Valdštejn - hrad - k.ú. Mašov - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

2078

KATEGORIE

ÚAN I

Poř. č. SAS

03-32-23/4

KRAJ

Liberecký kraj

OKRES

Semily

OBEC ORP

Turnov

OBEC

Turnov

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Mašov u Turnova

TYP

hrad; neurčený areál

OBDOBÍ

vrcholný středověk; pozdní středověk; přechod pozdní středověk/novověk; novověk 1; novověk 2

POPIS

Areál hradu Valdštejna - skalní hrad na pískovci (2. pol. 13. stol. - 16.stol. + novověké přestavby).
Záchranný výzkum v roce 1992 a 1996, v roce 2000 na 2. skalním bloku mezi kaplí a konírnami prováděna rekonstrukce severní zdi, dokumentovány kapsy po trámech
Trojdílná dispozice na 3 skalních blocích na táhlé ostrožně.
V 1. stavební fázi využit střední a zadní blok (složitá rekonstrukce),
na zadním bloku obvodová zeď - snad palác).
V pol. 14.stol. přestavba : brána, objekt na SV straně.
3.fáze - hrad rozdělen na 2 samostatné části (oddělené vstupy).

Mašov - ves - nejstarší zmínka 1405 (Vácslav z Mašova)
Valdštejn - hrad - 1354 ad.present. Haynyngi de Waldstein ad E. in Alta ciuitatte

JV od hradu "Kočičí skála" - povrchový sběr 1998, u paty skály keramika 15./16.- stol.
2002 - výzkum zásobnice vytesané v pískovci - rekonstrukce klasicistního objektu na 1. skalním bloku
2003 - pokračování rekonstrukce klasicistního objektu - výzkum skalní spáry
2007 - Záchranný archeologický výzkum byl vyvolán výměnou dlažby a úpravou povrchů na prvním (vstupním) skalním bloku. Souběžně s touto akcí probíhala též oprava suterénních prostor vytesaných v hmotě prvního skalního bloku hradu a stabilizace podélných puklin na povrchu skalního reliéfu prvního nádvoří. Terénní část archeologického výzkum proběhla v termínu od 13. do 20. července 2006. Stavební firma za dohledu terénního technika odstranila nadložní uloženiny subrecentního stáří - šlo o žulovou dlažbu, betonový příkrov a podkladový písek. Na tuto etapu zemních prací navázal záchranný archeologický výzkum, jehož metodika respektovala jak nálezovou situaci tak technologii následných sanačních prací. V celé ploše došlo k sejmutí uloženin až na skalní podloží, dále byl odebrán sediment ze skalních puklin a byly prozkoumány objekty vytesané do povrchu skalního bloku. Některé z puklin nesly stopy opracování do podoby dráží pro trámové konstrukce. Ve většině skalních puklin (Ia, Ib, II, IV, VII) byly registrovány nálezy artefaktů vrcholně a pozdně středověkého stáří. Z výplní těchto skalních útvarů pocházejí nálezy keramiky, zvířecích kostí, mazanice, dále břidličné střešní krytiny a stavebního železa (různé typy hřebů). Mezi zajímavé nálezy patří fragment železné podkovy a bronzový plech s několika nýty (patrně šlo o poškozenou plechovou nádobu). Střední partie puklin byly vyplněny výraznou destrukční vrstvou svědčící o požáru. Bazální části puklin pak byly utěsněny žlutým plastickým jílem, který měl zabránit jejich propadání. V požárové destrukci se nalezla vrcholně středověká keramika, kterou lze datovat do 1. pol. 15. stol. V roce 1440 došlo na hradě v souvislosti s jeho obléháním k velkému požárů, tudíž lze destrukční horizont spojit s touto událostí.. Také některé z osmnácti kůlových a sloupových jam vytesaných do pískovce byly vyplněny shodnou destrukční vrstvou (v objektu 16/2004 se nalezla šipka s tulejkou kosočtverečného průřezu, která jako ostatní nálezy prošla výrazným žárem). Kůlové a sloupové jámy a uměle upravené skalní pukliny, které byly při archeologickém výzkumu odhaleny, svědčí o existenci nejméně 2 staveb dřevěné konstrukce. Podle prostorové lokalizace těchto objektů pracovně předpokládáme dvě stavební fáze. Do starší fáze řadíme kůlové jámy (zpravidla kruhového nebo mírně oválného půdorysu) a pukliny, které respektují severní a jižní osu hradební zdi. U těchto objektů lze též vzhledem k nálezům artefaktů prokázat středověké stáří (datem ante quem by mohl být rok 1440). Do druhé fáze pracovně řadíme kůlové jámy obdélného půdorysu a kůlové jamky které procházejí středovou osou skalního bloku. Datování této fáze je problematické, předpokládáme však, že jsou až novověkého stáří. Celá nálezová situace na prvním skalním bloku byla zaměřena do celkového plánu. V severním rohu stavbou zasaženého prostoru se nalezlo pravoúhlé nároží objektu vytesané v pískovci se stopami vápenné omítky - tento objekt bude zkoumán ve druhé etapě záchranného archeologického výzkumu (pravděpodobně šlo o cisternu). Nálezová situace svědčí o velmi intenzivním využívání skalního bloku v období existence hradu. Výsledky této etapy výzkumu přímo korespondují se zjištěním z roku 1996, kdy byl zkoumán prostor brány. Zde se nalezla primárně deponovaná destrukční vrstva kachlových kamen z 1. pol. 15. stol., z čehož je zřejmé, že v místě pozdější klasicistní brány stával do poloviny 15. století objekt pravděpodobně s obytnou funkcí. V takovém případě by musela být komunikace uskočena poněkud jižněji, ale s tím by bylo daleko problematičtější přemostění předhradí a vlastního hradu. Pracovně můžeme uvažovat i o využití druhého skalního bloku jako možného vstupu na hrad.
Záchranný archeologický výzkum vyvolaný rekonstrukcí povrchu na prvním skalním bloku, jehož první etapa proběhla počátkem července 2006, přinesl řadu zjištění, která doplnila naše znalosti o vývoji této části hradu zejména v 15. století. Opětovně se podařilo prokázat požárový horizont z první poloviny 15. stol. Této dataci napovídá i historická zpráva o požáru hradu ve druhé polovině roku 1440, kdy byly Valdštejn a sousední hrádek Kavčiny obléhány posléze dobyty Jetřichem z Miletínka, hejtmanem hradeckého kraje, neboť se zde usadili lapkové. Dokladem dobývání hradu může být i nález šipky do kuše, která prošla žárem. Dosud se však nepodařilo prokázat, že byl první skalní blok osídlen již ve druhé polovině 13. století.
2008 - Od 24. května do 28. června 2007 proběhl na hradě Valdštejnu (k. ú.Mašov, okr.Semily), na třetím skalním bloku, záchranný archeologický výzkum v souvislosti s konzervací torza gotického zdiva.
Lokalita se nachází v CHKO Český ráj na severní části Hruboskalska ve vzdálenosti přibližně 5 km jižně od města Turnova (ZM 10 03-32-23, koordináty - ZSČ/JSČ: 315/18, 319/20, 324/19, 328/15, 331/16, 331,5/20 mm, nadmořská výška 380 m).
Torzo gotického zdiva na třetím skalním bloku souvisí s rozsáhlejší stavebním řešením, které zaujalo většinu plochy severní části skalního bloku. Přirozené stupně skalních bloků byly do celé stavby zakomponovány a vytvořily tak úrovně suterénní a horních podlaží.
Záchranný archeologický výzkum, který proběhl v předstihu před započetím restaurátorských a konzervačních prací na torzu gotického zdiva na třetím skalním bloku hradu, se zaměřil na sejmutí historických terénů v suterénním prostoru. Sklep byl původně kryt plnou valenou klenbou, dnes dochovanou pouze v několika řádcích ve východním a západním loži vysekaném do skály. Uloženiny, kterých bylo objeveno 15, byly rozebírány v rámci svého přirozeného zvrstvení.
V interiéru sklepa došlo k jednoduchému lineárnímu vývoji ukládání sedimentů s jediným narušením tohoto procesu v době výstavby "nového paláce" na počátku 19. století, kdy byly z destrukce vybírány pískovcové štuky. Stratigrafický vývoj započal cca v polovině 14. století, kdy došlo k stavbě objektu se suterénním prostorem s valenou klenbou. Na uměle upravený povrch skalního bloku (kontext 13) se v době funkce sklepa ukládaly úrovně sedimentů vzniklé v důsledku otěru a osypu pískovce (kontexty 7 - 9). Tento vývoj se uzavřel na konci 15. nebo počátkem 16. století (kontext 6), kdy začalo docházet k destrukci sklepa (kontext 5). Počátkem 19. století došlo k výše zmíněnému odebrání části destrukce, a po té stratigrafický vývoj opět pokračoval téměř lineárně (kontexty 10, 4, 3, 2, 1).
Sklep s valenou klenbou měl rozměry 688 cm v ose sever - jih a 324 - 374 cm v ose východ - západ. Podlahu tvořila kombinovaná konstrukce upraveného povrchu skalního bloku a trámů, které nesly dřevěnou podlahu. Skalní blok končil 280 cm od jižního okraje stavby a dále pokračovala trámová konstrukce, po které se zachovaly nejméně tři kapsy ve východní i západní svislé skalní stěně. V úrovni lože klenby, které bylo zasekáno 30 - 34 cm do skály, se nacházely dvě protilehlé dráže tvaru L, které nesly konstrukci vyššího podlaží (zřejmě podsebití).
Obvodové zdivo sklepa se zachovalo pouze na západní straně - bylo oboustranně lícované s jádrem, maximální výška od úrovně základu se pohybovala okolo 2 m. Valená klenba se dochovala v torzech - východní část v jednom až pěti řádcích, západní část v pěti až devíti řádcích zdiva. Na západní části klenby jsou patrné 2 stavební techniky, spára mezi nimi se nachází ve vzdálenosti 1,8 m od jižního okraje stavby.
Při rozebírání destrukce A (na jižním okraji sondy 10/07), na kterou byla založena novověká zazdívka kaverny, byla nalezena zeď jižního čela valené klenby, kterou ve středové části procházel původní vstupní otvor do sklepa. Zeď se nacházela pouze ve východní části, západní část tvořila upravená pískovcová skála.

PODNĚT VYMEZENÍ

Archeologický výzkum; Vizuální průzkum; Letecká prospekce; Sběr; Náhodný nález

PŘESNOSNOST VYMEZENÍ

přesně (do 10 m)

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Rozsah území byl vymezen na základě odborného vyhodnocení dostupných informací o výskytu archeologických nálezů.

DATUM SCHVÁLENÍ

21. 04. 1997