ves Tatobity - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

2099

KATEGORIE

ÚAN I

Poř. č. SAS

03-32-25/3

KRAJ

Liberecký kraj

OKRES

Semily

OBEC ORP

Turnov

OBEC

Radostná pod Kozákovem, Tatobity, Žernov

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Lestkov pod Kozákovem, Tatobity, Žernov

TYP

sídlo elity; neurčený areál; pohřebiště; vesnice

LOKALIZACE POPISEM

ves leží 7 km sz od Lomnice nad Popelkou

OBDOBÍ

neolit; vrcholný středověk; přechod pozdní středověk/novověk; novověk 2

POPIS

Území s doloženými archeologickými nálezy nebo důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů.

PODNĚT VYMEZENÍ

Archeologický výzkum; Vizuální průzkum; Letecká prospekce

PŘESNOSNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

ves porpvé zmiňována 1543 (1538) - Tatobity
východně od obce zachovány plužiny
z katastru pochází nález BI (StK) - dar. J. Drahoňovský, Tatobity čp. 9 "ze svého pozemku"
200 m SSZ od samoty Zelinka leží středověké panské sídlo "Hrádek" - lokalita "zkoumána" v roce 1988 - údajné nálezy středověké keramiky, sondáž valem na JZ straně, keramika datována do 1. pol. 14. stol. - možná souvislost s tvrzí či sídlem Jechostřeby (Jiechostreby) - Zdeslaum de Juchosirb de Zabirdowicz (1325)
2001 - Záchranný archeologický výzkum proveden 5. 4. 01, další kontroly průkopů pak v následujícím dnu (56.4.01). Při jižním průčelí kostela sv. Vavřince byla v délce 14 metrů dokumentována poměrně uniformní stratigrafická situace: nejvýše byla deponována uloženina 1 (žlutý středně zrnitý prohliněný písek ? mocnost 0,1 m ? ten byl zachycen pouze na západním okraji průkopu v délce 1,5 m), pod ním v celé délce průkopu ležela vrstva 2 (středně ulehlá písčitá hlína tmavě hnědé barvy, ojedinělé nálezy lidských kostí, vrstva měla mocnost 0,2 ? 0,4 m). Pod ní se nacházela uloženina 3 (středně ulehlá písčitá hlína červenohnědé barvy s četnými nálezy lidských kostí ? depotů v neanatomické poloze). Na Z okraji a ve středu průkopu na S řezu vykliňovala uloženina 4 (středně ulehlá písčitá hlína červené barvy ? podloží tvořené permským jílovcem). Mezi 5. a 9. metrem ? cca ve středu jižního průčelí kostela ? se nacházela složitější stratigrafie: nejvýše deponována vrstva 2, pod ní do vrstvy 3 zahloubený objekt o délce 2,4 m, mocnosti 0,6 ? 0,7 m a výplních 5 (středně ulehlá písčitá hlína světle žluté až bílé barvy ? malta) a vrstva 6 (středně ulehlá písčitá hlína, žluté barva, 50% pískovce ? malé fragmenty). Objekt byl na Z straně ohraničen vykliňující vrstvou 4.
Zjištěná stratigrafická situace koresponduje s obdobím výstavby jednolodního kostela sv. Vavřince (r. 1737). Objekt ve středu jižního průčelí můžeme interpretovat jako stavební jámu (zřejmě na míchání malty). Nalezené depoty lidských skeletů v neanatomické poloze svědčí o starším pohřbívání v tomto prostoru. Bohužel nebyly z průkopu získány žádné chronologicky citlivé nálezy, které by nám blíže datovaly tuto antropogenní aktivitu.

KP: socha P. Marie (č. 2807), 2 kříže (č.2808,2809, - 1 kamenný z r. 1776)
kostel sv. Vavřince - 1737

DATUM SCHVÁLENÍ

12. 08. 1999