Náhledový výřez ÚAN z mapy


ID SAS
4869
KATEGORIE
ÚAN I
VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA
Ano
Poř. č. SAS
11-44-01/9
KRAJ
Plzeňský kraj
OKRES
Tachov
OBEC ORP
Stříbro
OBEC
Konstantinovy Lázně
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Okrouhlé Hradiště
TYP
výšinné sídliště; opevnění; kostel; neurčený areál
LOKALIZACE POPISEM
ostrožna nad soutokem Hadovky a Úterského potoka
OBDOBÍ
pozdní doba bronzová; středověk - novověk; středověk; raný středověk; vrcholný středověk; datace neurčena

POPIS

Hradiště na výrazné ostrožně okrouhlého tvaru, která je na západě i severu obtékaná Úterským potokem. Na jihu je oddělena od okolního terénu roklí s občasnou vodotečí a s podobnou situací se můžeme setkat i na severovýchodě. Spojovací šíje na východní straně byla v nejužším místě přepažena dnes částečně zasypaným příkopem, za nímž se nacházejí pozůstatky prvního příčného valu s vnitřním převýšením nad příkopem 3 - 4 m. Val je na východní straně zachován v délce 8 m a pak se zalamuje směrem k západu, přičemž pokračuje po severním okraji ostrožny asi 12 m ke druhému příčnému valu. Ten vypadá spíše jako mohutná terénní vlna vysoká maximálně 1,5 m, široká přibližně 12 m a 25 - 30 m dlouhá. Úprava ukazuje na existenci dnes zaniklé novověké usedlosti v těchto místech. Vrcholová plošina o rozloze asi 1,5 ha je obehnána pozůstatky obvodového valu, který se místy projevuje také červeným probarvením půdy a výskytem struskovitě propálené břidlice.

PODNĚT VYMEZENÍ
Archeologický výzkum; Vizuální průzkum; Sběr
PŘESNOSNOST VYMEZENÍ
přesně (do 10 m)

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Kostel doložen ve 14.století (1369?), dnešní stavba z roku 1709. Sběry doloženo pravěké a raně středověké osídlení.

Dne 12.11.2002 provedena dokumentace profilů výkopu pro pokládku telefonních kabelů. Výkop (š.40-70cm a hl. kol.70cm) byl veden podél přístupové cesty, již v areálu hradiště, od J hrany srázu, na parcele 1512/1 podél V a S hranice parecl 1627 a 1476/2 a končil před vstupem na hřbitov. Na jeho J konci byla vyhloubena jáma pro sloup hluboká 1,8m. Ve výkopu byla zachycena při J srázu kulturní vrstva a dále v obou stěnách výkopu další dva zahloubené objekty. Kamenité podloží většinou vystupovalo až na povrch, nebo byly nerovnosti terénu zarovnány novodobými navážkami.
Kulturní (splachová) vrstva u J hrany srázu byla zachycena v délce 4,1 m, směrem k J hraně sílila až na konci ve výkopu pro sloup dosahovala mocnosti až 100cm. Nad ní k povrchu se táhla zelenožlutošedá hlinitokamenitá vrstva mocná v tomto místě 40cm, kulturní vrstva pak měla dvě odlišitelné výplně, v horní části byla 20-30cm mocná černá kamenitohlinitá a pod ní byla 70-80cm mocná tmavě hnědá kamenitá vrstva zachycená jen ve výkopu pro sloup. Vrstva nejspíše vznikla zachycením materiálu na vnitřní straně za valem, který však již nebyl výkopem zachycen (k hraně svahu zbývalo cca 3m). Získaný keramický datovací materiál z horní černé vrstvy pochází z 10.-11.st.
Objekt 1. Zachycený v obou stěnách výkopu, v J profilu byl porušen výkopem přípojky, kde byl patrný v délce 0,8m. Ve výkopu měl délku 4,8m kolmé až převislé stěny zahlubující se do kamenitého až skalnatého podloží 20-25cm. Zahloubení bylo vyplněno mazanicovými bloky, rozpadající se přepálenou mazanicí, místy až spečenou. V její výplni se ojediněle nacházely i starší prejzy. Při rovném dně se táhla cca 5cm silná jílovitá vrstva (podlaha?) a nad ní 2-3cm mocná uhlíkatá vrstva. Situace je zřejmě pozůstatkem nadzenmního domu s mírně zahloubenými částmi, který zanikl požárem patrně v 1. třetině 15.st. Vypálené hliněné omazy jsou nejspíše pozůstatkem hrázděné konstrukce domu.
Objekt 2. Též byl zachycený v obou stěnách výkopu, byl dlouhý 5,1m, měl strmé stěny a skoro rovné dno zahlubující se do kamenitého podloží max. 20-28cm. VýplŇ byla tmavě šedá až černá hlinitá. Od východního okraje objektu (délce 1,35-2m) byla pod výplní kotlovitá prohlubeň (starší objekt) zahlubující se dalších 30cm s tmavě šedou výplní bez nálezů. V Z části na povrchu objektu byla červenooranžová přepálená mazanicová výplň porušující objekt 2. Datovací materiál z této výplně pochází z 1.třetiny 15.st. a zřejmě souvisí se zánikovým horizontem blízkého objektu 1. Vlastní výplň objektu 2 můžeme datovat do 12.st.

DATUM SCHVÁLENÍ
15. 09. 1999
Stáhnout data v XLS

Zobrazení na mapě

ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE

Území s archeologickými nálezy jsou členěné na základě principu očekávatelnosti a předpokladu výskytu archeologických nálezů v krajině do 4 kategorií:

  • UAN I – území s jednoznačným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN III – území, kde se výskyt archeologických nálezů v současnosti nepředpokládá, ale není možné ho jednoznačně vyloučit,
  • UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.

V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy.

Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.

Režim archeologické památkové péče
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

PRVKY

Archeologické prvky a lokality

Aktuálně chráněné prvky

SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY

  • Baštová, D. Pravěké osídlení povodí Úterského potoka In: Archeologické rozhledy. Praha, 1986. 38, 3-31.
  • Poche, E. a kol. Umělecké památky Čech. Praha, 1980. 3, 498.
  • Bittner, Ludwig 1935: Dokument C-TX-193501326. [jiná organizace]. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-193501326.
  • AUTORIZACE POPISU

    • Dragoun Michal , Národní památkový ústav, ústřední pracoviště (15.09.1999)

    ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST

    • NPÚ ÚOP v Plzni