - žárové pohřebiště, sídliště HD3/LTA - výzkum 1920,1925
Záchranné a předstihové výzkumy probíhají od roku 1992
1992 - dohledy nad inženýrskými sítěmí v severní forntě domů nám. ČR - 15. - 17. stol. (před čp. 94 - 547 mm od zsč, 302 mm od jsč, 264 m)
- ul. 5. května před čp. 27-28 - vodovodní potrubí - NO1 (256 mm od zsč, 302 mm od jsč, 263 m)
- Sobotecká ul. čp. 455 - VS/NO - zdivo (230 mm od zsč, 281 mm od jsč, 250 m)
- Sobotecká ul. čp. 238 - VS2/NO1 - vrstva (224 mm od zsč, 273 mm od jsč, 250 m)
1993 - průkop pro STL plynovod v západní polovině nám. ČR - 2 polozemnice z 15. stol. (požár 1468, 247 mm od zsč, 301 mm od jsč, 264 m)
- výzkum na Mariánském nám. - stavba České pojišťovny a.s., osídlení HD1, 2.pol. 13. - 16. stol., (koord. Z/J: 267mm/295,5mm, 265,5mm/299mm, 262mm/298mm, 265mm/295mm, 268 m)
1995 - výzkum na městišti čp. 95 na nám. ČR - středověká parcela, síd. aktivita 2.pol. 13.-17. stol. + recent, polozemnice 13. stol., 15. stol., odpadn jáma 13. - 14. stol., městské požáry 1468, 1538, stavba stávajícího domu po 1538, importy loštických pohárů (247,5 mm od zsč, 303 mm od jsč, 264 m)
1996 - výzkum v čp. 3 na nám. ČR - středověká parcela, síd. aktivita 2. pol. 13. - 17. stol. - recent, zadní část parcely, odpadní objekty 13. - 14 stol., městské požáry 1468, 1538, stavba stávajícího domu po 1538 (253 mm od zsč, 292,5 mm od jsč, 264 m)
1997 - stavba trafostanice před čp. 137 - nám. ČR, nález podezdívky původní radnice po 1468 do 1526/1538 (247,5 mm od zsč, 299 mm od jsč, 264 m)

- rekonstrukce Městského divadla, sídl. aktivity 2.pol. 13. - 17. stol., vrstvy (235 mm od zsč, 295 mm od jsč, 254 m)

1998 - rekonstrukce inženýrských sítí a povrchů na nám. ČR - kulturní vrstva 2.pol. 13. stol., rekonstrukce podoby náměstí před požárem 1468 (12 parcel), dřevěný vodovod 16. - 18. stol. - 3 řády, novověké trativody a zděné vodovodní, kanalizační štoly a sběrače (18. - 19. stol., koordináty Z/J: 246mm/302mm, 254mm/303mm, 255mm/301,5mm, 263mm/305,5mm, 263,5mm/304,5mm, 255mm/299mm, 256mm/296,5mm, 248,5mm/295mm, 264 - 266 m)

- Jiráskova čp. 127 - dokumentace základových patek - 8 sond - středověká parcela, zadní část, síd. aktivita 2.pol. 13. - 19./20. stol. (244 mmod zsč, 307 mm od jsč), 262 m)
- Dvořákova čp. 287 - přední část parcely, osídlení HD1, 2.pol.13. - 17. stol., kupolovitá pec pol. 13. stol., požár 1468, polozemnice 1538,sídlištní vrstvy (247 mm od zsč, 292,5 mm od jsč, 264 m)
- Hluboká ul. čp. 140 - zadní část parcely, síd. aktivita 13./14. stol., 15. stol. - v pískovci tesaná studna, četné nálezy kachlů 2.pol.15.stol. importy saské kameniny , další aktivity 16. - 19. stol. (242 mm od zsč, 296,5 mm od jsč, 261-264 m)

2000- Sobotecká ul. STL plynovod - před čp. 242 - 245 však došlo k narušení destrukčních horizontů renesančních domů, sbořených v 19./20. století (227 - 230 mm od zsč, 276 - 280 mm od jsč, 250 m) z těchto destrukcí byla získána renesanční keramika a ČVS komorových kachlů. Došlo zde v minulém století k "narovnání" komunikace - průběh stávajících domů naznačuje původní uliční čáru. Před čp. 249 registrována v průkopu destrukční vrstva mazanice bez dalších nálezů - vzhledem k charakteru a deponování lze datovat tuto situaci do 16. stol. (235 mm od zsč, 287 mm od jsč, 251 m)


2001 - V březnu a dubnu 2001 proběhl v suterénu domu čp. 311 v Markově ul. předstihový výzkum formou 5 sond (prozkoumaná plocha 15 m čtverečních). V sondách A, B, D a F byla zkoumána nálezová situace, která nám poskytla informace o antropogenních aktivitách na lokalitě datované do období od mladšího pravěku do přelomu 19. a 20. století. Nejstarší doklady o lidské existenci pocházejí z druhotného uložení (sonda A, kontext 11) ? v této vrstvě byly dále registrovány artefakty z 15./16. stol. Obdobně i nejstarší středověká sídelní aktivita (2. pol. 13. stol.) byla doložena spolu s artefakty z mladších period (15. stol., 16. stol. ? 18./19.stol. ? sonda A, kontext 3; sonda B, kontext 25; sonda D, kontext 4, kontext 8; sonda F, kontext 41, kontext 43). Také artefakty z 15. století byly nalezeny smíšeny s artefakty různého stáří.
16. století představuje období, ze kterého se zachovaly doklady sídelní aktivity ?in situ? ? uloženiny ve středních až nižších partiích sond B, D a F tvoří druhotné výplně zahloubeného objektu nepravidelného obdélníkového půdorysu s téměř plochým dnem (půdorys cca 6 x 4 m, hloubka cca 1 m od soudobého povrchu). Výplně objektu (kontexty 50, 35, 38, 32, 23, 24, 25, 37, 26, 30, 44, 53 - sonda B; kontexty 7, 20, 13, 21, 8 ? sonda D; kontexty 43, 61, 55, 62, 64, 58, 63, 61, 69, 57, 54, 65, 66, 56, 68, 60- sonda F). Výplně v sobě nesou četné stopy požáru ? keramika, skleněné a kovové předměty prošly velkým žárem; pro něj svědčí též tvrdě vypálená mazanice (mohlo by se jednat o některý z požárů 16. stol. např. katastrofa 1538; v písemných pramenech máme zachycen požár našeho domu ze 7.května 1643 ? Šimák, J. V, 1904: Příběhy města Turnova nad Jizerou, díl 3., str.76-77, Turnov.). Destrukční horizont objektu je překryt uloženinou (kontext 42 ? sonda F, kontext 19 ? sonda B), která v sobě nese artefakty datované do 16. až 19. století. Tuto situaci můžeme spojit se stavbou stávajícího objektu čp. 311.
Roztroušené zlomky keramiky 13. a 13./14. století dokládají antropogenní aktivitu v období, které není v řešeném prostoru doloženo v písemných pramenech. J.V. Šimák (1903: Příběhy města Turnova nad Jizerou, díl 1. Turnov.) do území na JV okraji středověkého města na pravém břehu toku Stebeňky lokalizuje objekty hospodářského charakteru (podklášterský mlýn, haltýře a sádky, můstek přes Stebeňku) a jičínskou městskou bránu, ovšem s datací až do 16.a 17 století. Též fragment keramické nádoby, datovaný do mladšího pravěku (blíže neurčené období lidu popelnicových polí), představuje nejstarší lidskou aktivitu v tomto prostoru, která je nově registrována naším výzkumem (komponenta 9-10).

2001 - Exhumace kosterních pozůstatků německých vojáků pohřbených mezi lednem a květnem 1945. Nalezeno cca 68 neúplných lidských skeletů (komponenta 14).

2003 - výzkum v Trávnicích čp. 158 - Archeologický výzkum proběhl v návaznosti na provedené zemní práce a doložil výraznou antropogenní činnost na lokalitě (15./16. a 17. století). Byla provedena dokumentace a vzorkování nálezové situace. Na základě rešerše archivních pramenů byla možná konfrontace archeologických a písemných pramenů.
- blíže nelokalizované zaniklé osady
1) "Vesec" - severně od města dvůr Vesecko
2) "Mlýnec" - 1543, 1615 - jižně od města
3) "Koněluppy" - 1613
4) "Babiny" - zánik v třicetileté válce

KP
2004/1 - Terénní část záchranného archeologického výzkumu v Sobotecké ulici čp. 450 proběhla ve termínu od 8. 3. do 26. 3. 2004. Archeologický výzkum probíhal v souvislosti s průzkumem stavebně historickým, který naznačil další strategii výzkumných prací. Bylo položeno celkem 5 sond o celkové ploše 20 m2. Zájem se soustředil zejména na nepodsklepenou část objektu ? na místnost M1 a dále na prostor suterénu (M5) ? původně přízemní komory. Při výzkumu jsme registrovali 44 kontexty (42 uloženin a 2 zdi). Mocnost kontextů (max. 2,5 m) zároveň zvrstvení svědčí o složitém a do jisté míry i kontinuální sídelní aktivitě. Nejstarší nálezy, byť v druhotném uložení, pocházely z první poloviny 15. století a dokládají tak v této části historického Turnova vůbec nejstarší středověké osídlení. První zmínky o tomto prostoru se v písemných pramenech vážou až k roku 1534, kdy je do řešeného území situován poplužní dvůr.
Další antropogenní aktivity již přímo korespondují s písemnými zprávami. Osídlení nám zde indikuje sídelní kontext s nálezy zborcených kachlových kamen, které lze datovat do průběhu první poloviny 16. století.
Dům čp. 450 je velice zajímavou ukázkou proměny stavby v průběhu novověku v prostředí předměstí města. Je zajímavé, že od počátku byl prostor spojován s dílenskou činností vázanou na oheň. Tato tradice byla přerušena až v průběhu 20. století, kdy byl účel stavby změněn na obytný a obchodní. Naprosto výjimečná je 2,5 m mocná stratigrafie novověkých situací, která v sobě ukrývá intaktně dochované podlahové horizonty novověké stavby. Toto výrazné navýšení terénu můžeme dávat do souvislosti s blízkým tokem Stébenky, která v průběhu posledních století zanášela své koryto a zvyšovala tak hladinu spodní vody.

2004/2 - V květnu 2004 proběhl na parcele č. 472 v k.ú. Turnov záchranný archeologický výzkum vyvolaný stavbou objektu fy Fotosport Staněk. Parcela 472 je situována do úhlu sevřeného západní stranou náměstí Českého ráje a severní frontou domů Hluboké ulice. Parcela navazuje na dům čp. 138. Náměstí Českého ráje spolu s Hlubokou ulicí náleží do schématu historického jádra města Turnova (MPZ) a lze zde proto očekávat zjištění z pohledu archeologie důležitých historických terénů
Záchranný archeologický výzkum dosud proběhl ve dvou etapách. Vzhledem k tomu, že nádvorní plocha parcely 472 nebyla zastavěna, bylo možné provést archeologický výzkum v dostatečném předstihu před zahájením vlastních stavebních prací. Archeologický výzkum probíhal v součinnosti s průzkumem geologickým zahájeným z důvodu zajištění statiky budoucího domu. Na ploše parcely 472 byly položeny 3 geologické sondy, které protnuly terén až do hloubky 3 m. GS1 byla situována do jihozápadního rohu parcely kolmo na osu sond GS2 a GS3, které byly lokalizovány do jihovýchodního (GS2) a severovýchodního rohu (GS3) - sondy. Řezy těchto sond byly dokumentovány standardním způsobem - kresebnou dokumentací v měřítku 1:20 a fotograficky. Jednotlivé uloženiny byly vzorkovány za účelem získání datovacího materiálu. Tato etapa záchranného výzkumu byla ukončena po laboratorním zpracování získaných artefaktů, jejich datování a vyhodnocení nálezové situace. Výsledky výzkumu v první etapě určily strategii v etapě druhé. Vzhledem k nevýrazné mocnosti nadloží, jeho jednoduchému zvrstvení a absenci zahloubených objektů či reliktů nadzemní konstrukce jsme přikročili k sondáži pomocí minibagru UNC. Středová plocha parcely byla protnuta čtyřmi řezy o celkové ploše 24 m? (geologickými sondami byla zkoumána plocha 9 m?). Středová plocha parcely byla vybrána z důvodu relativního dochování z pohledu archeologa aktivních historických terénů. Maximální mocnost zkoumaného nadloží dosahovala 1,4 m, v průměru se pohybovala okolo 1 m včetně recentních a subrecentních uloženin. V rámci této druhé etapy mělo dojít na vytipované ploše k položení sondy zkoumané od stávajícího povrchu standardním způsobem - tj. snímáním jednotlivých sedimentů za pomoci škrabek. Dokumentace nálezové situace však nevyžadovala použití této sondy, neboť řezy jednotlivých sond vykazovaly téměř uniformní stratigrafii s marginálními odchylkami. Poslední etapa výzkumu je plánována na přípravné stavební práce, kdy dojde k částečnému vytěžení zkoumané plochy pro stavební jámu.

Archeologický výzkum na parcele 472, který dosud proběhl ve dvou etapách, přinesl řadu informací k antropogenním aktivitám na lokalitě - zejména pro období vrcholného středověku a raného novověku. S ohledem na lokaci městské parcely za domem čp.135 (leží v západní frontě domů na turnovském historickém náměstí Českého ráje), je sídelní aktivita ve středověku i novověku odůvodněná. Nejstarší doklady lidské přítomnosti lze datovat do závěru 13. století, což pravděpodobně souvisí s procesem lokace města ve druhé polovině 13. stol. Z této rané fáze se nám na lokalitě nedochovala žádná intaktní nálezová situace. Keramika řazená do tohoto horizontu byla nalezena jako intruze spolu s artefakty chronologicky rozdílného stáří (13.-15. stol.). Do období poloviny 15.století lze datovat zánik zahloubeného objektu obdélníkového půdorysu (dochované rozměry - šířka 5,2 m, maximální hloubka 0,5 m, dochovaná šířka 3,4 - 3,6 m, ploché až mírně nepravidelné dno) - objekt byl vyplněn mazanicovými bloky, z tohoto důvodu lze uvažovat o datovaní zániku při požáru v roce 1468. Další katastrofa, která postihla Turnov, přišla o 70 let později. Z této doby se dochovaly terénní úpravy na lokalitě. Mladší zásahy narušily značnou měrou zejména centrální a východní část parcely, přesto zde při stavebních pracích proběhne poslední etapa záchranného archeologického výzkumu.

2006 - Turnov-Skálova 71, parc. 526/2 - předstihový výzkum proběhl formou dvou průtahových sond, které zasáhly celý prostor budoucí stavby depozitáře. Byla zde registrována jednoduchá stratigrafická situace sestávající z 6 uloženin, z nichž první čtyři byly recentního a subrecentního stáří, vrtsva 5 dle datovacího materiálu spadala do průběhu 16. století a vrstvu 6 tvořilo podloží (spraš).

2010 - V měsících červnu až září 2010 se uskutečnil záchranný archeologický výzkum v souvislosti se sanací soklového zdiva na kostele sv. Mikuláše v Turnově. Děkanský chrám se nachází v městské památkové zóně cca 150 m severně od náměstí Českého ráje (parc. č. 484, 485, 486, ZM 10: 03-32-23, okolí bodu; JSČ/ZSČ: 246,7/312/4 mm).
Kostel je poprvé v písemných pramenech připomínám k roku 1357 již jako stojící. Předpokládáme, že byl vystavěn současně se založením města Turnova ve druhé polovině 13. století.
Kostelní stavba se sestává z věže při západní straně, jediné lodi a presbyteria. Z původní gotické stavby se dochovala loď v hmotě zdiva věže. Loď a presbytář jsou barokní.
Při záchranném výzkumu byla registrována stratigrafická situace historických terénů, která prezentuje vývoj antropogenních aktivit od vrcholného středověku po současnost.
V sondě 1/2010 v děkanské zahradě můžeme nálezovou situaci interpretovat následovně:
jde o téměř lineární vývoj stratigrafie bez výraznějších pozdějších zásahů.
- Uloženiny 1 - 4 interpretujeme jako novověké a recentní vyrovnávky terénů.
- Ve vrstvě 4 se nalezly artefakty a ekofakty ze širokého časového horizontu VS2 - REC. Lidské kosti pocházejí z redepozic kostrových hrobů z vrcholného a pozdního středověku až raného novověku.
- Uloženina 5 zřejmě souvisí se stavební úpravou kostela v roce 1722 po požáru 1707.
- Vrstvu 6 lze interpretovat jako tzv. pohřební horizont kostrového hřbitova.
- Čočka písku (kontext 7), která se nachází v hmotě vrstvy 6, vznikla zřejmě v důsledku narušení výkopu pro hroby do vrstvy 8.
- Nejníže deponovanou uloženinou v sondě byla vrstva 8, kterou můžeme s vysokou pravděpodobností pokládat za stavební úroveň gotické fáze kostela sv. Mikuláše.
- Geologického podloží nebylo v sondě dosaženo.
Sondy 2 a 3/2010, které byly situované před jižní průčelí kostela, zachytily nálezovu situaci datovanou jak vertikální stratigrafií tak artefakty do širokého horizontu vrcholného středověku až recentu. Nejvýše uložené vrstvy D3, D4 a D5 náležejí nejmladším antropogenním aktivitám na lokalitě (zásyp inženýrských sítí, výkop pro drenáž atd.). V sondě 3/2010 byl objeven relikt oboustranně lícované zdi s litým jádrem na maltu, kterou lze datovat do širšího horizontu středověku (902, kontext D6 tvoří destrukční horizont zdi). Mocnost zdi se pohybovala okolo 1 m. Objevili jsme i základový vkop této zdi (D1) i pochozí povrch jižně od líce tvořený uloženinou D2. Nálezy ze základového vkopu pocházely z VS2 a z uloženiny D2 jsme získali keramiku vrcholného a pozdního středověku.
V sondě 2 při jižním průčelí kostela (věže, resp. hmoty zdiva původní gotické lodi) jsme objevili technologicky obdobný relikt zděné konstrukce (901 - oboustranně lícované jádrové zdivo na vápennou maltu) jako v sondě 3. Jediný rozdíl představovala síla zdi, která byla cca 0,7 m. Pokud by obě zdi spolu souvisely, šlo by o stavbu obdélníkového půdorysu o dochovaných rozměrech 4,5 x 6 m. Ovšem souvislost obou můžeme na základě kusé nálezové situace pouze předpokládat. Objevené stavební konstrukce bychom mohli interpretovat jako zděný vstup do kostela nebo sakristii. Vzhledem k přizdění zdi 901 ke zdivu původní gotické lodi na spáru předpokládáme nestejné stáří obou staveb. Stratigrafická situace však umožňuje datovat relikty 901 a 902 do širšího období středověku. Mohli bychom hledat jisté souvislosti s přestavbou kostela v roce 1538.
2011- Intravilán města: akce "Čistá Jizera" (2009-2011)
Skálova ulice:- před č.p. 465 druhotně uložené pískovcové ostění, depozice v černé hlinito-písčité vrstvě v hloubce 0,4 m po úrovní povrchu (recent) - souřadnice: 683495.303/ 994554.656;
- recentní (NO2/Rec) výkop pro kanalizaci před objektem letního kina - souřadnice: 683428.944/ 994500.819;
Palackého ul.: před č.p. 484 dokumentována původní uliční čára renesanční zástavby, dtto
při vjezdu na Koňský trh (v druhotném uložení registrována keramika a železné předměty - NO1)
souřadnice: 683862.230/ 994788.195 - 683881.744/ 994785.705;
ul. U Raka: 5/3 - registrována uliční čára renesanční zástavby - bez movitých nálezů - souřadnice: 683514.925/ 995019.418
Ul. 5.května: před vjezdem na Havlíčkovo náměstí a domem č.p.61 dokumentován J řez výkopu - pod tělesem vozovky registrována planýrovací vrstva po požáru (17. stol.) - keramika, mazanice, uhlíky - souřadnice: 683440.708/ 994748.527 - 683397.771/ 994722.852
- křižovatku u nemocnice - druhotné uložení vrstev s nálezy REC - NO1 - souřadnice: 682827.949/ 994608.600;
- u kostela sv. Matěje - vrstva silně ulehlého tmavého šedočerného jílu 1,5 m pod povrchem vozovky pod vrstvou spraše - nejde o uloženinu antropogenního původu, souvisí s činností Paleojizery, v tomto prostoru při výkopu pro elektro přípojky registrována nejstarší terasa) - souřadnice: 682621.100/994541.507;
Jeronýmova ul.: 0,4 -0,2 m mocná vrstva (tmavě hnědá až černá, ulehlá, hlinito-jílovitá hlína, nahodilé cihly a organický materiál - datace NO1-NO2); (682948.890/ 994320.291 - 682769.374/994304.561)
Lidická ul.: pod úrovní tělesa vozovky registrována uloženina o mocnosti 0,15 m - světle šedá ulehlá jílovitá hlína s nahodilými uhlíky bez datovacího materiálu, odebrány vzorky pro environmentální výzkum - souřadnice: 682621.040/993918.507

2013 - V březnu a dubnu 2012 proběhl záchranný výzkum v souvislosti se stavbou domu se sociálním programem "Spirála". Lokalita se nachází v městské památkové zóně cca 150 m jižně od náměstí Českého ráje (ulice A. Dvořáka, městiště zbořeného domu č. p. 297; parc. č. 84 a 85; střed lokality S-JTSK: 683598,31/ 994945,72). Nejstarší písemné zmínky o již stojícím domě na dotčeném městišti se váží k roku 1565, objekt minimálně jednou vyhořel (rok 1643). Výzkum proběhl formou zjišťovacích sond v prostoru dvora a zbořeného domu č.p. 279 (k demolici došlo v 70. letech 20.století). Na ploše parcel 84 a 85 byly trasovány 4 linie sond o rozměrech 2 x 1 m, trasy sond byly situovány kolmo k uliční čáře v ose západ - východ. Celková plocha prozkoumaná při záchranném archeologickém výzkumu v roce 2012 činila 24 m? (cca 40 m? historických terénů).
Při terénním výzkumu došlo k rozebírání historických terénů v rámci jejich přirozených zvrstvení; sondy byly standardně dokumentovány. Ze zahloubených objektů byly odebírány vzorky výplní k palynologickým a parazitologickým analýzám a objemné vzorky k proplavení a pro další environmentální analýzy.
Na základě nálezů artefaktů a stratigrafických vztahů lze nejstarší antropogenní aktivitu datovat do VS1 v souvislosti s městskou lokací (bazální partie odpadní jímky, ob j. 1/2012 v sondách 1B, 1C a 3A). Dalším časovým úsekem zachyceným na lokalitě byl interval VS2. Do této etapy řadíme uloženiny ze střední úrovně výplní odpadní jímky. Do intervalu VS2 - NO1 lze zařadit terminální části této jímky. K úplnému zaplnění jímky došlo v období NO1 při planýrování povrchu parcely před výstavbou zděného domu. Jediným reliktem zděné stavby z NO1 byla substrukce pískovcových kamenů pojených hubenou maltou. Stavba neměla žádný základový výkop, byla vystavěna na povrchu. Do období raného novověku (NO1) datujeme nejvýraznější stopy antropogenních aktivit. Došlo zde k planýrce starší zástavby a následně k výstavbě kamenného domu. Na základě stratigrafických pozorování a datování artefaktů předpokládáme, že k stavbě došlo kolem poloviny 16. století. Ostatně nejstarší písemná zmínka k již stojícímu domu se váže k roku 1565. V roce 1643 je doložen písemnými záznamy požár, který částečně nalezl i odraz ve stratigrafii.
Výjimečně jsme v uloženinách zachytili i stopy antropogenních aktivit z vrcholného novověku (18. století). Několik nálezů drahých kamenů lokální provenience může souviset s činností brusiče Václava Viktorina Navrátila, který v roce 1723 zakoupil dům na zkoumané parcele. Horní partie tvořily historické terény z 19. a 20. století.
Kvalitní studijní materiál poskytla výplň středověké odpadní jímky, která se nacházela za obytnou stavbou. Díky zvodněnému sedimentu se zde zachoval biomateriál pro širokospektrální environmentální analýzy (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Západočeská univerzita v Plzni). Paleobotanik identifikoval v biomateriálu vrcholně středověkého období celkem 37 rostlinných druhů, z toho 17 užitkových. Nejpočetněji byly zastoupeny druhy ovocné, sbírané pravděpodobně v nejbližším okolí: maliník, ostružiník, bez černý, jahodník, trnka. Pěstovaným druhem mohla být třešeň. Byl nalezen i fíkovník, který představuje importovanou plodinu z jižních krajů. Byl nalezen rovněž sortiment obilnin: oves, žito, ječmen, pšenice setá i pšenice špalda. Po bližším určení bude možno do výčtu přidat i pohanku. Z dalších nálezů je možno zmínit hrách či vikev a mák setý. Ve výplni středověké odpadní jímky (obj. 01) se nalezly kosti kozy, tura domácího, prasete a ovce. Z divokých zvířat lze uvést kosti srnce obecného a z ptáků husu domácí. Soubor zvířecích kostí pokládáme za řeznický a kuchyňsky odpad, přítomnost zářezů a záseků na žebrech nebo v oblasti kloubů dlouhých kostí potvrzuje konzumaci masa. Ze zajímavých artefaktů uvádíme mísu se širokým okrajem a původně dvouuchý hrnec s děrovaným dnem a tělem v dolní a střední části výduti. Tyto nádoby mohly sloužit k technologickým procesům v domácím mléčném hospodářství. Potravinové analýzy zbytků na vnitřních stěnách nádob prokázaly, že v nich bylo skladováno kozí mléko i další produkty z něj. Šlo zřejmě o domácí výrobu tvarohu a syrečků, kde výchozí produkt, mléko, poskytly kozy, které si turnovský měšťan choval vedle prasat v chlívku vzadu za domem. Přítomnost těchto hospodářských zvířat je potvrzena nejenom nálezy kostí, ale také díky některým parazitům přenosným ze zvířete na člověka ve výplni odpadní jímky (hlístice a škrkavky).

PODNĚT VYMEZENÍ

Archeologický výzkum; Vizuální průzkum; Letecká prospekce; Geofyzikální a jiný průzkum; Sběr; Náhodný nález

PŘESNOSNOST VYMEZENÍ

přesně (do 10 m)

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Rozsah území byl vymezen na základě odborného vyhodnocení dostupných informací o výskytu archeologických nálezů.

DATUM SCHVÁLENÍ

21. 04. 1997