zřícenina hradu Ježův hrad - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

24466

KATEGORIE

ÚAN I

VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA

Ano

Poř. č. SAS

24-23-10/4

KRAJ

Jihomoravský kraj

OKRES

Vyškov

OBEC ORP

Vyškov

OBEC

Březina

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Žbánov

TYP

výšinné sídliště; opevnění; hrad; archeologie; sídliště

LOKALIZACE POPISEM

cca 1,2 km JZ Vícova, ostrožna mezi Hloučelou a Repešským potokem

OBDOBÍ

období popelnicových polí; doba laténská; raný středověk 3; pozdní středověk

POPIS

Ostrožna nad říčkou Oklukou (název horního toku říčky Hloučely) s relikty rozlehlého středověkého hradu a hradiště KLPP. Před dvojdílnou zděnou částí se rozkládá předhradí, předělené valem a příkopem, kterým prochází cesta k hradu. Dalším valem a příkopem bylo předhradí ještě předěleno, je zde možná existence kamenné věže. Další příkop s padacím mostem byl před vlastním kamenným hradním jádrem a další příkop z jeho druhé strany. V západní části jádra hradu stál jednoprostorový palác s trámovými stropy, zděnými omítkami a doloženými kachlovými kamny. Ve 30. letech 20. století hrad podrobně prozkoumal J. Blekta, který zde rovněž nalezl materiál slezské fáze KLPP a z doby halštatské. Hradiště z tohoto období bylo zřejmě předchůdcem hradu a jeho stavbou bylo narušeno. Objevují se i nečetné nálezy z jiných období pravěku.

PODNĚT VYMEZENÍ

Archeologický výzkum; Vizuální průzkum; Sběr

PŘESNOSNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Ostrožna nad Oklukou a Repešským potokem s relikty hradiska KLPP a středověkého hradu. Na východní části hřbetu zvané "Zahrádka" je patrný zahloubený příkop s hlinitým valem proraženým (patrně druhotně) cestou vedoucí po vrcholu celé této části hřbetu. V poměrně mocné intenzivně černě zbarvené sídlištní vrstvě i v tělese valu (stejně jako ve splaších na svazích) je množství sídlištního materiálu KLPP (především keramika).
Systematický výzkum zde prováděn nebyl, Josef Blekta při výzkumu hradu v 30. letech zde získal materiál KLPP.
Dále k západu za vnějším valem a příkopem je rozloženo předhradí. V příčném křídle stála věžovitá brána a další věž v severním nároží, podsklepené hospodářské budovy stály na jihu. Za dalším příkopem bylo situováno obdélné hradní jádro. Z hradu se zachovaly menší relikty zdí (viz Blekta 1936, 68; Plaček 1996,188). Podle Měřínského - Plačka patří ke kompaktním hradním dispozicím, měl jeden palác (Měřínský - Plaček 1988, 237). Systematický výzkum zde provedl v r. 1935 Josef Blekta, ředitel školy v Plumlově (Blekta 1936, 61-71), spolupracoval s ním Jan Všetička, amatér z Vícova, a plumlovská odbočka Turistického klubu. Materiál z výzkumu je uložen ve sbírkách prostějovského muzea.
Jméno "Ježův hrad" není původní. Ves Vícov je uváděna v r. 1358, patrně zde bylo již panské sídlo. O hradě se mluví poprvé r. 1379, kdy ho markrabě Jošt zastavil Oldřichovi z Boskovic. Naposled je uváděn v r. 1389. Podle všeho vznikl před polovinou 14. stol.

Pozn.-v seznamu KP a často i v literatuře uváděn na katastru Vícova.

Z Ježova hradu pochází také nálezy laténské (železný sekáč, spona typu Mötschwill, keramika) a raně středověké (keramika) (Baarová - Moš - Šlézar 2003, 18; Hlava 2005, 188).

Literatura:
Baarová, Zuzana - Moš, Pavel - Šlézar, Pavel 2003: Pravěké a středověké osídlení na území vojenského újezdu Březina, okr. Vyškov aneb Archeologie na propustky. In: Šmejda, Ladislav - Vařeka, Pavel(red.): Sedmdesát neustupných let, Plzeň, 11-28.
Hlava, Miloš 2005: O pravěkém a středověkém osídlení na území vojenského újezdu Březina, okr. Vyškov, Archeologické rozhledy LVII, 180-204.

DATUM SCHVÁLENÍ

02. 01. 1998