hrad Kraví Hora - zřícenina - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

25538

KATEGORIE

ÚAN I

VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA

Ano

Poř. č. SAS

24-33-09/6

KRAJ

Kraj Vysočina

OKRES

Třebíč

OBEC ORP

Náměšť nad Oslavou

OBEC

Kuroslepy

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Kuroslepy

TYP

hrad

LOKALIZACE POPISEM

asi 2,5 km JV od Kuroslep nad soutokem Oslavy a Chvojnice

OBDOBÍ

přechod pozdní středověk/novověk

POPIS

7. Kraví hora - Mathildensitz (kat. Kuroslepy - 379 m.n.m.) řeka Oslava 270 m
Na vrcholu výběžku náhorní plošiny nad soutokem Oslavy a Chvojnice tvořící zde malebné a hluboké kaňonovité údolí se nachází zřícenina hradu Kraví hora. Hrad najdeme asi 2,5 km JV od obce Kuroslepy. Tato místa jsou oblíbená mezi trempy ze širokého okolí. Pohnuté osudy hradu se však zdaleka navyrovnají fabulačním schopnostem renesančního kronikáře Václava Hájka z Libočan v jehož Kronice české je hrad Kraví hora velkomoravskou pevností, kam se po porážce Maďary v 10. století uchýlili přeživší velmožové.

Dějiny hradu jsou spjaty s šlechtickým rodem z Náchoda, kdy Hron z Náchoda v roce 1316 vyměnil s králem Janem Lucemburským strategický Náchod ve východních Čechách za Černý Kostelec a Březník. V roce 1338 je připomínán jeho syn Ješek z Náchoda, který daroval poplatný lán v Březníku zdejšímu kostelu jež zdědil po rodičích a toto dosvědčují jeho bratři Hron a Matěj. V roce 1341 jsou jmenováni jeho bratři Hron a Matěj z Náchoda a Matěj je připomínán i roku 1353 (CDM VII, 185, 375; ZDB II, 99). Jako držitel vesnic Kuroslepy a Březníka je v roce 1349 připomínán Ješek z Náchoda. Hrad je poprvé připomínán roku 1367 v predikátu Ješka z Náchoda a Kraví hory, který svědčí na listině o prodeji 19 lánů ve Výškovicích bikupu Albertu ze Šternberka. Hrad tedy musel vzniknout někdy v polovině 14. století. Roku 1373 zvýšil Ješek věno své ženy Skonky na 350 kop na Březníku, Kuroslepích a nově na Brancouzích, Rosicích a na hradě Kraví hora. Brzy poté umírá a dědí po něm synové Ješek, Hron a Leva. V roce 1377 Hron z Kraví hory vložil Ješkovi z Náchoda a Kraví hory 2 díly hradu Kraví hory, 2 poplužné dvory v okolí Kraví hory, 5,5 lánů v Kuroslepích a 4 lány v Březníku s lesy a řekami k hradu náležejícími (ZDB VI, 509). V roce 1379 zapsali Hron a Leva všechno své zboží na Kraví hoře svému bratru Ješkovi z Kraví hory. Ten roku 1387 vložil tvrz(!) Kraví horu s polem, lesem a 6,5 lány, mlýnem a loukou v Kuroslepech bratřím Jindřichovi a Přibkovi z Dřevohostic, kteří se psali ze Šelenberka Šelmberka (ZDB V, 272) (ZDB VII, 526). Oba bratři dobří válečníci využívali rozporů lucemburského rodu ve 14.a 15. století k vlastnímu obohacení. V roce 1390 oba zapsali Přibkově manželce Zdence z Odlochovic 250 kop věna na Kraví hoře. Po smrti Přibka měla jeho žena zapsáno spolu se synem Přibíkem Šípem z Kraví hory na hradě 250 kop věna a soudy o něj trvaly několik let. V roce 1402 tedy pohnala Jindřicha ze Šelenberka, že jí drží úroky ze 200 kop za čtyřia půl roku, roku 1411 pohnala Bohuňka Valentina z Přestavlk, že jí drží její věno Kraví horu. V roce 1420 se spolčila se svými syny Přibkem a Leonardem z Odlochovica s Petrem z Krumsína na zboží Kraví hory. Roku 1408 pohání Václav z Domamyslic Jindřicha ze šelnberka a Kraví hory, že mu a jeho lidem z hradu Kraví hory pobrali dobytek malý i velký. Na počátku 15.století obsadily hrad loupeživí rytíři, kteří z něj vyjížděly na své loupežné výpravy hlavně na statky třebíčského kláštera. Ve smolných knihách jihlavských se dovídáme i jména lupičů z Kraví Hory Vlčka a Šibala (Lysák 1997, 39).
Roku 1406 držel hrad Lev z Náchoda a Zdeňka z Odlochovic (ČMM 1907, 213, P II, 19). V roce 1409 byl hrad v rukou straníku markraběte Prokopa (Neuman, 9)
V roce 1409 byl hrad obléhán znojemskými měšťany, kteří odsud chtěly vypudit loupežnou posádku, což se jim nepovedlo.
Pohusitský držitel hradu Jan Komorovský z Komorovic příbuzný Šelemberků se v roce 1437 píše z Březníka, což může naznačovat, že hrad byl již v této době opuštěn. Nestalo-li se tak, pak jiště nepřežil boření hradů moravskými stavy po roce 1440, namířené proti zbojniským hnízdům. Toto "hradoborectví" bylo osudné mnoha hradům v okolí. A temto hrad patrně zanikl nejpozději v roce 1442. Jan Komorovský se naposledy připomíná v roce 1459 a po jeho smrti král Jiří z Poděbrad daruje statek Kraví horu Matěji z Náchoda a Březníka. V roce 1464 Matěj z Náchoda a Březníka pohání Víta z Kralic z 60 hřiven gr., že mu vzal po tři léta tři desátky v Březníku, Kuroslepích a z Kraví Hory, které přísluší faře v Březníku (PB IV, č.394, 95). Naopak Vít z Kralic pohání Matěje z Náchoda z 10 kop gr., že svévolně drží nivu jeho člověka v Kravohorských lesích (PB IV, č.686, 140). Jindřich z Náchoda odporuje vkladu, že Blud z Kralic v Kuroslepích drží pouze dvůr s dvořákem a tři člověky jiné a on s bratry zbytek statku (ZDB XVI, č.247, 69; č.248, 70). Část statku tedy získali vladykové z Kralic, což se stalo příčinou sporu vyřešeném až po smrti Matěje z Náchoda vítězstvím kralických vladyků. V zápise do desek zemských z roku 1494 je uvedena listina krále Vladislava Jagelonského z 17.5. 1493 Bludovi z Kralic na Kraví horu a ves Kuroslepy je zde výslovně uvedeno: "?před některými časy pro nějaké válečné věci hrad, řečený Kraví hora, dobyt jest od předkův našich a obyvatelův margrabství moravského a potom i zbořen, kterýžto od těch časův až dotudto vždycky pust stojí, od slovutných panoší, kteříž se z Kralic píší, držán byl?" (AČ XVI, 457, ZDB XVI, č.246, 69). Je zde také uvedeno, že král Jiří z Poděbrad udělil tento statek Janu z Pernštejna a ten jej pak vložil Vítovi z Kralic otci výše uvedeného Bluda. Tomuto vkladu do zemských desek odporoval Jindřich z Náchoda, protože Blud z Kralic držel v Kuroslepech pouze dvůr s dvořákem a tři člověky jiné a on s bratry zbytek (ZDB XVI. č.247, 69). Stejný půhon podává Jindřich z Náchoda spolu s bratry bratry téhož roku (ZDB XVI, č.248, 70). Bludův syn Jindřich Kralický z Kralic prodal kromě jiného zboží i pustý zámek Kraví horu Janu Staršímu z Žerotína (ZDB XXVI, 11). Další zmínka je v urbáři náměstského panství z roku 1560, kdy je uvedena ves Kuroslepy s tvrzí a dvorem a pustý zámek Kraví hora a pod ním dvůr panský. Nedaleko hradu se nacházela i dnes zaniklá osada Pěchotín, která mohla tvořit hospodářské zázemí hradu. V roce 1628 je při prodeji náměstského panství Karlem St.z Žerotína Albrechtu z Valdštejna a posléze Janovi z Vartenberka zmíněn i pustý zámek Kraví hora (ZDB XXXIII, 17, 19).
Za pozemkové reformy uskutečněné v letech 1922 až 1924 byla vlastníku náměšťského panství Dr. Jindřichu Haugvicovi zábrána většina lesního hospodářství spolu se zříceninami hradů Kozlov, Kufštejn, Lamberk, Sedlec a Kraví Hora (Hosák 1938, 141-142, 144).

Vrchol výběžku náhorní plošiny chráněné od západu obloukem široké přírodní strže a na jihu skalnatým srázem prudce spadajícím do údolí řeky Oslavy byl vybrán pro staveniště hradu Kraví hora. Staveniště téměř čtvercového půdorysu o rozměrech asi 60 x 60 m je rozděleno průběhem terénu na zvýšené východní hradní jádro a snížený západní parkán plnící funkci hradního předhradí. Celek je pak obklopen 15-25 m širokým příkopem s valem, pouze na jižní straně je chráněný skalnatým srázem. V čele hradního jádra o rozměrech asi 40 x 25 m za hranou příkopu stávala mohutná válcová věž - bergfrit s průměrem 11,5 m a světlostí 5,5 m za níž se krčil palác. Z věže se dodnes dochovalo poloviční torso vysoké 6 m a u paty činí síla zdiva 3,1 m. Věž ještě ve spodní části obtáčel kruhový plášť o šířce 2,5 m a byla vystavěna z lomového lícovaného kamene na vápenou uvnitř vylitou maltu, po 0,4 m vyrovnávaného vrstvou placáků. Užití bergfritové dispozice s válcovou obytnou věží v čele se vzhledem k pozdnímu vzniku hradu jeví jako značný anachronismus. Na opačném jižním konci jádra se nachází zbytek válcové zdi opět obestavěný pláštěm, upravený či vystavěný novodobě v 19.století na vyhlídkovou terasu s altánem, ale vyloučena není ani možnost existence další válcové věže. V jihovýchodním koutu jádra při západní hradbě se nacházel trojprostorový palác o rozměrech 30 x 10 m. Pod hradbou jádra se v parkánu na východní straně nachází oválná prohlubeň lemovaná zdivem, pravděpodobně bývalá studně či cisterna. Ve zdivu se nedochovaly žádné architektonické články ani jakékoliv otvory. Vstup do hradu byl ze severozápadu, kde se před válcovým bergfitem na vnější straně příkopu nachází nástupní plošina s relikty zdiva a vstupním objektem patrně věžovitého charakteru chráněná valem. Odtud vedla cesta na most přes hradní příkop a vstoupila do západního parkánu. Parkán obíhal hradní jádro na západní a jižní straně a vstup do nádvoří hradního jádra byl pravděpodobně v jeho jihovýchodní části. Západní parkánová hradba je zesílena ven vystupující hranolovou baštou umožňující boční postřel příkopu a přilehlé hradby, což představuje progresívní prvek hradního stavitelství. Svou dispozicí i dobou vzniku je Kraví hora velmi blízká nedalékému hradu Holoubek na řece Jihlavě.

PODNĚT VYMEZENÍ

Vizuální průzkum; Sběr

PŘESNOSNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Rozsah území byl vymezen na základě odborného vyhodnocení dostupných informací o výskytu archeologických nálezů.

DATUM SCHVÁLENÍ

07. 11. 2000