Náhledový výřez ÚAN z mapy
- ID SAS
- 8916
- KATEGORIE
- ÚAN I
- VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA
- Ano
- Poř. č. SAS
- 12-44-04/4
- KRAJ
- Středočeský kraj
- OKRES
- Benešov
- OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
- Benešov
- OBEC
- Týnec nad Sázavou
- KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
- Týnec nad Sázavou
- TYP
- hrad
- LOKALIZACE POPISEM
- na ostrožně na pravém břehu Sázavy
- OBDOBÍ
- pozdní středověk
POPIS
Zříceniny hradu se nacházejí na ostrožnovitém návrší nad soutokem Kamenického potoka a Sázavy. Hrad prodělal složitý a dosud nedostatečně poznaný stavební vývoj. Nevíme dosud o jaký typ hradu se jednalo. Všechny otázky může osvětlit jen budoucí archeologický výzkum. Bylo však rozpoznáno několik stavebních fází. Dosud nejhůře poznaná je nejstarší královská fáze z přelomu 13. a 14. století. Z hradu dvojdílné dispozice se dodnes nad zemí zachovala pouze část obvodové hradby na východní straně. Z další etapy pochází na JZ straně zachovalá část plochostropého paláce se zcela nově vystavěnou vnější obloukovitě vedenou zdí vzepřenou mohutnými opěrnými pilíři. Třetí fáze v polovině 15. století vedla ke zlepšení obranyschopnosti hradu. Byla vybudována okrouhlá vysunutá věž i nové zděné ohrazení západní strany nového hradu s bránou, která tuto část spojovala s korunou valu před příkopem. Hlavní brána dolního hradu byla přeložena na stranu severní, kde vznikla výrazně do příkopu vysunutá protáhlá branská věž. Ze závěrečné fáze hradu po roce 1450 se dochovala nová přední část hlavní brány dolního hradu s točnicemi padacího mostu vyrobenými z druhotně použitých ostění. K severní hradbě do kličky při bráně byla vložena dvouprostorová podsklepená stavba s valeně zaklenutým přízemím. Na protilehlé části nádvoří vznikla dlouhá budova.
- PODNĚT VYMEZENÍ
- Vizuální průzkum; Sběr
- PŘESNOSNOST VYMEZENÍ
- přesně (do 10 m)
POZNÁMKA K VYMEZENÍ
Hrad vznikl patrně v první polovině 14. století, v r. 1342 jej získal do zástavy Oldřich Medek z Valdeka. V roce 1450 byl dobyt jako sídlo loupeživého rytíře Kuneše Rozkoše z Dubé, poté byl však obnoven. Znovu byl dobyt v roce 1467 vojskem Jiřího z Poděbrad a od té doby je zříceninou.
Hrad tvořilo předhradí a výše položené jádro s palácem. Od 90. let 20. století dochází k narušování archeologických situací občanským sdružením Ratíři bílého kříže, sběry byla získána nevelká kolekce keramiky, snad zčásti datovatelná i do 13. století.
- DATUM SCHVÁLENÍ
- 16. 11. 2003
Zobrazení na mapě
ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE
- UAN I – území s jednoznačným výskytem archeologických nálezů,
- UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
- UAN III – území, kde se výskyt archeologických nálezů v současnosti nepředpokládá, ale není možné ho jednoznačně vyloučit,
- UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.
V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy.
Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.
Režim archeologické památkové péče
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.
PRVKY
Archeologické prvky a lokality
Aktuálně chráněné prvky
Digitální dokumenty (MIS)
SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY
AUTORIZACE POPISU
- Dragoun Michal , Národní památkový ústav, ústřední pracoviště (16.11.2003)
ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST
- NPÚ ÚOP středních Čech