zřícenina hradu Holštejn - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy


ID SAS
24518
KATEGORIE
ÚAN I
VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA
Ano
Poř. č. SAS
24-23-17/3
KRAJ
Jihomoravský kraj
OKRES
Blansko
OBEC ORP
Blansko
OBEC
Holštejn
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Holštejn
TYP
hrad; jeskyně
LOKALIZACE POPISEM
J obce
OBDOBÍ
středověk; pozdní středověk

POPIS

Skromné relikty velkého jednodílného hradu na vápencové skále. Uvnitř hradního jádra se zachovaly relikty čtyřprostorového paláce a dalších staveb. Dochovala se Z a J obvodová kamenná zeď, JZJ od hradu je ve skále hluboký příkop, zde se údajně nacházel most spojující hrad s příjezdovou komunikací od J. Pod hradem leží jeskyně Hladomorna, v níž byly nalezeny doklady o smrti mnoha vězňů hladem. První písemná zpráva hovoří o hradu již v r. 1278, Holštejn zanikl někdy na přelomu 15.-16. stol., protože v r. 1531 je uváděn jako pustý. Severně od hradu leželo městečko Holštejn, jeho relikty v terénu již nejsou patrné, podle zbytků plužiny mohlo mít 13-14 usedlostí. Zachovaly se jen ohraničenější koncentrace stavebních kamenů a keramiky. O městečku mluví zápis z r. 1437.

PODNĚT VYMEZENÍ
Archeologický výzkum; Vizuální průzkum; Neznámý
PŘESNOSNOST VYMEZENÍ
s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Z hradu dochována západní a jižní obvodová kamenná zeď, v areálu hradu jsou dnes patrny pouze nerovnosti po destruovaných budovách a zdech. Ke hradu náleží i j. Hladomorna ( Lidomorna ), která leží přímo pod hradem. Vchod má obrácen k S, tedy k dnešní obci.
JZJ od hradu je ve skále hluboký příkop, zde se údajně nacházel most, spojující hrad s příjezdovou komunikací od jihu.
Ve dnech 1.5. - 18.5. 2010 byl proveden záchranný archeologický výzkum formou dohledu při akci propojení hradu Holštejna s jeskyní Hladomornou podzemní chodbou. Při tomto dohledu bylo zjištěno, že k propojení hradního návrší s podzemní chodbou došlo v dávné geologické minulosti. Na základě stratigrafických pozorování se můžeme domnívat, že k postupnému zasypávání docházelo v průběhu 13. -14. stol. v souvislosti s požárem hradu. Lze konstatovat, že jeskyně nebyla začleněna do systému hradu a jeho věznění. Její funkce snad souvisela s odvodem přívalových vod.

DATUM SCHVÁLENÍ
10. 05. 2000
Stáhnout data v XLS

Zobrazení na mapě

ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE

Území s archeologickými nálezy jsou členěné na základě principu očekávatelnosti a předpokladu výskytu archeologických nálezů v krajině do 4 kategorií:

  • UAN I – území s jednoznačným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN III – území, kde se výskyt archeologických nálezů v současnosti nepředpokládá, ale není možné ho jednoznačně vyloučit,
  • UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.

V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy.

Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.

Režim archeologické památkové péče
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

PRVKY

Archeologické prvky a lokality

Aktuálně chráněné prvky

Digitální dokumenty (MIS)

Všechny dokumenty v MIS

SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY

  • Černý, E., Souchopová, V. Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin. Brno, 1992.

    • AUTORIZACE POPISU

    • Kos Petr, Ústav archeologické památkové péče Brno (10.05.2000)

    ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST

    • NPÚ ÚOP v Brně