Náhledový výřez ÚAN z mapy


ID SAS
3305
KATEGORIE
ÚAN I
VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA
Ano
Poř. č. SAS
04-31-17/1
KRAJ
Královéhradecký kraj
OKRES
Náchod
OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
Broumov
OBEC
Adršpach
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Dolní Adršpach
TYP
hrad; zaniklý areál
LOKALIZACE POPISEM
Poloha "Starozámecký vrch", cca 550 m západně od křížení lesní cesty a železniční tratí pod Dolním Aršpachem
OBDOBÍ
vrcholný středověk

POPIS

Zříceniny hradu na severním okraji pískovcového skalního města. Hrad byl založen na vrcholové pseudoostrožně s pískovcovými skalními útvary. Jeho dispozice byla trojdílná. Jižní a střední část hradu na jihu a západě opevňuje dvojice valů a příkopů. Vstupní komunikace do hradního areálu směřovala od JV nároží podél východního boku. Jižní hradní jádro lichoběžného půdorysu vyplňovala obytná stavba, krytá od jihu dvojicí skalních bloků, propojených snad štítovou zdí. Na další dvojici skalních bloků byla založena stavba se zděnými základy. Střední část dispozice tvoří především volná plocha rozměrného nádvoří, ke kterému na severní straně přiléhalo stavení se studnou při západním průčelí a k východnímu boku se přikládal jednoprostorový podsklepený objekt. Východní hradní jádro na výrazném skalním suku bylo odděleno od zbytku hradu skalními věžemi a bylo přístupné přes dřevěné stavení. Jižní a západní stranu jádra zajišťovala masivní zděná hradba.

PODNĚT VYMEZENÍ
Vizuální průzkum; Sběr; Náhodný nález
PŘESNOST VYMEZENÍ
přesně (do 10 m)

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Hrad poprvé doložen před rokem 1348 jako královský, pak šlechtický; po roce 1438 koupen a zničen slezskými městy, na počátku 16.století se uvádí jako pustý. Hrad patrně založen králem Janem Lucemburským (Čížek-Slavík).

Hrad se nachází na pískovcové pseudoostrožně a ve východní části je do jeho dispozice zahrnuto i několik věžovitých skalních bloků. Hradní komplex lze rozdělit na následující části:

1) SSV až VSV hradní jádro. Skalní blok o rozměrech cca 30x10 m je přístupný přes schodiště rozčleněné do 2 částí baštovitým úvarem movodobého původu. Svislá spára jej rozděluje na Z a V polovinu. Západní polovina je na jihu a západě vymezena středověkým zdivem z hrubých kvádrů z lomového kamene, která na S přechází ve zdivo novověké. Skalní blok je členěn několika terasami se schodištními stupni. Východní polovině bloku dominují tři "samostatné" skalní bloky s výraznými drážemi po pravoúhlé stavbě a stopami po zarovnané podleze s drobě¨nějšími drážemi.

2) SSZ rovinnou část o rozměrech cca 30x40 m. Na Z a SZ je vymezena nízkým valem přecházejícím do skalního hřebene, v SZ rohu se nachází zbytek bašty - zdivo od ní vedoucí východním směrem je ukončeno na okraji skalní spáry. V severovýchodním rohu této rovinné části jsou patrné zbytky dvou staveb: 2 až 3 - prostorovéhé stavby, u jejíhož jihozápadního nároží se nachází hradní částečně obezděná studna či cisterna a na ni v pravém úhlu navazující1-prostorové podsklepené stavby, která je přiložena na východníobvodovou zeď.

3) JJZ jádro.

4) 2 do skály vytesané příkopy a 2 valy, které chrání hrad ze západu.


Z areálu hradu známy již z dřívějších dob archeologické nálezy. Dnes již nezvěstný je železný dvouruční meč (podvrh?) a železná sekera. Ve zbírkách muzea v Broumově je uložena železná sekery údajně pocházející z Adršpachu, její lokalizace je však značně problematická.

7.4.1976 provedl L.Jirásek sběry pod vchodem do sklípku vnitřního hradu v prostoru SV nároží. Získány zlomky keramiky.

Další sběry provedl V.Wolf (23.4.1977) a T.Durdík.

V roce 1999 jádro hradu narušeno několika amatérskými výkopy, odkryt kamenný portálek. Situace byla zkontrolována a zdokumentována (J.Tůma, OM Náchod). Portálek byl zasypán destrukční vrstvou již v evidentně druhotné pozici. Nebyly zřetelné žádné vrstvy, zato však byla velmi bohatá na keramický materiál, mazanici a železné předměty. Nálezy shromážděny za pomoci adršpaského kronikáře pana Macka a uloženy v OM Náchod.

CHOPAV Polická pánev.

DATUM SCHVÁLENÍ
28. 01. 2000
DATUM AKTUALIZACE
08. 09. 2023
Stáhnout data v XLS

Zobrazení na mapě

ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE

Území s archeologickými nálezy jsou členěné na základě principu očekávatelnosti a předpokladu výskytu archeologických nálezů v krajině do 4 kategorií:

  • UAN I – území s jednoznačně prokázaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN III – území, kde v současnosti, dle dostupných informací, není možné výskyt archeologických nálezů vyloučit (zbývající prostor mezi územím ostatních kategorií),
  • UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.

V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy. Online formulář pro oznámení.

Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.

Režim archeologické památkové péče
Základní ochrana
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

PRVKY

Archeologické prvky a lokality

Aktuálně chráněné prvky

SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY

  • Durdík, T. Adršpach hrad, okr. Náchod In: Výzkumy v Čechách. Praha, 1984. 1980-1981, 7.
  • Čížek, J., Slavík, J. Adršpach, hrad Jana Lucemburského In: Castellologica Bohemica. 1998. 6, 171-186.
  • Kopačka, L., Louda, J. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Východní Čechy. Praha, 1989. VI, 33.
  • AUTORIZACE POPISU

    • Sklenářová Zuzana , Národní památkový ústav, ústřední pracoviště (28.01.2000)
    • Tůma Jan, Muzeum Náchodska (Náchod, Česko) (28.01.2000)

    ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST

    • NPÚ ÚOP v Josefově