Náhledový výřez ÚAN z mapy


ID SAS
2359
KATEGORIE
ÚAN I
Poř. č. SAS
03-34-02/6
KRAJ
Liberecký kraj
OKRES
Semily
OBEC ORP
Turnov
OBEC
Modřišice, Olešnice, Všeň
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Modřišice, Olešnice u Turnova, Všeň
TYP
dvorec; tvrz; kostel; vesnice; sídlo elity; neurčený areál; sídliště; jiná archeologická lokalita
LOKALIZACE POPISEM
ves leží 4 km jz od Turnova
OBDOBÍ
neolit; únětická kultura; lužická kultura; turnovský typ; doba římská; přechod ranný středověk/vrcholný středověk; vrcholný středověk; pozdní středověk; novověk 1

POPIS

ves poprvé zmíněna 1318 - Wsen
- na poli u čp. 24 nalezen kamenný mlat
- za čp. 11 keramika únětické kultury, ml. stupeň kultury lužické
- v "Bulířově lomu" vrstva s keramikou z doby římské
- uprostřed vsi objevena v roce 1908 sídlištní jáma z pozdně hradištní keramikou
- za stodolou p. Filipa čp. 11 v poloze "Hrádek" leží obdélný pahorek s 2 fázovým panským sídlem (13. - 15. stol.)
- kostel sv. Filipa a Jakuba (původně gotický, 1836 přístavba), u kostela se měla dle J. Kosiny nalézat tzv. druhá všeňská tvrz - terénní příznaky však nejsou registrovány - ani při sledování průkopu pro plynovod v roce 1999 jsme nezjistili žádné doklady starších aktivit
- v poloze "mezi obcí a řekou" pohřebiště (HD)
- v roce 1985 výzkum v "Bulířove lomu - 13. - 15. stol.
- "za vsí" hradištní keramika
- dům čp. 14 - pozdněgotická tradice - špýcharový dům (2.pol. 16. stol.)
KP: kostel (č. 2854 + sochy), sloup P. Marie (č. 2855), socha sv. J. Nepomuckého (č. 2856), dům čp. 16 (roubenice-"myslivna")
- při sledování průkopu pro STL plynovod v roce 1999 nalezena před budovou ObÚ (čp. 1) kulturní vrstva o délce 14 m - pouze nálezy mazanice - může souviset s renesančním panským dvorem
- při sledování průkopu pro kabel - Český Telecom a.s. - v roce 2000 byly dokumentovány 2 pozitivní archeologické situace: 1) u budovy ObÚ relikt renesančního sklepa (16. stol.) 2) JV od kostela uloženina a objekt z VS1
2005-letecké snímkování dispozice osady
2008-V časovém horizontu měsíců listopadu 2007 a dubna 2008 proběhl, s přestávkami způsobenými klimatickými vlivy, záchranný archeologický výzkum v souvislosti se stavbou "Wellness centra Všeň" (dále "WCV"). Soubor staveb bude umístěn v katastrálním území Všeň v lokalitě s pomístním názvem "Lavička" ve střední, mírnější části táhlého svahu při krajské komunikaci směrem na Olešnici u Turnova (parcely č. 2463 až 2470 a 2472 až 2475, ZM 10: 03-34-02, 368 mm od západní sekční čáry, 290 mm od jižní sekční čáry, nadmořská výška +-258 m - koordináty určeny ve středu zastavované lokality). Lokalita se nachází na levém břehu Všenského potoka (IV.) a částečně také v jeho nivě.
Při záchranném výzkumu byly zjištěny stopy antropogenních aktivit, které náležejí nejméně do dvou chronologicky odlišných období. Vedle areálu raně novověké usedlosti s vodním dílem (sektor B), kterou tvořilo nejméně 14 nemovitých objektů, se nalezly v obou sektorech další 204 zahloubené objekty (viz komponenta A). Šlo zejména o kůlové a sloupové jámy, které byly vyplněny světle šedým až bílým ulehlým prachovitým sedimentem s ojedinělými nálezy rozplavených uhlíků, mazanice a korodovaných zlomků keramiky. Dvacet dva objekty lze interpretovat jako sídlištní jámy. Kůlové a sloupové jámy tvoří konstrukční prvky staveb kůlové konstrukce - v obou sektorech předpokládáme nejméně 6 půdorysů staveb. Bohužel na lokalitě docházelo k intenzivnímu zemědělskému obdělávání a došlo tak v průběhu tisíciletí k rozorání soudobých terénu do hloubky více než 50 cm, z tohoto důvodu se zachovaly pouze hroty kůlů a nikoliv zazemněné nadzemní části. Nedochoval se pochopitelně ani pochozí povrch. Jak bylo výše uvedeno, zahloubené objekty byly vyplněny světle šedým až bílým sedimentem, který na hrotu obsahoval relikty zuhelnatělých dřevěných konstrukcí. Výskyt takovéhoto sedimentu byl dosud prokázán v Pojizeří na 4 lokalitách (viz Hartman - Prostředník - Šída 2007; Prostředník 2008), ale lze důvodně předpokládat, že bude při stavebních pracích registrován i v dalších oblastech. Jde o nově objevený fenomén sídlištního areálu, který netvoří "standardní" výplně objektů s relativně dobře dochovanými artefakty, na základě kterých lze příslušnou antropogenní aktivitu datovat. Zde se tradiční datovací materiál (keramika) dochová spíše výjimečně a je proto třeba využít pro dataci nálezové situace sekvence kalibrovaných radiokarbonových dat.
Areál usedlosti byl zkoumán uvnitř sektoru B - její předpokládaný rozsah byl 35 x 45 m. Usedlost sestávala z domu, který se nacházel v centrální části (obj. 206), východně od domu procházel vodní kanál (obj. 115) se základem technické stavby (obj. 113) a dalším vodním žlabem (obj. 185), který přicházel od východu a zaúsťoval do kanálu 115 (síť těchto vodních kanálů je patrná ještě na mapě. V prostoru sloužícímu k přechodu přes vodní kanál (115) se nacházel štět z drobných a středních říčních oblázků (sondy 6 a 11), který na západní straně přecházel do štěrkové terasy. Přechod přes vodní kanál byl pravděpodobně kryt s ohledem na bezpečí i zřejmě i pohodlí dřevěnými trámy (prkny), o čemž svědčí nepříliš patrné stopy po jejich uložení v štětové vrstvě v sondě 11.
Hospodářská usedlost se skládala z obytné stavby kombinované dřevo-hlinité konstrukce na podezdívce z říčních valounů - dům měl rozměry 21 x 10 m (S největší pravděpodobností jde o klasický trojprostorový dům dělený na světnici, síň a komoru - podle délky je pravděpodobné, že se pod jednou střechou nacházely i další místnosti (např. chlévy). Lokalizaci chlévů vedle známých analogií napovídá i hnojiště, které se nacházelo na jižním okraji usedlosti za hospodářskou částí domu (obj. 216). Dům byl delší stranou orientován přibližně v ose západ - východ, což svědčí o dobré znalosti lokálních klimatických podmínek - převládající větry vanou od severozápadu na nároží a část krátké západní stěny. Nejlépe poznaná je severní stěna, jejíž základ tvořila podezdívka ze středních čedičových, pískovcových a říčních kamenů (původní šířka do 1 m, nyní je šíře stěny znepřehledněna destrukcí z uvolněných kamenů). Tato stěna byla při skrývce dobře patrná a proto byla také odhalena téměř v úplnosti. Ze severní stěny vystupovaly vně dva výběžky podezdívky - na jedenáctém metru od západní hrany domu (1 m) a na 17,5. metru od západní hrany (2 m - zde byl výběžek zakončen rozlomeným mlýnským kamenem). Pravděpodobně šlo o základ přístěnku, který se u severní stěny nacházel. Jižní stěnu stavby se nepodařilo nalézt, šířku domu tedy nepřesně interpretujeme na základě stratigrafických pozorováních řezů příčných sond.
Objekt byl v severní části (světnice) původně zahlouben 0,7 m do podloží. Vzhledem k mocným průsakům vody byl terén v interiéru stavby zvýšen o vrstvu plastického šedého jílu, který izoloval stavbu od vlhkosti (tento jíl získá po vyschnutí ideální vlastnosti pro svrchní pochozí vrstvu, případně mohl být kryt prkennou podlahou). V obytné části ve světnici, se nacházela kachlová kamna (podle jejich četných zlomků) - je tedy prokazatelné, že obytná stavba měla černou kuchyni a světnici s bezkouřovým vytápěním (fragmenty kachlů se nalezly i v zánikové vrstvě objektu 113/08). Z vnitřního členění domu je dále dobře patrná chodba, která se prochází zřejmě celou délku domu na severní straně a měla rozteč přibližně 2 m. V zadní části domu lze předpokládat chlév - nalezly se zde stopy horizontální konstrukce - šlo dva rovnoběžné trámy s vnitřním prostorem vyplněným hustým štětem z říčních valounků - na základě analogií z oblasti lidové roubené architektury by mohlo jít o podlahu chléva - lokalizaci chléva do zadního traktu domu svědčí vedle jiného nalezené hnojiště v jeho bezprostřední blízkosti (obj. 216).
Před východní a západní stěnou domu byly nalezeny výrazné stopy jejich destrukčních vrstev. V objektu hnojiště svrchní vrstvu tvořila výhradně vypálená mazanice, která pocházela z hmoty východní stěny stavby. Na protilehlé západní straně byla přímo v úrovni soudobého povrchu deponována vrstva mazanice o rozměrech 6,625 x 3,375 až 0,43 m.
K usedlosti náležely další objekty po obvodu domu. Na obytný objekt navazoval před severovýchodním nárožím zahloubený haltýř roubené konstrukce (objekt 215) s přívodem vody systémem spodního a bočního vsakování (rozměry 3,5 x 1,5 x 0,6 m). Západně od stavby se nacházela plocha (4 x 3 m) vyskládaná z plochých pískovcových kamenů, jejichž povrch byl narušen (mohlo by jít o podlahu dalšího chléva - pro prokázání či naopak vyloučení této hypotézy byly odebrány vzorky pro fosfátovou analýzu). Další možností je kamenný mlat, na kterém docházelo k roztloukání rudy z železitých pískovců. Dále je zde patrný základ stavby L-půdorysu o rozměrech 2 x 2,25 m (obj. 217) a podezdívka stavby U- půdorysu o rozměrech 2,2 x 4,4 m (obj. 114).
Před severním a západním průčelím se nacházejí plochy štětované drobnými a středními říčními valouny - je pravděpodobné, že šlo o zpevnění povrchu komunikace uvnitř usedlosti a zároveň izolaci proti všudypřítomné vlhkosti.
Zánik usedlosti při požáru je prokázán na základě nálezu požárového horizontu v celé ploše usedlosti - destrukce shořelých stěn vymazaných izolační vrstvou mazanice, přepálená keramika, která se nalezla smetená do odpadních jam (objekt 204 a 117/08).
Součástí usedlosti bylo i vodní dílo. Šlo o kamenný základ stavby (obj. č. 113/08) a liniový výkop (obj. č. 83 a 115/08), které se nacházejí východně od usedlosti. Na základě vyhodnocení horizontálních stratigrafických vztahů i nalezených artefaktů je zřejmé, že toto vodní dílo bylo součástí usedlosti. Původní předpoklad, že by mohlo jít o mlýn nebo hamr se bohužel nepotvrdily. Vodní kanál nemá ani dostatečné parametry ani dostatečný průtok, aby "utáhl" vodní kolo. Navíc kanál prostupuje kamennou stavbou (původně interpretovanou jako mlýnskou lednici) diagonálně, což by u mlýnských zařízení byla naprostá anomálie.
Na druhou stranu bylo zřejmé, že jde o technické vodní dílo, které by mohlo náležet nejspíše k vodnímu hamru nebo k technickému zařízení, kde docházelo k zpracování železa (úpravna rudy). Nepřímo nás o tom informují archeologické nálezy z areálu usedlosti. Jde například o metalickou strusku a o řadu nástrojů, které mohly být využity k hornické nebo prospektorské činnosti ("želízka", dláta, průbojníky atd.). S těmito činnostmi mohly souviset také zlomky "mlýnského" kamene, který se tvořil základ podezdívky severního přístěnku obytné stavby a jemnozrnný válcový kruhový brus. Ten se nalezl ve výplni interiéru světnice a byl původně nasazen na oji čtvercového průřezu. Brusné stopy, jejich charakter a rozměry svědčí o tom, že na něm byly broušeny kovové nástroje o šířce pracovní části 1,9 - 2 cm (jde o rozměr, který odpovídá šířce nalezených hornických dlátek?).
Další indicií technického "železářského" zařízení by mohly být výchozy železitých pískovců, které byly nalezeny nedaleko Branžeže. Na kontaktu mezi bazaltovou žílou a křídovými sedimenty se nachází vrstva vysrážených železitých sloučenin, které mají mocnost 10 a více cm (Za informaci děkuji RNDr. P. Havlíčkovi a RNDr. Vladislavu Raprichovi z ČGS AV ČR). Lze se důvodně domnívat, že podobná ložiska budou objevena i v bezprostřednějším sousedství Všeně.
Všechny tyto uvedené příklady svědčí o tom, že hospodářská usedlost mohla být nějakým způsobem spjata s prospektorskou, prubířskou nebo dokonce metalurgickou činností. Vodní dílo, jehož relikty se při archeologickém výzkumu nalezly, bychom pak mohli interpretovat jako zařízení na propírání rudy.
Těmto činnostem neodporují ani písemné prameny, které se k řešenému prostoru váží. Ty dokonce přímo korelují i chronologicky (Šonská 2008).
Dobrým vodítkem pro interpretaci některých objektů je spis J. Agricoly (1556) o hornictví a hutnictví. Nalezneme zde řadu analogií například pro systém vodních kanálů a žlabů případně pro možnou interpretaci nádrže s obrubou z pískovcových štuk (obj. 113/08) nebo pro objekt 202A/08, který tvořilia plocha vyložená pískovcovými kameny. Analogické případy jsou prezentovány v příloze této zprávy na obr. 293 - 298.
Vodní kanál (obj. 83/08 a 115/08), který byl zjištěn při archeologickém výzkumu, má doklad i v písemných pramenech, a to poměrně pozdních - dožil až do 50. let 20. století a byl nazýván Boreckým potokem - podle pamětníků se zde vodotečí nacházelo více, ovšem při kolektivizaci byly zazemněny (v jednom ze zkoumaných segmentů se nalezl díl železného pás z pásového traktoru nebo buldozeru a v sektoru C objektu 115/08 kosterní ostatky psa?). Systém vodních kanálů je ostatně patrný i na císařském otisku stabilního katastru z roku 1842 (č. 8899-1-004; obr. 13) a v určité zkratce již na druhém vojenském mapování (obr. 12). Zajímavým objektem je oválný "ostrůvek", který se nachází uvnitř mokřadních luk severně od archeologickým výzkumem řešeného území, a který je patrný i na mapě II. vojenského mapování - viz obr. 12 - poloha Rosipalow). Mohlo by jít o další objekt, který souvisí s výrobním okrskem zkoumaným v roce 2008 (jde o polohu, kam by bylo vhodné umístit např. hamr). Tento objekt lze ostatně dosud zaznamenat i na leteckých snímcích
Počátky ani zánik vodní technické stavby nemají bohužel zcela průkaznou oporu v archeologických pramenech - je pravděpodobné, že byla stavba postavena nejpozději ve druhé polovině 16. století, v první polovině 17. století zde vznikl požár a stavba určitě nestála ve druhé půlce 18. století. Toto vodní dílo není uvedeno ani na prvním ani na druhém vojenském mapování - je zde zaznamenám jen sběrná vodní nádrž. To je důležitá indicie, protože pokud by ještě tato technická stavba existovala, byla by jako strategický objekt zaznamenán. Na druhém vojenském mapování na počátku 19. století jsou v prostoru námi objevené technické vodní stavby vyznačeny pozemky jiné držby, a tyto pozemky zároveň respektuje původní cesta do Olešnice.
Vzhledem k zjištění došlo ke změně projektu a areál usedlosti s vodním dílem zůstanou zachovány.
Prameny a literatura:
Agricola, J.1556: De re metallica libri XII, Basileae. Překlad B. Ježek a J. Hummel, Jiřího Agricoly dvanáct knih o hornictví a hutnictví. Praha, 1933.
Hartman, P. - Prostředník, J. - Šída, P. 2007: Záchranný výzkum v souvislosti se stavbou silnice I/10 Turnov, Vesecko - Hrubý Rohozec. In: K. Sklenář (Red.), Archeologické výzkumy v Čechách 2006, Zprávy ČAS, Supplément 68, 20 - 21, Praha.
Prostředník, J. 2008: Nálezová zpráva ze záchranného archeologického výzkumu, Turnov (okr. Semily) - Průmyslová zóna Turnov - Vesecko, Logistické centrum Ontex CR s.r.o. Archiv Muzea Českého ráje v Turnově.
Prostředník, J. 2008a: Nálezová zpráva ze záchranného archeologického výzkumu. Všeň u Turnova (okr. Semily) - "Wellness centrum Všeň". ID 04/07, 11/2007 - 04/2008. Archiv Muzea Českého ráje v Turnově
Šonská, Z. 2008: Zaniklé osady Turnovska do konce 19. století. Rukopis diplomové práce, Univerzita Hradec Králové, Fakulta filozofická, Historický ústav. Hradec Králové

PODNĚT VYMEZENÍ
Archeologický výzkum; Vizuální průzkum; Letecká prospekce; Geofyzikální a jiný průzkum; Sběr; Náhodný nález
PŘESNOSNOST VYMEZENÍ
s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Rozsah území byl vymezen na základě odborného vyhodnocení dostupných informací o výskytu archeologických nálezů.

DATUM SCHVÁLENÍ
13. 08. 1999
Stáhnout data v XLS

Zobrazení na mapě

ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE

Území s archeologickými nálezy jsou členěné na základě principu očekávatelnosti a předpokladu výskytu archeologických nálezů v krajině do 4 kategorií:

  • UAN I – území s jednoznačným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN III – území, kde se výskyt archeologických nálezů v současnosti nepředpokládá, ale není možné ho jednoznačně vyloučit,
  • UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.

V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy.

Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.

Režim archeologické památkové péče
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY

  • Filip, J. Dějinné počátky Českého ráje. Praha, 1947. 267-268.
  • Profous, A. a kol. Místní jména v Čechách. Praha, 1957. IV, S-Ž, 646.
  • Šimák, J. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Turnovském. Praha, 1909. XXXII, 250-256.
  • Píč, J. Starožitnosti země české. Čechy za doby knížecí. Praha, 1909. III/1, 405.
  • Waldhauser, J. Turnovský typ lidu popelnicových polí v severních Čechách. Teplice, 1976. 75.
  • Kosina, J. Zpráva o archeologických akcích Okresního muzea v Turnově za r. 1982-1985 In: Zpravodaj Krajského muzea východních Čech. Hradec Králové, 1986. 13, 104-105.
  • Buchtela, K. Časopis společnosti přátel starožitností. Praha, 1903. 15, 108-110.
  • AUTORIZACE POPISU

    • Prostředník Jan, Muzeum Českého ráje (Turnov, Česko) (13.08.1999)

    ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST

    • NPÚ ÚOP v Liberci