ZSV Mladějov - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy


ID SAS
5254
KATEGORIE
ÚAN I
VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA
Ano
Poř. č. SAS
12-11-16/1
KRAJ
Ústecký kraj
OKRES
Louny
OBEC ORP
Podbořany
OBEC
Krásný Dvůr
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Krásný Dvůr
TYP
jiná archeologická lokalita; kostel; zaniklý areál; sídliště; neurčený areál
LOKALIZACE POPISEM
Okolí kostela sv.Štěpána; 1250 m Z od obce Chotěbudice; 8 km SZ od Podbořan
OBDOBÍ
raný středověk; přechod ranný středověk/vrcholný středověk; pozdní středověk

POPIS

Dle archeologických nálezů vznikla původní osada již v raném středověku, nejpozději před první zmínkou v r. 1196. Ves byla rozdělena na majetkové díly, část patřila k Chotěbudicím a část byla asi zemanstvím, v r. 1363 se zde uvádějí vladykové z Hluban a Jiří z Mladějova. Ves byla zcela zničena při křižáckém vpádu do Čech v r. 1421 a poté se již uvádí jako pustá. Jedinou stavbou, která se dochovala, je torzo gotického jednolodního kostela sv. Štěpána.

PODNĚT VYMEZENÍ
Vizuální průzkum; Sběr
PŘESNOSNOST VYMEZENÍ
s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Podle archeologických nálezů vznikla původní osada již v raném středověku, nejpozději před první zmínkou v r.1196. Ve zdivu jižní stěny kostela sv.Štěpána zjistila E. Černá (ARÚ Most) již v r.1987 dvě zazděná románská okénka, dokládající původní zděný románský kostel.
Ves byla rozdělena na majetkové díly, část patřila k Chotěbudicím a část byla asi zemanstvím, v r.1363 známe zde vladyky z Hluban a Jiřího z Mladějova. Ves byla jako jiné zcela zničena při křižáckém vpádu do Čech v r.1421. Vždy potom se již uvádí jako pustá.
Výzkum Pětipeské pánve přinesli zkoumání i této ZSV a tím i získání datovacího keramického materiálu na přesně určeném prostoru. Jedinou stavbou, která se dochovala, dnes již ve zříceninách, je mladějovský kostel sv.Štěpána. UAN v nálezových zprávách se rovná poloze č.3 Chotěbudice a též poloze č.2 Chotěbudice.

DATUM SCHVÁLENÍ
18. 01. 2005
Stáhnout data v XLS

Zobrazení na mapě

ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE

Území s archeologickými nálezy jsou členěné na základě principu očekávatelnosti a předpokladu výskytu archeologických nálezů v krajině do 4 kategorií:

  • UAN I – území s jednoznačným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN III – území, kde se výskyt archeologických nálezů v současnosti nepředpokládá, ale není možné ho jednoznačně vyloučit,
  • UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.

V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy.

Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.

Režim archeologické památkové péče
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

Digitální dokumenty (MIS)

Všechny dokumenty v MIS

SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY

  • Sedláček, A. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Litoměřicko a Žatecko. Praha, 1923. XIV, 380.
  • Profous, A. a kol. Místní jména v Čechách. Praha, 1951. III, M-Ř, 99.
  • Sedláček, A. Místopisný slovník historický království Českého. Praha, 1909. 611.
  • Výzkumy v Čechách. Praha. 1982-1983, 46.
  • Výzkumy v Čechách. 1989. 1986-87, 63.
  • Výzkumy v Čechách. Praha, 1995. 1990-1992, 106.

    • AUTORIZACE POPISU

    • Fišera Zdeněk (18.01.2005)

    ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST

    • NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem