Náhledový výřez ÚAN z mapy


ID SAS
28653
KATEGORIE
ÚAN I
VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA
Ano
Poř. č. SAS
25-33-12/2
KRAJ
Zlínský kraj
OKRES
Uherské Hradiště
OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
Uherské Hradiště
OBEC
Modrá
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Modrá u Velehradu
TYP
sídliště; pohřebiště; kostel; zaniklý areál
LOKALIZACE POPISEM
Vpravo od silnice St.Město - Modrá, na návrší nad zatáčkou vpravo do Modré.
OBDOBÍ
období had-lta; mladší doba římská; středověk - novověk; raný středověk 3; raný středověk 4

POPIS

Základy velkomoravského kostela objeveného roku 1911 J.Nevěřilem. V letech 1953-1954 zde AÚ ČSAV a Moravské muzeum Brno provedli revizní výzkum, jenž potvrdil velkomor. stáří kostela a objevil pohřebiště se 37 kostrovými pohřby (také velkomoravské). Pohřby byly provázeny četnými milodary (náušnice ze stříbra či bronzu, náhrdelník ze skleněných korálů, přívěšek s antickou gemou...).
Vlastní velkomoravský kostel měl loď o velikosti 910 x 700 cm a kněžiště 450 x 410 cm. Vnitřek lodi byl členěn čtyřmi podpěrami. V okolí kostela se našli pozůstatky po předpokládaném dřevěném ohrazení. Ještě ve 13.století kostel sloužil jako provizorium při stavbě velehradského kláštera. Zmínka o tom je k roku 1228. Lokalita vyhlášena NKP. Výzkumem z roku 1967 pak zde ještě objeven objekt (zásobnice) z mladohradištního období.
Zbytky kostela stávaly v trati U Božího Syna nejspíše ještě v 2.pol. 17.stol., posléze byl použit jako zdroj stavebního materiálu při výstavbě domků přímo v Modré.

Aktualizace 2001: Ve dnech 30. 7. - 15.8. 2001 proběhl menší výzkum na parcele sochaře Otmara Olivy, 100 m jihozápadně od základů velkomoravského kostelíka (trať Hrubý díl - Díl u Božího Syna). Podařilo se prozkoumat pozůstatky zahloubeného obydlí z období přelomu halštatu a laténu se zbytky dvou otopných zařízení. Početné byly nálezy keramiky, mazanice s otisky proutěné konstrukce, zvířecích kostí. Výzkum částečně navázal na výzkum dr. Galušky z roku 1997. Výzkum by měl v budoucnosti pokračovat.

Aktualizace 2003: V průběhu měsíců duben - říjen 2003 pokračoval předstihový výzkum ( ve spolupráci s L. Galuškou) v trati "Hrubý Díl", přibližně v rozsahu 60 - 100 m jižně od základů velkomoravského kostela. Podařilo se zachytit jak objekty (sídlištní jámy) z období časného laténu, období římského (3. - 4. století n. l.), tak i z období Velké Moravy, včetně 8 kostrových hrobů s bohatou výbavou a také pece z období 11. - 12. století.

Aktualizace 2005: V průběhu měsíců červenec - říjen 2005 byl proveden záchranný výzkum související s pokládáním kabelu přes archeoskanzen. Výzkum se soustředil na plochu za bránou archeoskanzenu, severně od informačního centra a před skanzenem samotným (výstavba pohostinství firmou STAVEKO). Objeveny byly celkem 3 objekty z období časného laténu (2 jámy a jedna zahloubená chata), pec z mladší doby římské (zlechovský horizont) a dva velkomoravské kostrové hroby bez výbavy.

Aktualizace 2006: V měsíci červenci provedena zjišťovací sondáž u brány skanzenu a v zahradě ovcí. Objeveny 2 objekty z období časného laténu a objekt s pecí z období Velké Moravy.

Aktualizace 2009: V měsíci červenci proveden předstihový výzkum v jihozápadní části skanzenu. Objevena zahloubená chata z obdboí časného laténu a destrukce pece z období Velké Moravy.

Aktualizace 2011: V měsíci listopadu proveden záchranný výzkum cca 100 m jihovýchodně od skanzenu v místech budované tzv. Živé vody" - rybníka a koupaliště na Hotelem u skanzenu. Při bagrování svahu byla narušena dehtová jáma typického tvaru, která byla následně prozkoumána a zdokumentována. Jámu nebylomožné blíže datovat pro absenci jakéhokoliv chronologického materiálu, rámcově ji můžeme zařadit do období raného středověku.

PODNĚT VYMEZENÍ
Archeologický výzkum; Vizuální průzkum
PŘESNOSNOST VYMEZENÍ
přesně (do 10 m)

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Rozsah území byl vymezen na základě odborného vyhodnocení dostupných informací o výskytu archeologických nálezů.

DATUM SCHVÁLENÍ
21. 02. 2000
Stáhnout data v XLS

Zobrazení na mapě

ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE

Území s archeologickými nálezy jsou členěné na základě principu očekávatelnosti a předpokladu výskytu archeologických nálezů v krajině do 4 kategorií:

  • UAN I – území s jednoznačným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN III – území, kde se výskyt archeologických nálezů v současnosti nepředpokládá, ale není možné ho jednoznačně vyloučit,
  • UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.

V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy.

Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.

Režim archeologické památkové péče
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY

  • Nevěřil, J. Archeologické vykopávky na Velehradě roku 1911 In: Našinec. 1911. 47.
  • Cibulka, J. K novému archeologickému průzkumu na historické půdě Starého Města - Velehradu In: Duchovní pastýř. Praha, 1954. IV, 97.
  • Hochmanová, V., Hrubý, V., Pavelčík, J. Kostel a pohřebiště z doby velkomoravské na Modré u Velehradu In: Časopis Moravského muzea, Vědy společenské. Brno, 1955. 40, 42-126.
  • Nekvasil, J. Tři drobné nálezy z okolí Uherského Hradiště In: Z dávných věků. Brno, 1950. II, 220.
  • Nevěřil, J. Velehrad v obrázcích, poznámky k archeolog. bádání na Velehradě In: Sborník Velehradský. Uherské Hradiště-Velehrad, 1940. 11, 78.
  • Cibulka, J. Velkomoravský kostel v Modré u Velehradu a začátky křesťanství na Moravě. 1958.
  • AUTORIZACE POPISU

    • Vaškových Mirek, Slovácké muzeum (21.02.2000)

    ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST

    • NPÚ ÚOP v Kroměříži