Kumburk - hrad - k.ú. Syřenov - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

2971

KATEGORIE

ÚAN I

VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA

Ano

Poř. č. SAS

03-43-07/1

KRAJ

Liberecký kraj

OKRES

Semily

OBEC ORP

Semily

OBEC

Syřenov

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Syřenov

TYP

hrad

LOKALIZACE POPISEM

900 m JVV od myslivny "Na oboře".

OBDOBÍ

vrcholný středověk; pozdní středověk

POPIS

Hrad založen na počátku 14.stol. (Markvartici), v r.1658 zbořen Leopoldem. Hrad stojí na dominantním vysokém kopci; vstup tvoří spirálově vedená komunikace.
Více stavebních fází :
1.fáze - hrad s plášťovou zdí;
2.fáze - dostavba paláce srostlého s obytnou věží (bloková dispozice) ;
opevnění doplněno o menší flankovací okrouhlou věž.
2001,2002 - rekognoskace lokality v souvislosti se statickým zajištěním reliktů zdí

2007 - V termínu od 10. srpna do 6. září 2006 a dále v 8. - 10. listopadu 2006 proběhl záchranný archeologický výzkum na hradě Kumburku (k. ú. Syřenov, okr. Semily). Jde o kulturní památku zapsanou ve státním seznamu nemovitých kulturních památek pod čísle rejstříku 22941/6-2798. Záchranný výzkum se zaměřil zejména na prostor druhé hradní brány (sonda 2/06), kde měly následně proběhnout konzervační práce reliktů zdiva této brány a v souvislosti s tím též statické zajištění báze torza okrouhlé (tzv. Panenské) věže (sondy 1 a 4/06). Stavební práce provádělo Sdružení pro záchranu hradu Kumburku pod vedením stavitele Tomáše Šimůnka. Další záchranné práce proběhly u první hradní brány (sondy 3, 3A - 3C/06). Při vybírání stavebního materiálu pro dozdění velké kaverny v hmotě jižní hradby došlo k odhalení reliktu objektu navazujícího na jižní pilíř první brány.
Záchranný archeologický výzkum, který proběhl na jižním úpatí tzv. okrouhlé věže, odhalil stratigrafickou situaci, která díky nově objeveným reliktům zdiva korespondovala nejenom se stavebním řešením druhé hradní brány, nýbrž i s tělesem okrouhlé věže. V sondě 1/2006 byla pod dvěma uloženinami (vrstva 1 a 2) odhalena vápennou maltou zpevněná skála (báze vrstvy 2). Tato substrukce byla na jižním a východním okraji zakončena tarasní zídkou (kontext 901) vyzděnou přímo na skálu z druhotně použitých pískovcových armatur, které byly doplněny ojedinělými čedičovými kameny. Tato zídka byla na západním okraji přizděna "na tupo" k severnímu pilíři druhé hradní brány. Při výzkumu jsme objevili jak stavební vrstvu této zdi (kontexty 5 a 5a), tak i uloženiny související s její destrukcí. Význam celé zděné konstrukce lze hledat zejména ve statických důvodech - zeď přizděná k severnímu pilíři druhé brány zároveň tvořila taras jižní úpatí skály pod okrouhlou věží. Maltou vylitá vrstva 2 původně tvořila jakési zděné opláštění skály a staticky zajišťovala jižní část základu okrouhlé věže.
Podobné konstrukce a úpravy povrchu skály byly objeveny v sondě 2/2006, která navazovala na východní straně na jižní pilíř druhé brány. Povrch čedičové skály byl také prolit maltou a jižní úpatí bylo zakončenou terasovitými tarasy.
Z celé nálezové situace je zřejmé, že stavitele vedly k těmto složitým zděným konstrukcím zejména statické důvody. Čedičové sloupy, které vystupují na povrch pod úhlem cca 60?, jsou rozvolněné a přes svou hmotnost nestabilní. Veškeré úpravy povrchu a stavby tarasních zídek souvisely s jejich zpevněním.
Otázkou zůstává datování nálezové situace. Podle nalezené stratifikované keramiky je zřejmé, že celá konstrukce v 15. století již stála (keramika z počátku 14. století s nálepy malty udává relativní datum post quem pro tuto výstavbu). Podle stavebně historického průzkumu došlo ke stavbě okrouhlé věže a druhé brány došlo v desetiletí mezi roky 1360 a 1370. Otázkou však zůstává, zda konstrukce tarasní zdi s touto etapou souvisela nebo zda byla vystavěna později v souvislosti s možnými posuny základového zdiva okrouhlé věže (statické poruchy trápily tento objekt zřejmě již od počátků jeho výstavby). Každopádně je zřejmé, že jako stavební materiál byly druhotně použity pískovcové armatury z nějaké starší stavby.
V rámci statického zajištění okrouhlé věže bylo nutné archeologicky zdokumentovat i její interiér. Byla zde položena sonda 4/06, v rámci které byla odebrána destrukce zdiva a svrchní úroveň hlinitopísčité výplně do hloubky 0,2 m. K destrukci věže došlo podle nalezených artefaktů již v průběhu raného novověku. Zajímavým nálezem se stala garnitura železných pout, původně propojených řetězem, jenž byl zazděn do východního průčelí interiéru. Díky tomuto nálezu lze lépe interpretovat dvě stavební fáze registrované v hmotě zdiva okrouhlé věže. Jde zde zejména o dvoufázové zřízení vstupu a zaklenutí temného přízemí věže segmentovou valenou klenbičkou s otvorem ve stropě o průměru cca 0,75 m). Podle nálezu okovů a poněkud nestandardních konstrukčních úprav ve stropě se jako velmi pravděpodobná jeví interpretace přízemí okrouhlé věže jako vězení (temnice, "hladomorna"). Záchranný výzkum, který se uskutečnil v prostoru za první hradní bránou, odhalil základy nejméně dvouprostorového objektu, kde první místnost byla zděná a druhá měla pouze kamennou podezdívku s následnou dřevěnou nástavbou.
Jde o pravoúhlý objekt obdélníkového půdorysu o celkových vnějších rozměrech 9 x 4,7 m. Zděná místnost měla vnitří rozměry 4,2 x 3,3 m, vnější rozměry 6,16 x 4,12 m; obvod je tvořen zdmi č. kontextu 501, 502, 503, 506, 507, 508. Místnost s dřevěnou nástavbou měla vnitřní rozměry 1,85 x 4,2 m. Celková užitná plocha obou místností byla 21,63 m? (13,86 m? a 7,77 m?). Na severní straně zděné stavby je zachován vstup o šířce 1,1 m,; šířka zdi se pohybuje mezi 0,76 m (severní stěna) - 0,94 m (východní stěna), Ve stěně jižního pilíře (507) je proraženo střílnové okno. Zdivo objektu je oboustranně lícováné s litým jádrem. Stavební materiál představuje čedič, který je pojen kvalitní vápennou maltou, zachovalo se minimálně 6 řádků zdiva (výška dochovaného zdiva se pohybuje mezi 0,71 - 1,07 m u východní stěny, 0,765 - 0,88 m - zeď 502; 0,49 - 0,72 m u severní zdi č.kontextu 501). Východní zeď je na tupo přizděna k jižní hradbě (506) bez provázání, což svědčí o nestejném stáří obou zdí.
V jihovýchodním rohu se nachází podstavec dvouprostorového topeniště, které do zděné místnosti ústilo ve formě otopného bezkouřového zařízení (kachlová kamna), druhá místnost, kde se se nacházelo otevřené ohniště, sloužila nejspíše jako černá kuchyně. Zděná místnost byla omítnutá a líčená vápenným nátěrem, ve kterém se dochoval negativ po dřevěné lavici s nosnými sloupky. Ty byly napevno ukotveny do lité maltové podlahy. Lavice obíhala vnitřní prostor podél jižní hradební zdi a východní a části severní zdi v celkové délce 9,6 m. Výstavbu objektu lze spojovat až s nejmladší stavební etapou hradu. První brána byla vystavěna spolu s vnějším dělostřeleckým opevněním mezi lety 1454 až 1460. Tato stavba pochází až z následné etapy, kdy došlo k zazdění branky pro pěší, která se nacházela v jižní části první brány. Je pravděpodobné, že ke stavbě došlo ještě v závěru 15. století, objekt zřejmě plnil strážní funkci až do konce existence hradu, který je datován cca k roku 1658 (1659).

2009
V termínu od 9. do 12. září 2008 proběhl záchranný archeologický výzkum na hradě Kumburku (k. ú. Syřenov, okr. Semily). Jde o kulturní památku zapsanou ve státním seznamu nemovitých kulturních památek pod číslem rejstříku 22941/6-2798. Záchranný výzkum se zaměřil na jižní okruh parkánové hradby, která obkružuje hradní jádro. V úseku dlouhém cca 20 m západně od okrouhlé věže bylo zdivo parkánové zdi značně rozvolněné, nacházela se zde řada kaveren. Z tohoto důvodu bylo nutné provést statické zajištění koruny i obou líců zdiva (stavební práce provedlo Sdružení pro záchranu hradu Kumburku pod vedením stavitele Tomáše Šimůnka).
Hrad Kumburk byl založen na stejnojmenném vrchu s nadmořskou výškou 642 m (ZM 10: 03-43-07, koordináty ZSČ/JSČ: 1) 339/4 mm; 2) 398/6,5 mm; 3) 397/12 mm, 4) 391,5/13 mm; 5) 387/9 mm; 6) 389/5 mm). Nachází se cca 7 km JV od Lomnice nad Popelkou a 5 km vzdušnou čarou západně od Nové Paky. Tyčí se nad jičínskou kotlinou, kterou spolu s Táborskou a Novopackou vrchovinou uzavírají na východním a severovýchodním okraji.
Záchranný archeologický výzkum, který proběhl v roce 2008 v souvislosti se statickým zajištěním jižní parkánové hradby u okrouhlé věže, ověřil stratigrafickou situaci v řešeném prostoru. Vedle pochozí úrovně recentního (resp. subrecentního stáří) byla nalezena mohutná uloženina, kterou tvořila destruovaná hmota zdiva parkánové hradby a výše položené zástavby hradního jádra. Tento zánikový horizont lze datovat nejdříve do závěru 16. resp. průběhu 17. století. Výzkumem nebyly ověřeny počátky stavby parkánové hradby, protože v žádné ze sond nebylo dosaženo úrovně skalního podloží. Právě v nadloží skalního podloží lze předpokládat zjištění stavební vrstvy a deponii uloženin z období existence parkánové hradby. Technologie statického zajištění bloku zdiva parkánu však nevyžadovalo stavební zásahy od úrovně základu hradby, proto byl výzkum proveden pouze v míře nezbytně nutné. Přesto došlo v sondách 7 a 8/2008 k zajímavému zjištění. Byly zde objeveny 2 stavební fáze parkánové zdi, které následně korespondovaly se stavbou okrouhlé věže. V sondě 7 a 8 byl zjištěn blok oboustranně lícované zdi s litým jádrem (kontext 901, síla zdi 1 m). K této zdi je na spáru přizděna zeď 902 (také oboustranně lícovaná s litým jádrem, síla 0,5 m).
Na základě vertikálních i horizontálních stratigrafických vztahů lze naznačit následující stavební vývoj: 1) nejprve došlo ke stavbě parkánové zdi 901, 2) dále k ní byla přizděna zeď 902 3) takto vzniklý blok zdiva o síle 1,5 m byl využit jako severní základ okrouhlé věže.
Podle stavebně historického výzkumu byly okrouhlá věž, druhá brána i parkánová zeď vystavěny v rámci stavební etapy mezi lety 1360 a 1370. Výzkum v sondě 7 odhalil stavební fázi (kontext 901), která předcházela stavbě okrouhlé věže i fázi (kontext 902), která již se stavbou věže přímo souvisela.
Okrouhlá věž byla postavena na výrazně zešikmeném skalním výběžku. Ze statických důvodů byla východní část věže založena o šest metrů níže než úroveň podlahy přízemí. Tímto způsobem došlo k obezdění celé skalky, které bylo doplněno kubusem tarasní zdi objeveném při archeologickém výzkumu v roce 2006. Bylo zřejmé, že se stavitel snažil okrouhlou věž staticky zabezpečit, protože rozvolněné čedičové sloupy neposkytovaly stabilní staveniště.
Veškeré statické zásahy však nezabránily tomu, aby se věž v polovině 19. století nezřítila. Tomu přispělo nejen nestabilní podloží, ale také technologie přístavby parkánové zdi, která nebyla vhodně zvolena. Vzájemně neprovázané zdi (kontext 901 a 902) neposkytovaly kvalitní bázi pro stavbu okrouhlé věže.
2011 - V souvislosti se statickým zajištěním západního úseku parkánové zdi proběhl v srpnu a září 2011 výzkum formou dohledu. Při zemních pracích byla částečně narušena vrstva, která se skládala z reliktů zdiva destruovaného z úrovní horního hradu. Ojediněle se v hmotě uloženiny nalezly i keramické fragmenty (VS2-NO1). Obnažená koruna zdiva byla zdokumentována, následně hloubkově dospárována a staticky zajištěna. Při dokumentaci byla opětovně potvrzena dvoufázová výstavba parkánové zdi (viz ZAV 86/2008).

PODNĚT VYMEZENÍ

Archeologický výzkum; Vizuální průzkum; Letecká prospekce; Geofyzikální a jiný průzkum; Sběr; Náhodný nález

PŘESNOSNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Rozsah území byl vymezen na základě odborného vyhodnocení dostupných informací o výskytu archeologických nálezů.

DATUM SCHVÁLENÍ

09. 04. 1997