Otaslavice - hrad - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

25053

KATEGORIE

ÚAN I

VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA

Ano

Poř. č. SAS

24-24-22/4

KRAJ

Olomoucký kraj

OKRES

Prostějov

OBEC ORP

Prostějov

OBEC

Otaslavice

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Otaslavice

TYP

hrad; pohřebiště mohylové

LOKALIZACE POPISEM

dlouhý skalnatý hřeben nad obcí obtékaný Broděnkou

OBDOBÍ

středověk; datace neurčena

POPIS

Zbytky u nás ojedinělé hradní dvojice na dlouhém skalnatém hřebenu nad obcí, souvisí s rozdělením obce na dvě osady s rozdílnými panskými rody. Tzv. dolní hrad zaujímá konec hřebene, v jeho čele stojí polovina válcové věže, zachována je také půlka vstupní chodbičky v patře s ostěním portálku. Jde nepochybně o raně gotický bergrift. Za bergfritem na severu stál zřejmě palác, z něho a z hradeb se nezachovalo žádné nadpovrchové zdivo. Na méně strmé východní straně vymezuje rozsah hradu val, který se připojuje k plošině na konci ostrožny. Hrad byl postaven koncem 13. stol. a zanikl během 1. pol. 14. stol. Před bergriftem dolního hradu je přes 40 m široká umělá rozsedlina, za níž je pahorek, od něhož se V strana hřebene rozšiřuje do předpokládaného předhradí horního hradu. Ten stál na vyvýšeném místě vyděleném na obou stranách hřebene příčnými příkopy a jeho dispozice je bez podrobného prozkoumání zástavby nezjistitelná (je skryt pod současnou zástavbou). Vznikl snad před r. 1330, zničen byl současně s dolním hradem.

PODNĚT VYMEZENÍ

Vizuální průzkum; Sběr; Neznámý

PŘESNOSNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 200 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Zbytky hradní dvojice na dlouhém skalnatém hřebenu nad obcí, které souvisí s rozdělením obce na dvě osady se dvěma rozdílnými panskými rody.
Tzv. dolní hrad zaujímá konec hřebene v jeho čele stojí polovina odstupněné válcové věže o průměru 11 m a vnitřní světlosti 3 m. Zachována je také půlka vstupní chodbičkyv patře s ostěním portálku.Jde nepochybně o raněgotický bergrift, který není dílem pánů z Kunštátu , jak se soudilo z kamenného kunštátského znakunad portálem. Jan Puška st. totiž hrad vyženil až krátce před r. 1377 a erb svědčí o úpravách, které Kunštáti provedli. Za bergriftem na severu stál zřejmě palác, z něhož a z hradeb se díky píli vesničanů nezachovalo žádné nadpovrchové zdivo. Na méně strmé východní straně vymezuje tozsah hradu valové těleso, které se připojuje k plošině na konci ostrožny. Po těchto Otaslavicích se v letech 1279-1287 píší Mikuláš, Vilém a Přešek z Dubicka, kteří asi hrad založili. Na začátku 14. století držel hrad Vojtěch z vedlejší větve pánů z Medlova (Pernštejna) a 1337 Ondřej a Soběhrd, jejichž příbuznou Annu pojal za ženu již zmíněný Jan Puška st. Hrad byl dobyt buď husity 1423 pod Bořkem z Miletínka, nebo vévodou Albrechtem o rok později (což je pravděpodobnější) a již nebyl obnoven.
Tzv. horní hrad. Před bergriftem dolního hradu je přes 40 m široká, uměle upravená rozsedlina, za níž je pahorek, od něhož se V strana hřebene rozšiřuje do předpokládaného předhradí horního hradu. Ten stál na vyvýšeném místě (60x25 m) se shlukem novodobých domů vyděleném na obou stranách hřebene příčnými příkopy a jeho dispozice je bez podrobného prozkoumání zaástavby nezjistitelná. Vznikl snad před r. 1330, kdy se po něm píše Mikuláš z Otaslavic, jehož rodě zůstal až do konce 15. století. Zničen byl ovšem současně s dolním hradem.
Komplex dvou bezprostředně sousedících hradů a patřících různým držitelům je u nás jevem naprsto ojedinělým. (Plaček 1996, 271-272)

DATUM SCHVÁLENÍ

19. 12. 1997