tzv. ostrov sv. Jiří, středověké jádro města - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

28701

KATEGORIE

ÚAN I

VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA

Ano

Poř. č. SAS

25-33-17/1

KRAJ

Zlínský kraj

OKRES

Uherské Hradiště

OBEC ORP

Uherské Hradiště

OBEC

Uherské Hradiště

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Uherské Hradiště

TYP

jiná archeologická lokalita; sídliště; opevnění; kostel; zaniklý areál; město; neurčený areál

LOKALIZACE POPISEM

historické jádro města a jeho nejbližší okolí

OBDOBÍ

pravěk; období popelnicových polí; doba laténská; středověk; raný středověk

POPIS

Součást velkomoravské sídelní aglomerace Staré Město - Uherské Hradiště - Modrá. Vzhledem k významu uvádíme i přesto, že lokalita je téměř zničena středověkou a novověkou výstavbou a tudíž intenzita osídlení a celkový rozsah hradiště nejsou zcela jasné. Předpokládá se osídlení již v předvelkomoravském horizontu, už tehdy snad bylo hradiště opevněné palisádou a rameny řeky Moravy. Vedle četných dokladů dílenských objektů je třeba zmínit i nálezy zděných (v několika případech sakrálních) staveb a přítomnost jezdecké nobility na lokalitě. Nálezy i z pravěku.

Především na základě výzkumů R. Snášila a R. Procházky se dnes předpokládá, že osídlení nynějšího území středu, resp. intravilánu Uherského Hradiště lze vztáhnout snad již k převelkomoravskému horizontu. Dřívější osídlení trvalejšího rázu nebylo vzledem k močálovitému terénu souostroví nejspíše možné. Přesto se z jádra města dochovalo několik ojedinělých pravěkých nálezů (z. doby bronzové, z laténského osídlení) a řada neolitických či eneolitických nálelzů pochází z koryta či těsné blízkosti řeky Moravy. Slovanské i pozdější středověké osídlení bylo založeno na dvou sousedních ostrovech uprostřed snad i šestidílného souostroví v inundaci při soutoku Olšavy s Moravou. Oba ostrovy dělilo rameno Moravy, které od 15. století neslo název Rechla. Snad již předvelkomoravské a jistě středohradištní osídlení bylo opevněné palisádou a rameny řeky Moravy. Vedle četných dokladů dílenskch objektů (zprac. bronzu, kostí a jiné) je třeba zmínit i nálezy zděných ( v několika případech sakrálních) staveb na několika ( 8 ?) místech přímo v inrravilánu pozdějšího města a přítomnost jezdecké nobility na lokalitě. Dosavadní výzkumy potvrzují diskontinuitu mezi závěrem středohradištního osídlení a počátky středověkého města. Vznik vlastního středověkého města lze klást do období mezi lety 1253-1257, kdy na ostrově, na němž stála kaple sv. Jiří, patrně velmi starého založení, vzniklo z popudu Přemysla Otakara II. vlastní město s výrazně strategickou funkcí. Nově založené město pokrylo přibližně rozsah předchozího středohradištního osídlení. Kolonizováno bylo jednak lidem z královských Kunovic, jednak osadníky z velehradského Starého Města. Odtud plyne také existence dvou náměstí i různého dne trhů.V roce 1258 se město jmenovalo Nový Velehrad, poprve se pojmenování Hradiště objevuje roku 1297. Již v 15. století se město rozšiřovalo i za hradby. Jádrem města byly Dolní a Horní rynk a k nim přilehlé ulice. Farním kostelem se stala původní, posléze přestavěná kaple sv. Jiří. Řada archeologických výzkumů ve středu města prokázala dílenské provozy zpracovávající kovy, sklo, kůži i zabývajícími se potravinářskou činností. Ze specializovaných řemesel je třeba uvést ševcovství, řemenářství, brašnářství, výrobu pošev nožů,, dýk a mečíků. Město mělo řemeslnicko-zemědelský charakter s postupným přerůstáním do zemědělsko-řemeslnického rázu. Na svém strategickém, obranném poslání neztratilo město ani v baroku, kdy důkladným zděným opevněním s bastiony dostalo ráz vodní pevnosti.
Aktualizace 2001: kolem UAN I bylo vytvořeno UAN II.
Aktualizace 2011: V roce 2010 proveden záchranný archeologický výzkum na Mariánském náměstí (č. p. 46) a na Masarykově náměstí (č. p. 357). V obou případech při rekonstrukčních pracích domů zachyceny a zdokumentovány středověké (14. - 15.) a barokní vrstvy s nálezy keramiky.

Aktualizace 2005:
Roku 2005 při stavbě polyfunkčního domu na ulici Hradební (výzkum P. Vituly z roku 1993) byla narušena vrstva z obdboí novověku (cca 19. století) o mocnosti cca 25 cm, která obsahovala nálezy 4 velkých zvířecích kostí, pravděpodobně z hovězího dobytka.
Při úpravách budovy unvitř římskokatolické fary na Masarykově náměstí v Uh. Hradišti byly v hloubce 50 cm pod podlahou objektu objeveny nálezy keramiky datované přibližně do 17. - 18. století (zlomky okrajů, vykuřovadlo) a železné hřebíky.

Aktualizace 2009: Záchranný archeologický výzkum v souvislosti s rekonstrukcí kanalizační sítě: ulice Dlouhá, Sojákova, Komenského a Kollárova - zachyceny pozůstatky středověké fortifikace ze 14. - 15. století, konkrétně hradebního příkopu s palisádou (Dlouhá a Sojákova), kamenné hradby (Komenského nám. a v ulici U Reduty). Dále v souvislosti s výstavbou OD Billa v prostoru vedle autobusového nádraží zachycena část barokního opevnění. V ulici Mlýnská v JV části intravilánu při výstavbě hotelu zachyceno rameno Moravy, které tvořilo původní náhon a ojedinělé nálezy keramiky z 15. století.

Aktualizace 2011: Při rekonstrukci tzv. Reduty - Jezuitské koleje na Masarykově náměstí proveden záchranný archeologický výzkum barokního sklepení a pod ním zachycené středověké a velkomoravské vrstvy (směrem k ulici Nádražní). Dále byl proveden záchranný výzkum na Mariánském náměstí - dům č. 321 (drogerie Hrebenár), kde byla ve dvoře traktu objevena vrstva - dno objektu s podlahou z dubových prken ze 14. století.

PODNĚT VYMEZENÍ

Archeologický výzkum; Náhodný nález

PŘESNOSNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Rozsah území byl vymezen na základě odborného vyhodnocení dostupných informací o výskytu archeologických nálezů.

DATUM SCHVÁLENÍ

04. 08. 2000