Náhledový výřez ÚAN z mapy


ID SAS
2725
KATEGORIE
ÚAN I
VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA
Ano
Poř. č. SAS
03-41-07/1
KRAJ
Liberecký kraj
OKRES
Semily
OBEC ORP
Semily
OBEC
Vysoké nad Jizerou
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Vysoké nad Jizerou
TYP
město; sklárna
LOKALIZACE POPISEM
Střed města, sklárna
OBDOBÍ
pozdní středověk; novověk 1; novověk 2

POPIS

Pravděpodobná poloha středověké sklárny.

Na vytyčené ploše registrovány sídelní aktivity 16. a 17.stol.

Poloha A, B (koordináty - 95 mm od Z s.č. a243 mm od J.s.č., 97 mm od Z s.č. a 239 mm od J.s.č.) - prostor při severním průčelí kostela sv. Kateřiny a mezi domy čp. 6 a 7 - při dozoru nad STL plynovodem zachycena vrstva s koncentrací Fe strusky a zánikový horizont dřevěné stavby (16. - 18. stol.)

Poloha C - (koordináty - 81 mm od Z s.č. a 296,5 mm od J. s.č.) - nám. Dr. K. Kramáře, severní fronta domů - před budovou ZDŠ, zachcen zánikový horizont 16. - 17. stol.
KP: kostel sv. Kateřiny (č.2862, 1725-1743), socha sv. Máří Magd. (č.2865 - 1759), socha sv. J. Nep. (č.2866-1762), socha sv. Ludmily (č.2867), sloup P. Marie (č.2868 - 1777), 2 kříže (č.2869,2870), relié sv. Václava (č.2871), chalupy čp.44,231, studna (č.2872-2874)

1. zmínka 1352 - Wyssoka
letecká prospekce 2002

2007 - V termínu od 20. do 27. června 2007 proběhl v interiéru a bezprostředním okolí domu čp. 209 (53mm/327mm, 659 m) ve Vysokém nad Jizerou záchranný archeologický výzkum, který byl vyvolán plánovanou rekonstrukcí stávajícího objektu. Zkoumaná lokalita, čp. 209, se nachází západně od historického jádra města na původní spojnici na Starou Ves. Jde o roubenou stavbu, která byla postavena na půdorysu pravidelného lichoběžníka o stranách 8,9 - 8,97 a 6,05 - 6,7 m (jde však o stav po dostavbě na západní straně z roku 1914 - původně měla stavba půdorys obdélníka o stranách 5,05 a 8,9 m). Objekt zachovává trojprostorové členění na světnici, síň a komoru (zřejmě i s malým chlévem). Objekt byl podsklepen zděným sklepem s valenou klenbou o rozměrech 2,7 x 3,7 m se šíjí vstupním schodištěm z komory. Strop ve světnici byl záklopový, nad síní a komorou původně povalový. Stavba měla původně kamennou podezdívku následně vyspravenou cihlami. Její výška se pohybovalo okolo 1 m. Od této úrovně byla stavba roubená. Síň a komoru oddělovala stěna L-půdorysu, kde se nacházelo těleso komína. Podle souvztažných písemných zpráv je zřejmé, že stávající roubená stavba byla vystavěna mezi lety 1790 a 1831. Archeologický výzkum se zaměřil na prostor, který bude postižen plánovanými zemními a stavebními pracemi (hloubení inženýrských sítí a statické zajištění objektu). Bylo položeno celkem 6 sond o celkové ploše 10,28 m?. Sondami 1 a 5/07 jsme zkoumali prostor před východním průčelím stavby, sondy 2 a 3/07 postihly západní průčelí a sonda 6/07 prostor průčelí severního. Před jižním průčelí nebylo možné sondu položit, protože zde probíhala komunikace se zpevněným povrchem. V interiéru stavby byla položena sonda pouze v prostoru komory a chléva (sonda 4/07). Ostatní části domu možnost archeologického výzkumu neskýtaly. Prostor pod světnicí byl plně podsklepen a povrch síně byl kryt betonovou mazaninou. Původně jsme chtěli provést sondu do klenebního zásypu sklepa, vzhledem k jeho narušené statice nosných konstrukcí jsme od tohoto záměru ustoupili.V sondách vně objektu byla registrována stratigrafická situace, jenž vypovídala o antropogenních aktivitách, které předcházely stavbě domu, dále souvisely s jeho stavbou a následně také s jeho existencí.
Aktivity sídlištního charakteru, které předcházely stavbě domu, byly prokázány při západním průčelí domu. Šlo o zahloubený objekt 1/07 v sondě 2/07 zaplněný ještě před stavbou domu (pozdější čp. 209) nebo v souvislosti s jeho stavbou. Obdobný relikt sídlištního objektu byl prokázán i v sondě 3/07, zde je však velmi pravděpodobné, že k jeho zaplnění došlo přímo v souvislosti se stavbou domu na městišti čp. 209. Tuto etapu lze datovat do průběhu 16. až počátku 17. století. Cca 50 m západně od zkoumaného prostoru se v 80. letech 20. století uskutečnila drobná zjišťovací sondáž, kterou vedla dr. Hejdová z Umpěleckoprůmyslového muzea z Prahy. Nalezly se zde pozůstatky středověké sklářské huti. Také ojedinělé artefakty svědčí o starších sídelních aktivitách. Jde jak o intruze vrcholně středověké keramiky v mladších kontextech, tak o kamenný dvojkónický přeslen a úštěp jaspisu, které byly nalezeny na bázi objektu 1/07 v sondě 2/07. Tyto artefakty však nelze lépe datovat než do širokého časového intervalu pravěk - středověk. S dobou stavby pozdějšího domu čp. 209, či spíše jeho kamenné podezdívky, souvisí kontext 3 - uloženina, která byla průběžně prokazována v jednotlivých sondách. Jde o uloženinu, která lne k základu kamenné podezdívky, nebyla však prokázána po celé délce sond. Výjimku tvořila sonda 3/07, kde zaplnila starší objekt a zřejmě vyrovnala terén v okolí domu. Je pravděpodobné, že roubená stavba, která se dnes nachází na kamenné podezdívce, nahradila (na konci 18. nebo na počátku 19. století) původní roubenou konstrukci. Tomu by odpovídal i sklep s valenou klenbou (podle archaického vzhledu a rozměru je pravděpodobné, že sklep je starší než vlastní roubená část stavby), a zřejmě i zeď oddělující síň a světnici. Tato zeď nesoucí dnes těleso komína, má zachované stopy po černé kuchyni. Uloženiny deponované nad vrstvou 3 (kontext 2 a 1) souvisely již s dobou existence stávajícího čp. 209 a lze je datovat do 19. a 20. století. Zajímavým nálezem se staly 2 úrovně dlažby z fylitových desek. V sondách 2, 3 a 6/07 jsme registrovali dlažbu (kontext 4), kterou lze datovat do období existence stávajícího domu čp. 209 - do 19. století. V sondě 6/07 byla však objevena starší dlažba (kontext 7), která překrývala podloží a lze ji ztotožnit se starší stavební fází domu, který byl nahrazen stávající roubenou stavbou čp. 209.

PODNĚT VYMEZENÍ
Archeologický výzkum; Vizuální průzkum; Letecká prospekce; Náhodný nález
PŘESNOSNOST VYMEZENÍ
s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Rozsah území byl vymezen na základě odborného vyhodnocení dostupných informací o výskytu archeologických nálezů.

DATUM SCHVÁLENÍ
09. 04. 1997
Stáhnout data v XLS

Zobrazení na mapě

ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE

Území s archeologickými nálezy jsou členěné na základě principu očekávatelnosti a předpokladu výskytu archeologických nálezů v krajině do 4 kategorií:

  • UAN I – území s jednoznačným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN III – území, kde se výskyt archeologických nálezů v současnosti nepředpokládá, ale není možné ho jednoznačně vyloučit,
  • UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.

V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy.

Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.

Režim archeologické památkové péče
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

PRVKY

Archeologické prvky a lokality

Aktuálně chráněné prvky

SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY

  • Prostředník, J. Archeologické výzkumy Okresního muzea Českého Ráje v letech 1996 a 1997 In: Zpravodaj muzea v Hradci Králové. Hradec Králové, 1998. 24, 12-24.
  • Prostředník, J. Archeologické výzkumy Okresního muzea Českého ráje v letech 1997 a 1998 In: Z Českého Ráje a Podkrkonoší. Semily, 1999. 12, 167-198.
  • Profous, A. a kol. Místní jména v Čechách. Praha, 1957. IV, S-Ž, 669.
  • AUTORIZACE POPISU

    • Prostředník Jan, Muzeum Českého ráje (Turnov, Česko) (09.04.1997)

    ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST

    • NPÚ ÚOP v Liberci