Náhledový výřez ÚAN z mapy


ID SAS
26601
KATEGORIE
ÚAN I
VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA
Ano
Poř. č. SAS
24-42-06/9
KRAJ
Jihomoravský kraj
OKRES
Vyškov
OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
Vyškov
OBEC
Březina, Radslavice, Zelená Hora
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Kotáry, Radslavice u Vyškova, Zelená Hora na Moravě
TYP
hrad; zaniklý areál; vojenský tábor; výšinné sídliště; opevnění; jiná archeologická lokalita; neurčený areál
LOKALIZACE POPISEM
Trojúhelníkovitá ostrožna mezi silnicí do Zelené Hory a levým břehem Pustiměřského potoka
OBDOBÍ
mladší paleolit; kultura nálevkovitých pohárů; badenská kultura; únětická kultura; pozdní doba bronzová; mladší doba halštatská; doba laténská; raný středověk 3; raný středověk 4; vrcholný středověk; pozdní středověk

POPIS

Pravěké hradiště o ploše 1,1 ha na trojúhelníkovité ostrožně nad Pustiměřským potokem, opevněné valem a příkopem. Fortifikace sloužila v pozdní době bronzové, době halštatské a slovanské. Bylo doloženo osídlení i v jiných obdobích pravěku. V pol. 13. století zde byl založen kamenný hrad, který byl asi již ve 14. století opuštěn. K poznání složitého vývoje osídlení přispěly sondáže Č. Stani v 60. letech 20. století.

PODNĚT VYMEZENÍ
Archeologický výzkum; Vizuální průzkum; Náhodný nález
PŘESNOSNOST VYMEZENÍ
přesně (do 10 m)

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Ostrožna osídlena již od paleolitu, V pravěku opevněna valem s příkopem. Ve velkomoravském období zde bylo výšinné opevněné hradisko, které přetrvalo až do středověku. V průběhu 13. století zde byl postaven tzv. Pustiměřský hrad, který zanikl v 1. polovině 14. století. Ještě v 15. století byla poloha využita husity, kteří si zde zřídili polní ležení.
Kulturní památkou je pouze vrchol ostrožny, okolní svahy včetně valů a příkopů chráněny nejsou!

DATUM SCHVÁLENÍ
12. 11. 1998
Stáhnout data v XLS

Zobrazení na mapě

ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE

Území s archeologickými nálezy jsou členěné na základě principu očekávatelnosti a předpokladu výskytu archeologických nálezů v krajině do 4 kategorií:

  • UAN I – území s jednoznačným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN III – území, kde se výskyt archeologických nálezů v současnosti nepředpokládá, ale není možné ho jednoznačně vyloučit,
  • UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.

V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy.

Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.

Režim archeologické památkové péče
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

PRVKY

Archeologické prvky a lokality

Aktuálně chráněné prvky

Digitální dokumenty (MIS)

Všechny dokumenty v MIS

SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY

  • Plaček, M. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha, 1996. 291.
  • Klíma, B. Mladopaleolitická kamenná industrie ze Zelené Hory In: Archeologické rozhledy. Praha, 1983. 35, 601-605.
  • Staňa, Č. Pustiměřský hrad In: Archaeologia Historica. Brno, 1993. 18, 181-197.
  • Staňa, Č. Výšinné únětické sídliště na Zelené Hoře u Vyškova na Moravě In: Archeologické rozhledy. Praha, 1986. 38, 46-61.
  • Staňa, Č. Zjišťovací výzkum na hradisku Zelená Hora u Vyškova na Mor. In: Přehled výzkumů. Brno, 1964. 8/1963, 56-59.
  • Čižmář, M. Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. Praha, 2004. 221.
  • AUTORIZACE POPISU

    • Mikulková Blanka, Ústav archeologické památkové péče Brno (12.11.1998)

    ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST

    • NPÚ ÚOP v Brně