Náhledový výřez ÚAN z mapy


ID SAS
28629
KATEGORIE
ÚAN I
VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA
Ano
Poř. č. SAS
25-33-08/3
KRAJ
Zlínský kraj
OKRES
Zlín
OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
Otrokovice
OBEC
Spytihněv
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Spytihněv
TYP
sídliště; opevnění; kostel
LOKALIZACE POPISEM
Asi 300 m V od současného kostela, V pravobřežní zákruty slepého ramene Moravy
OBDOBÍ
raný středověk 4; pozdní středověk

POPIS

Pozůstatky raně středověkého nížinného hradiska se zbytky kostela. Na vývodním okraji polohy se zachovalo torzo valového opevnění - východně od oblouku odvodňovací strouhy starého ramena Moravy (Pohořelický potok). Plocha hradiště byla zjevně poničená posuny koryta Moravy (v 18. stol. ještě čitelné rameno Moravy podél vnitřní straně valu - Lineckeho mapa 1719, 1. vojenské mapování). Výzkumem valu a přilehlých ploch v r. 1961 (ArÚ Brno, B. Novotný) bylo doloženo datování budování fortifikace spíše do období 12. století. Sběry v bezprostředním okolí (poloha Rybníky) dokládají také středohradištní osídlení. Porostní příznaky na leteckých snímcích snad poukazují na stopy hlavního okruhu opevnění oválného tvaru, ke kterému muselo na SV přiléhat předhradí s objektem kostela.
V novém korytě Moravy v l. 1937-1939 byly odhaleny základy zaniklého kostela. Jde zjevně o pozůstatky velkofarního kostela, zmiňovaného v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z r. 1141. O stavbě jsou již z poloviny 16. stol. zprávy, že je ohrožována řekou Moravou. V r. 1622 byl kostel vypleněn císařským vojskem a kolem r. 1630 úplně zničen povodní. Ruiny kostela jsou zmiňovány v r. 1667 a jsou zachycené i na mapě Norberta W. von Lineckeho z r. 1719. Výzkumem v 30. letech 20. stol. a revizním průzkumem v r. 2012 byly doloženy stavební fáze z 15. stol. Existenci dalšího kostela, který se měl sesunout do koryta Moravy v dnešní poloze "Na Pískách", jak dokládá místní tradice, nenasvědčují žádné relevantní zdroje.

PODNĚT VYMEZENÍ
Archeologický výzkum; Vizuální průzkum
PŘESNOSNOST VYMEZENÍ
s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Vymezeno na základě terénních zjištění, archeologického výzkumu, historických mapových podkladů, digitálního modelu reliéfu DMR5g (© ČÚZK) a leteckých kolmých snímků ortofoto.

NOVOTNÝ, B., 1978: Výzkum přemyslovského ústředí „Castrum Zpitignew" z 11.-12. století a rekonstrukce jeho údělu v archeologických a písemných pramenech, Archaelogia Historica 3, Brno, str. 183-215. (https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/139224/2_ArchaeologiaHistorica_03-1978-1_21.pdf)

Kohoutek, J. 2006: Přerov a Spytihněv, správní centra východní a střední Moravy v raném středověku. Archaeologia historica 31, Brno, s. 67-74. (https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/140656/2_ArchaeologiaHistorica_31-2006-1_6.pdf)

KOHOUTEK, J-VÁCHA, Z.-VRLA, R., 2005: Výzkum středověké architektury na Zlínsku IV., Archaeologia historica 30, 67-77. (https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/140612)

DATUM SCHVÁLENÍ
21. 04. 2000
Stáhnout data v XLS

Zobrazení na mapě

ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE

Území s archeologickými nálezy jsou členěné na základě principu očekávatelnosti a předpokladu výskytu archeologických nálezů v krajině do 4 kategorií:

  • UAN I – území s jednoznačným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN III – území, kde se výskyt archeologických nálezů v současnosti nepředpokládá, ale není možné ho jednoznačně vyloučit,
  • UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.

V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy.

Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.

Režim archeologické památkové péče
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

PRVKY

Archeologické prvky a lokality

Aktuálně chráněné prvky

SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY

  • Červinka, I. Archeologické zprávy z okolí Uherského Hradiště In: Časopis Vlasteneckého spolku musejního. Olomouc, 1899. 16, 42.
  • Codex diplomaticus Regni Bohemiae. 1, 382.
  • Hosák, L. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha, 1938. 371.
  • Hanák, K. Nález zbytků románského kostela na morav. Slovácku In: Sborník Velehradský. Uherské Hradiště-Velehrad, 1939. NŘ 10, 23.
  • Hrubý, V. Osídlení uhersko-hradišťského okresu v době hradištní In: Sborník Velehradský. Uherské Hradiště-Velehrad, 1941. NŘ 12, 62.
  • Červinka, I. Slované na Moravě a říše Velkomoravská. Brno, 1928. 132.
  • Snášil, R. Výstava "Počátky dějin Spytihněvi" In: Slovácko. Uherské Hradiště, 1991-1992. XXXIV-XXXV, 202-204.
  • Novotný, B. Výzkum slovan.hradiště z 10.až 12.století u Spytihněvi In: Slovácko. Uherské Hradiště, 1962-1963. IV-V, 9-11.
  • AUTORIZACE POPISU

    • Vaškových Mirek, Slovácké muzeum (21.04.2000)

    ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST

    • NPÚ ÚOP v Kroměříži