Náhledový výřez ÚAN z mapy
- ID SAS
- 2178
- KATEGORIE
- ÚAN I
- VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA
- Ano
- Poř. č. SAS
- 03-33-14/1
- KRAJ
- Středočeský kraj
- OKRES
- Mladá Boleslav
- OBEC ORP
- Mladá Boleslav
- OBEC
- Bakov nad Jizerou
- KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
- Zvířetice
- TYP
- výšinné sídliště; opevnění; hrad
- LOKALIZACE POPISEM
- 800 m JV od obce Zvířetice.
- OBDOBÍ
- lužická kultura; středověk - novověk; raný středověk 4
POPIS
Území s doloženými archeologickými nálezy nebo důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů.
- PODNĚT VYMEZENÍ
- Archeologický výzkum
- PŘESNOSNOST VYMEZENÍ
- s rozptylem cca 50 m
POZNÁMKA K VYMEZENÍ
Hrad založen před rokem 1318 Markvartici. V 16.století přestavěn na renesanční zámek. V 18.století vyhořel a spustl.
Aktualizace 2003:
Hrad vzniklý v dnešní podobě na zlomu 13./14.století a zaniklý pop požáru 1720, vznikl na místě s relikty hmotné povahy lužické kultury a 11./12.-13. století. Početné nálezy hlavně z vrcholného středověku a počátku novověku, získané během výzkumu hradní studně a dalších míst v areálu hradu při akci Brontosaurus za dohledu T. Durdíka a V. Webera v 70. letech 20.století, byly převezeny v neúplném stavu r. 1998 do Okresního muzea v Mladé Boleslavi.
- DATUM SCHVÁLENÍ
- 01. 02. 1999
Zobrazení na mapě
ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE
Území s archeologickými nálezy jsou členěné na základě principu očekávatelnosti a předpokladu výskytu archeologických nálezů v krajině do 4 kategorií:
V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy.
Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.
Režim archeologické památkové péče
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.
- UAN I – území s jednoznačným výskytem archeologických nálezů,
- UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
- UAN III – území, kde se výskyt archeologických nálezů v současnosti nepředpokládá, ale není možné ho jednoznačně vyloučit,
- UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.
V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy.
Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.
Režim archeologické památkové péče
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.
PRVKY
Archeologické prvky a lokality
Digitální dokumenty (MIS)
Všechny dokumenty v MIS
- zřícenina hradu Zvířetice; Založen asi v prvním desetiletí 14. století Markvarticem Zdislavem, synem Havla z Lemberka. Jeho synové Heřman a Markvart se psali již po Zvířeticích. Zdislav ze Zvířetic podepsal roku 1415 protestní list české šlechty kostnickému koncilu, v roce 1417 rektorem Pražské univerzity. Roku 1504 prodali Zvířetičtí hrad Václavu Sezimovi z Ústí, od roku 1528 v majetku Vartemberků, za nichž přestavěn v renesanční zámek. Krátce (od roku 1610) patřil Vratislavům z Mitrovic, posledními držiteli od roku 1623 Valdštejnové; od roku 1653 součástí jejich panství Mnichovo Hradiště, na Zvířeticích jen sídlo úřadů a byty. Požár v roce 1693 (objekt opraven), v roce 1720 stále obývané sídlo vyhořelo po úderu blesku a zůstalo v zříceninách. Ze 3 stran chránily hrad vysoké srázy, nejsnáze přístupný byl od západu, kde prokopán hluboký příkop, postavena čelní hradba a vztyčeny 2 věže, z nichž severní dosud stojí (měla i strážní funkci, přístup do ní vedl z ochozu severní hradební zdi přímo do 1. patra, v 16. století zvýšena o 2 patra). Od počátku 16. století vstup do hradu branou proraženou při severní věži. Původní palác ve východní části hradního areálu, kde terén prudce klesá; stavba ujížděla na svahu dolů a zřítila se. Za Jana z Vartemberka vznikl v 1. čtvrtině 16. století jižní palác, za Adama z Vartemberka pak ve 2. polovině 16. století západní a severní obytné budovy.
- zřícenina hradu Zvířetice; Hlavní věž hradu a torzá paláce. Hrad založen asi v prvním desetiletí 14. století Markvarticem Zdislavem, synem Havla z Lemberka. Jeho synové Heřman a Markvart se psali již po Zvířeticích. Zdislav ze Zvířetic podepsal roku 1415 protestní list české šlechty kostnickému koncilu, v roce 1417 rektorem Pražské univerzity. Roku 1504 prodali Zvířetičtí hrad Václavu Sezimovi z Ústí, od roku 1528 v majetku Vartemberků, za nichž přestavěn v renesanční zámek. Krátce (od roku 1610) patřil Vratislavům z Mitrovic, posledními držiteli od roku 1623 Valdštejnové; od roku 1653 součástí jejich panství Mnichovo Hradiště, na Zvířeticích jen sídlo úřadů a byty. Požár v roce 1693 (objekt opraven), v roce 1720 stále obývané sídlo vyhořelo po úderu blesku a zůstalo v zříceninách. Ze 3 stran chránily hrad vysoké srázy, nejsnáze přístupný byl od západu, kde prokopán hluboký příkop, postavena čelní hradba a vztyčeny 2 věže, z nichž severní dosud stojí (měla i strážní funkci, přístup do ní vedl z ochozu severní hradební zdi přímo do 1. patra, v 16. století zvýšena o 2 patra). Od počátku 16. století vstup do hradu branou proraženou při severní věži. Původní palác ve východní části hradního areálu, kde terén prudce klesá; stavba ujížděla na svahu dolů a zřítila se. Za Jana z Vartemberka vznikl v 1. čtvrtině 16. století jižní palác, za Adama z Vartemberka pak ve 2. polovině 16. století západní a severní obytné budovy.
- zřícenina hradu Zvířetice; Založen asi v prvním desetiletí 14. století Markvarticem Zdislavem, synem Havla z Lemberka. Jeho synové Heřman a Markvart se psali již po Zvířeticích. Zdislav ze Zvířetic podepsal roku 1415 protestní list české šlechty kostnickému koncilu, v roce 1417 rektorem Pražské univerzity. Roku 1504 prodali Zvířetičtí hrad Václavu Sezimovi z Ústí, od roku 1528 v majetku Vartemberků, za nichž přestavěn v renesanční zámek. Krátce (od roku 1610) patřil Vratislavům z Mitrovic, posledními držiteli od roku 1623 Valdštejnové; od roku 1653 součástí jejich panství Mnichovo Hradiště, na Zvířeticích jen sídlo úřadů a byty. Požár v roce 1693 (objekt opraven), v roce 1720 stále obývané sídlo vyhořelo po úderu blesku a zůstalo v zříceninách. Ze 3 stran chránily hrad vysoké srázy, nejsnáze přístupný byl od západu, kde prokopán hluboký příkop, postavena čelní hradba a vztyčeny 2 věže, z nichž severní dosud stojí (měla i strážní funkci, přístup do ní vedl z ochozu severní hradební zdi přímo do 1. patra, v 16. století zvýšena o 2 patra). Od počátku 16. století vstup do hradu branou proraženou při severní věži. Původní palác ve východní části hradního areálu, kde terén prudce klesá; stavba ujížděla na svahu dolů a zřítila se. Za Jana z Vartemberka vznikl v 1. čtvrtině 16. století jižní palác, za Adama z Vartemberka pak ve 2. polovině 16. století západní a severní obytné budovy.
- zřícenina hradu Zvířetice; Založen asi v prvním desetiletí 14. století Markvarticem Zdislavem, synem Havla z Lemberka. Jeho synové Heřman a Markvart se psali již po Zvířeticích. Zdislav ze Zvířetic podepsal roku 1415 protestní list české šlechty kostnickému koncilu, v roce 1417 rektorem Pražské univerzity. Roku 1504 prodali Zvířetičtí hrad Václavu Sezimovi z Ústí, od roku 1528 v majetku Vartemberků, za nichž přestavěn v renesanční zámek. Krátce (od roku 1610) patřil Vratislavům z Mitrovic, posledními držiteli od roku 1623 Valdštejnové; od roku 1653 součástí jejich panství Mnichovo Hradiště, na Zvířeticích jen sídlo úřadů a byty. Požár v roce 1693 (objekt opraven), v roce 1720 stále obývané sídlo vyhořelo po úderu blesku a zůstalo v zříceninách. Ze 3 stran chránily hrad vysoké srázy, nejsnáze přístupný byl od západu, kde prokopán hluboký příkop, postavena čelní hradba a vztyčeny 2 věže, z nichž severní dosud stojí (měla i strážní funkci, přístup do ní vedl z ochozu severní hradební zdi přímo do 1. patra, v 16. století zvýšena o 2 patra). Od počátku 16. století vstup do hradu branou proraženou při severní věži. Původní palác ve východní části hradního areálu, kde terén prudce klesá; stavba ujížděla na svahu dolů a zřítila se. Za Jana z Vartemberka vznikl v 1. čtvrtině 16. století jižní palác, za Adama z Vartemberka pak ve 2. polovině 16. století západní a severní obytné budovy.
- zřícenina hradu Zvířetice; Založen asi v prvním desetiletí 14. století Markvarticem Zdislavem, synem Havla z Lemberka. Jeho synové Heřman a Markvart se psali již po Zvířeticích. Zdislav ze Zvířetic podepsal roku 1415 protestní list české šlechty kostnickému koncilu, v roce 1417 rektorem Pražské univerzity. Roku 1504 prodali Zvířetičtí hrad Václavu Sezimovi z Ústí, od roku 1528 v majetku Vartemberků, za nichž přestavěn v renesanční zámek. Krátce (od roku 1610) patřil Vratislavům z Mitrovic, posledními držiteli od roku 1623 Valdštejnové; od roku 1653 součástí jejich panství Mnichovo Hradiště, na Zvířeticích jen sídlo úřadů a byty. Požár v roce 1693 (objekt opraven), v roce 1720 stále obývané sídlo vyhořelo po úderu blesku a zůstalo v zříceninách. Ze 3 stran chránily hrad vysoké srázy, nejsnáze přístupný byl od západu, kde prokopán hluboký příkop, postavena čelní hradba a vztyčeny 2 věže, z nichž severní dosud stojí (měla i strážní funkci, přístup do ní vedl z ochozu severní hradební zdi přímo do 1. patra, v 16. století zvýšena o 2 patra). Od počátku 16. století vstup do hradu branou proraženou při severní věži. Původní palác ve východní části hradního areálu, kde terén prudce klesá; stavba ujížděla na svahu dolů a zřítila se. Za Jana z Vartemberka vznikl v 1. čtvrtině 16. století jižní palác, za Adama z Vartemberka pak ve 2. polovině 16. století západní a severní obytné budovy.
- zřícenina hradu Zvířetice; Založen asi v prvním desetiletí 14. století Markvarticem Zdislavem, synem Havla z Lemberka. Jeho synové Heřman a Markvart se psali již po Zvířeticích. Zdislav ze Zvířetic podepsal roku 1415 protestní list české šlechty kostnickému koncilu, v roce 1417 rektorem Pražské univerzity. Roku 1504 prodali Zvířetičtí hrad Václavu Sezimovi z Ústí, od roku 1528 v majetku Vartemberků, za nichž přestavěn v renesanční zámek. Krátce (od roku 1610) patřil Vratislavům z Mitrovic, posledními držiteli od roku 1623 Valdštejnové; od roku 1653 součástí jejich panství Mnichovo Hradiště, na Zvířeticích jen sídlo úřadů a byty. Požár v roce 1693 (objekt opraven), v roce 1720 stále obývané sídlo vyhořelo po úderu blesku a zůstalo v zříceninách. Ze 3 stran chránily hrad vysoké srázy, nejsnáze přístupný byl od západu, kde prokopán hluboký příkop, postavena čelní hradba a vztyčeny 2 věže, z nichž severní dosud stojí (měla i strážní funkci, přístup do ní vedl z ochozu severní hradební zdi přímo do 1. patra, v 16. století zvýšena o 2 patra). Od počátku 16. století vstup do hradu branou proraženou při severní věži. Původní palác ve východní části hradního areálu, kde terén prudce klesá; stavba ujížděla na svahu dolů a zřítila se. Za Jana z Vartemberka vznikl v 1. čtvrtině 16. století jižní palác, za Adama z Vartemberka pak ve 2. polovině 16. století západní a severní obytné budovy.
SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY
AUTORIZACE POPISU
- Waldhauser Jiří, Muzeum Mladoboleslavska (Mladá Boleslav, Česko) (01.02.1999)
ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST
- NPÚ ÚOP středních Čech