Ostromeč. - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy


ID SAS
9015
KATEGORIE
ÚAN I
VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA
Ano
Poř. č. SAS
12-44-17/1
KRAJ
Středočeský kraj
OKRES
Příbram
OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
Sedlčany
OBEC
Radíč
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Radíč
TYP
jiná archeologická lokalita; hrad; zaniklý areál; neurčený areál
LOKALIZACE POPISEM
Ostromeč.
OBDOBÍ
eneolit; vrcholný středověk; datace neurčena

POPIS

Předchůdcem hradu bylo sídlo Hradnice, dle J. Úlovce pravděpodobně v místech hradu, nikoli mladšího dvora. 1369 se připomíná Olbram z Hradnice. Roku 1400 bylo již asi pusté (chybějí písemné zprávy) - vlastníci přesídlili na hrad Kozí hřbet (12-44-22/4). Rod Břekovců z Ostromeče. Roku 1424 zříceniny obsadili husité, obnovili a značně rozšířili (Jan Hvězda z Vícemilic aj.), východisko loupežných výprav. Velitelem táboritské posádky Mikuláš a poté Filip z Padařova (opsána zde bible tzv. Padařovská). R. 1435 hrad obléhán, posádka se vzdala, hrad byl zbořen. R. 1450 obnoven Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka (tehdy asi vznik předsunutého opevnění na Července) jako základna pro boj s poděbradskou stranou. Po roce 1500 zpustl. Jako pustý se uvádí ve zprávě z roku 1542.

PODNĚT VYMEZENÍ
Vizuální průzkum; Sběr
PŘESNOSNOST VYMEZENÍ
s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Předchůdcem hradu bylo sídlo Hrádnice, dle J.Úlovce pravděpodobně v místech hradu, nikoli mladšího dvora. 1369 se připomíná Olbram z Hrádnice. Roku 1400 bylo již asi pusté (chybějí písemné zprávy) - vlastníci přesídlili na hrad Kozí Hřbet (12-44-22/4). Rod Břekovců z Ostromeče.
Roku 1424 zříceniny obsadily husité, obnovili a značně rozšířili (Jan Hvězda z Vícemilic aj.), východisko loupežných výprav. Velitelem táboritské posádky Mikuláš a poté Filip z Padařova (opsána zde Padařovská bible). 1435 obléháno, posádka se vzdala, hrad zbořen. 1450 obnoveno Zdeňkem ze Šternberka (tehdy asi vznik předsunutého opevnění na Července) jako základna pro boj s poděbradskou stranou. po roce 1500 zpustl.
Nikdy archeologicky nezkoumáno.
Začleněno do kult. pam. Hrazany - oppidum.
Aktualizace 17.2.2000 Z.Sklenářová.

DATUM SCHVÁLENÍ
24. 02. 1998
Stáhnout data v XLS

Zobrazení na mapě

ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE

Území s archeologickými nálezy jsou členěné na základě principu očekávatelnosti a předpokladu výskytu archeologických nálezů v krajině do 4 kategorií:

  • UAN I – území s jednoznačným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN III – území, kde se výskyt archeologických nálezů v současnosti nepředpokládá, ale není možné ho jednoznačně vyloučit,
  • UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.

V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy.

Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.

Režim archeologické památkové péče
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

PRVKY

Archeologické prvky a lokality

Aktuálně chráněné prvky

PŘILEHLÁ ÚAN

Digitální dokumenty (MIS)

SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY

  • Heber, F. Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser. Praha, 1847. V, 151-162.
  • Sklenář, K. Pravěké nálezy na Sedlčansku In: Středočeský vlastivědný sborník. Roztoky u Prahy, 1990. 17, 5-80.
  • Úlovec, J. Podbrdsko. Příbram, 1998. V, 9-29.

    • AUTORIZACE POPISU

    • Korený Rastislav, Hornické muzeum Příbram (24.02.1998)

    ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST

    • NPÚ ÚOP středních Čech